logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

ALOIS JOHN

Spisovatel a vydavatel časopisu Unser EgerlandSpisovatel a vydavatel časopisu Unser Egerland

Spisovatel a vydavatel časopisu Unser Egerland

Repro J. Boháč, Deset obrazů z dějin Chebského muzea (2003), Kat. 5.1 a 5.9

Před svou vilou Waldheim na Antonínově výšině

Před svou vilou Waldheim na Antonínově výšině

Repro J. Boháč, Deset obrazů z dějin
Chebského muzea (2003), Kat. 5.3

Úvodní článek zpravodaje Chebského muzea
s připomínkou nově založeného muzea
v Českých Budějovicích

Úvodní článek zpravodaje Chebského muzea
s připomínkou nově založeného muzea
v Českých Budějovicích

Repro J. Boháč, Deset obrazů z dějin Chebského muzea
(2003), Kat. 5.1

Záznam křestní matriky farní obce Horní Lomany o jeho narození a křtu ve zdejším kostele sv. Jakuba - novorozencův otec, zdejší sedlák Johann John ze stavení čp. 23, kde chlapec spatřil světlo světa, byl synem sedláka v Dlouhých Mostech (německy Langenbruck, dnes stejně jako Horní Lomany jen místní část Františkových Lázní) čp. 1 Johanna Johna a jeho ženy Margarethe, roz. Adlerové z Horních Loman čp. 23, matka novorozencova Maria Magdalena byla dcerou Johanna Adama Kahlera, sedláka ve Slatině (Schlada) čp. 6 a Margarethe, roz. Frankové ze Slatiny čp. 8

Repro SOA v Plzni - Porta fontium

Jeho předkové na reprodukcích obrazů Wenzela Holtera (1827-1873) ve sbírkách muzea v Chebu

Jeho předkové na reprodukcích obrazů Wenzela Holtera (1827-1873) ve sbírkách muzea v Chebu

Repro ze sbírek Muzea Cheb Porta fontium

Jím roku 1901 podepsaný "pozdrav z Chebska" zachycuje hrázděný dům ve vsi Rossenreuth (dnes Mýtinka)

Jím roku 1901 podepsaný "pozdrav z Chebska" zachycuje hrázděný dům ve vsi Rossenreuth (dnes Mýtinka)

Repro R. Boháč - R. Salamanczuk, Pozdravy z Chebska na starých pohlednicích (2013), s. 10

Tady vzpomenul v únoru roku 1910 list Prager Tagblatt dvojího jubilea - jeho padesátin a také čtvrtstoletí Johnovy spisovatelské činnosti

Tady vzpomenul v únoru roku 1910 list Prager Tagblatt dvojího jubilea - jeho padesátin a také čtvrtstoletí Johnovy spisovatelské činnosti

Repro Prager Tagblatt, 25. 2. 1910, s. 5 (ANNO - AustriaN Newspapers Online)

Zpráva o výstavě Krajského muzea v Chebu roku 2005 a pozvánka na výstavuZpráva o výstavě Krajského muzea v Chebu roku 2005 a pozvánka na výstavu

Zpráva o výstavě Krajského muzea v Chebu roku 2005 a pozvánka na výstavu

Repro www stránky Krajského muzea Cheb

Připomínka 20. výročí jeho skonu v ústředním listě vyhnaných krajanů

Připomínka 20. výročí jeho skonu v ústředním listě vyhnaných krajanů

Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1955, č. 30, s. 8 (Bayerische Staatsbibliothek - Digitalisat-Bestellung)

Obálka monografie (1969, Československá akademie věd, Praha), odvolávající se i na Johnovo dílo "Sitte, Brauch und Volksglaube im deutschen Westböhmen", vydané v Liberci roku 1929

Obálka monografie (1969, Československá akademie věd, Praha), odvolávající se i na Johnovo dílo "Sitte, Brauch und Volksglaube im deutschen Westböhmen", vydané v Liberci roku 1929

Dívka "in Egerländer Tracht" na titulu propagačního tisku Sudetoněmeckého krajanského sdružení
(viz www stránky Egerländer Gmoi z´ Dillenburg - tam i podskupiny krojů z Chebska)

Dívka "in Egerländer Tracht" na titulu propagačního tisku Sudetoněmeckého krajanského sdružení
(viz www stránky Egerländer Gmoi z´ Dillenburg - tam i podskupiny krojů z Chebska)

Pařížské provedení Weberovy opery situovalo děj do Yorkshiru a postavy měly anglická jména, autorem klavírního výtahu je však jakýsi "Gelinek"

Pařížské provedení Weberovy opery situovalo děj do Yorkshiru a postavy měly anglická jména, autorem klavírního výtahu je však jakýsi "Gelinek"

Repro www stránky FineArtFacts

Odlévání kulí ve Vlčí rokli "pod Ostrým" (a Bílou strží?) ve scéně z Weberovy opery "Čarostřelec\
  (viz i Johann Friedrich Kind)

Odlévání kulí ve Vlčí rokli "pod Ostrým" (a Bílou strží?) ve scéně z Weberovy opery "Čarostřelec\
(viz i Johann Friedrich Kind)

Repro www stránky enctype.de

Scény z Weberova "Čarostřelce" na fresce Moritze von Schwinda ve foyer vídeňské Dvorní opery, jejímž stavitelem byl v letech 1861-1869 Josef Hlávka (architekty Eduard van der Nüll a August von Siccardsburg)

Scény z Weberova "Čarostřelce" na fresce Moritze von Schwinda ve foyer vídeňské Dvorní opery, jejímž stavitelem byl v letech 1861-1869 Josef Hlávka (architekty Eduard van der Nüll a August von Siccardsburg)

Repro Musik und Jägerei (1937), s. 207

Odstavec z předmluvy Otokara Fischera k vlastnímu překladu Schillerových Loupežníků chce naznačit pojítka hry s Čechami a se ŠumavouOdstavec z předmluvy Otokara Fischera k vlastnímu překladu Schillerových Loupežníků chce naznačit pojítka hry s Čechami a se Šumavou

Odstavec z předmluvy Otokara Fischera k vlastnímu překladu Schillerových Loupežníků chce naznačit pojítka hry s Čechami a se Šumavou

Repro F. Schiller, Loupežníci (1916), obálka a s. 9-10

Carlu Maria Weberovi a opeře Čarostřelec byl věnován jeden ze stolů v myslivně na Březníku, která sloužila jako restaurace s historickou expozicí a informačním centremCarlu Maria Weberovi a opeře Čarostřelec byl věnován jeden ze stolů v myslivně na Březníku, která sloužila jako restaurace s historickou expozicí a informačním centrem

Carlu Maria Weberovi a opeře Čarostřelec byl věnován jeden ze stolů v myslivně na Březníku, která sloužila jako restaurace s historickou expozicí a informačním centrem

Foto Leona Töröková

Detail vodopádu Bílého potoka v Bílé strži, 3 km jižně od Hamrů

Detail vodopádu Bílého potoka v Bílé strži, 3 km jižně od Hamrů

Repro J. a M. Erhartovi, Šumava : fotografie z let 1959-2009 (2009), foto Josef Erhart

Textová část:

zobrazit texty

TOPlist