ALOIS JOHN
  Spisovatel a vydavatel časopisu Unser Egerland Repro J. Boháč, Deset obrazů z dějin Chebského muzea (2003), Kat. 5.1 a 5.9 |
|
 Před svou vilou Waldheim na Antonínově výšině Repro J. Boháč, Deset obrazů z dějin |
 Úvodní článek zpravodaje Chebského muzea Repro J. Boháč, Deset obrazů z dějin Chebského muzea |
|
Záznam křestní matriky farní obce Horní Lomany o jeho narození a křtu ve zdejším kostele sv. Jakuba - novorozencův otec, zdejší sedlák Johann John ze stavení čp. 23, kde chlapec spatřil světlo světa, byl synem sedláka v Dlouhých Mostech (německy Langenbruck, dnes stejně jako Horní Lomany jen místní část Františkových Lázní) čp. 1 Johanna Johna a jeho ženy Margarethe, roz. Adlerové z Horních Loman čp. 23, matka novorozencova Maria Magdalena byla dcerou Johanna Adama Kahlera, sedláka ve Slatině (Schlada) čp. 6 a Margarethe, roz. Frankové ze Slatiny čp. 8 Repro SOA v Plzni - Porta fontium |
|
 Jeho předkové na reprodukcích obrazů Wenzela Holtera (1827-1873) ve sbírkách muzea v Chebu Repro ze sbírek Muzea Cheb Porta fontium |
|
 Jím roku 1901 podepsaný "pozdrav z Chebska" zachycuje hrázděný dům ve vsi Rossenreuth (dnes Mýtinka) Repro R. Boháč - R. Salamanczuk, Pozdravy z Chebska na starých pohlednicích (2013), s. 10 |
 Tady vzpomenul v únoru roku 1910 list Prager Tagblatt dvojího jubilea - jeho padesátin a také čtvrtstoletí Johnovy spisovatelské činnosti Repro Prager Tagblatt, 25. 2. 1910, s. 5 (ANNO - AustriaN Newspapers Online) |
  Zpráva o výstavě Krajského muzea v Chebu roku 2005 a pozvánka na výstavu Repro www stránky Krajského muzea Cheb |
|
 Připomínka 20. výročí jeho skonu v ústředním listě vyhnaných krajanů Repro Sudetendeutsche Zeitung, 1955, č. 30, s. 8 (Bayerische Staatsbibliothek - Digitalisat-Bestellung) |
 Obálka monografie (1969, Československá akademie věd, Praha), odvolávající se i na Johnovo dílo "Sitte, Brauch und Volksglaube im deutschen Westböhmen", vydané v Liberci roku 1929 |
 Dívka "in Egerländer Tracht" na titulu propagačního tisku Sudetoněmeckého krajanského sdružení |
|
 Pařížské provedení Weberovy opery situovalo děj do Yorkshiru a postavy měly anglická jména, autorem klavírního výtahu je však jakýsi "Gelinek" Repro www stránky FineArtFacts |
 Odlévání kulí ve Vlčí rokli "pod Ostrým" (a Bílou strží?) ve scéně z Weberovy opery "Čarostřelec\ Repro www stránky enctype.de |
 Scény z Weberova "Čarostřelce" na fresce Moritze von Schwinda ve foyer vídeňské Dvorní opery, jejímž stavitelem byl v letech 1861-1869 Josef Hlávka (architekty Eduard van der Nüll a August von Siccardsburg) Repro Musik und Jägerei (1937), s. 207 |
|
  Odstavec z předmluvy Otokara Fischera k vlastnímu překladu Schillerových Loupežníků chce naznačit pojítka hry s Čechami a se Šumavou Repro F. Schiller, Loupežníci (1916), obálka a s. 9-10 |
|
  Carlu Maria Weberovi a opeře Čarostřelec byl věnován jeden ze stolů v myslivně na Březníku, která sloužila jako restaurace s historickou expozicí a informačním centrem Foto Leona Töröková |
|
 Detail vodopádu Bílého potoka v Bílé strži, 3 km jižně od Hamrů Repro J. a M. Erhartovi, Šumava : fotografie z let 1959-2009 (2009), foto Josef Erhart |
|
Textová část: |
|
|
