JAROSLAV JUNGMANN

Repro Böhmerwäldler Jahrbuch 1993, s. 21

Dvě pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství zachycují členy zdejší rodiny gymnaziálního profesora Johanna Jungmanna, jeho dvou manželek a dětí z obou manželství: Jaroslav, který patří do toho prvého jako poslední z dětí Kathariny Jungmannové, zemřelé v lednu roku 1853, absolvoval podle jednoho z dokumentů práva a působil i v Olomouci

Repro Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 240, obraz 772 a 777
(Národní archiv - Digitalizované fondy a sbírky)

Z této pražské policejní přihlášky vysvítá, že Jaroslavova setra Elisabeth (1823-1855) byla první ženou Václava Bolemíra Nebeského (1818-1882), básníka, který přivedl k literární tvorbě Boženu Němcovou

Repro Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 414, obraz 164 (Národní archiv - Digitalizované fondy a sbírky)

Krátce před smrtí, 10. května 1905, ještě dirigoval v českobudějovickém divadle při oslavách "schillerovského" výročí, s přednáškou tu vystoupil i Alfred Krogner

Repro SOkA České Budějovice, Městské divadlo České Budějovice

Zpráva o úmrtí "dómského kapelníka" ve vídeňském tisku

Repro Neue Freie Presse, 4. 10. 1905, s. 11 (ANNO - AustriaN Newspapers Online)

Hrob na českobudějovickém hřbitově u sv. Otýlie

Repro Mein Böhmerwald, 1933, s. 111

Záznam o jeho českobudějovickém pohřbu 5. října 1905 v knize zemřelých prozrazuje mimo jiné místo jeho vídeňského úmrtí,
rodné příjmení jeho ženy Anny, roz. Hanuschové, jakož i příčinu úmrtí: "Herzfleischentartung", tj. "degenerace srdečního svalu"

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Notový záznam jeho "Spolkové písně Německého Böhmerwaldbundu", věnované jím Josefu Taschekovi,
na stránkách "Ilustrovaného Budějovického kalendáře a adresáře na rok 1895"

Repro Illustr. Budweiser Kalender und Adreß-Buch 1895, s. 80

Notový záznam a text jeho písně zvané "Böhmerwaldbundeslied",
jejíž čtvrtá sloka zní v českém překladu asi takto:
Proto jsme se tak sjednotili / a věrně ruku v ruce jdem,/ aby v ohrožení své síly / jsme zvedli rázným odporem. /
Co malé počlo, mocně roste / v pevný svazek, kde k druhu druh / přimknuti, z duše slovo prosté / vydá dnes spolkový náš kruh: / "Ať mlád či stár, vždy věrně máš / krásné Šumavě držet stráž!"

Repro Glaube und Heimat 1995, č. 3, s. 31

Úvodní fanfáry hořických pašijových her

Repro Unser Sudetenland, březen 1986, č. 365, s. 4-5

Obálka (1924) publikace ke 40. jubileu DBB i s jeho písňovými texty

Plakát hořických pašijových her z roku 1927 uvádí jeho české křestní jméno Jaroslaus v cudné zkratce

Repro Státní okresní archiv České Budějovice

Kopie obrazu Klanění tří králů (1753), jehož autorem je italský barokní malíř Giovanni Battista Tiepolo (1696-1770), tvořila střed hlavní opony v hořickém Domě pašijových her

Repro www stránky Artelista.com

Dům pašijových her v Hořicích čerstvě při svém dokončení v roce 1893, kdy je v prvé sezóně navštívilo
40 tisíc diváků, v úvodních dvou sezónách prý 80 tisíc celkem

Repro archív Jana Palkoviče a Ivo Janouška

Torzo základů divadla, do jehož hlediště se kdysi vešlo 1500 diváků (ceny vstupenek se pohybovaly od 5 do 30 korun)
a na jeviště až 300 účinkujících, v šedesátých letech 20. století...

Repro archív Jana Palkoviče a Ivo Janouška

... a stejné místo v roce 2009

Foto Ivo Kareš

Areál pašijových her na leteckých snímcích z let 1949 a 2008 (viz i Franz Bartl)

Repro www stránky Cenia - Národní inventarizace kontaminovaných míst
Historická ortofotomapa (c) CENIA 2010 a Podkladové letecké snímky poskytl VGHMÚř Dobruška, (c) MO ČR 2009