WILHELM JOHANNEK

Foto z roku 1965...

Repro z daru Ing. A. Nikendeye

... a z roku 1975

Repro z daru Ing. A. Nikendeye

Jeho žena Hildfriede, vnučka Josefa Tascheka,
dožila se v listopadu 2006 sta let

Repro Glaube und Heimat, 2006, č. 11, s. 31

Obálka sborníku (1988), který sestavil

Jediný novorozenec "téhož" příjmení je v indexu písecké matriky Josef Johánek k datu 25.dubna 1905
s pozn. C voj. 15, což téměř vylučuje, že jde o někoho jiného

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Josef Taschek s pravnuky
(Norbert Gaffal a Peter Johanek)

Repro Hoam!, 1957, č. 8, s. 2

Nekrolog Heinze Stegmanna s vyjádřením
soustrasti synovi zesnulého Peteru Johanekovi

Repro Hoam!, 2001, č. 12, s. 82

I se svou ženou Hildfriede (Hilde) byl pohřben do hrobky rodiny Taschekovy na českobudějovickém hřbitově u sv. Otýlie

Foto Ivo Kareš

Peter Johanek při udělování čestného doktorátu
Jihočeské univerzity v oboru české dějiny (druhý zprava)

Repro Českobudějovické listy, 14. 5. 2004, s. 18

České Budějovice na obraze Ed. Amesedera, pohlednice

Otec, jemuž podle tohoto záznamu z českobudějovické matriky byl kmotrem Franz Trexler, knížecí schwarzenberský revírník "in Dolejschka" v okrese Týn nad Vltavou, a jeho žena Maria, byl synem učitele Wilhelma Vinzenze Augustina Johánka (příjmení psáno česky) původem ze Šumavy (jeho otec Daniel Johánek byl revírníkem v Mokrosukách, okres Sušice, matka Anna, roz. Rybová, pocházela pak z Hlavňovic, okr. Sušice) a jeho ženy Anny, dcery Wenzela Zeinera, zdejšího vodárníka ("Wasserleiter hier") a jeho manželky Marie, roz. Neubauerové, také z Českých Budějovic

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Záznam z českobudějovické "Knihy oddaných" o svatbě rodičů, při níž byli svědky Josef a Carl Kneisslovi (ten prvý z nich "Alt-Bürgermeister"), dokládá otcovo působení v Písku, kde byl poručíkem 11. pěšího regimentu, a také matčin původ z rodiny Kneisslovy (její otec Johann Kneissl byl zdejším městským tajemníkem a advokátem, matka Anna Thekla byla roz. Hollanský)

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Záznam o otcově sebevraždě oběšením v květnových dnech roku 1945 z knihy zemřelých a pohřbených českobudějovického děkanského úřadu

Repro J. Petráš, Česko-německá problematika v Českých Budějovicích po skončení druhé světové války (2007), s. 139

Tak končili Němci v Čechách - s bílou páskou a písmenem "N" na rukávě jako tito poslední z německy hovořících obyvatel Vyššího Brodu krátce před vyhnáním 1946

Repro Glaube und Heimat, 1985, č. 1, s. 44