JAROSLAV JUNGMANN
![]() Repro Böhmerwäldler Jahrbuch 1993, s. 21 |
|
Dvě pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství zachycují členy zdejší rodiny gymnaziálního profesora Johanna Jungmanna, jeho dvou manželek a dětí z obou manželství: Jaroslav, který patří do toho prvého jako poslední z dětí Kathariny Jungmannové, zemřelé v lednu roku 1853, absolvoval podle jednoho z dokumentů práva a působil i v Olomouci Repro Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 240, obraz 772 a 777 |
|
![]() Z této pražské policejní přihlášky vysvítá, že Jaroslavova setra Elisabeth (1823-1855) byla první ženou Václava Bolemíra Nebeského (1818-1882), básníka, který přivedl k literární tvorbě Boženu Němcovou Repro Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 414, obraz 164 (Národní archiv - Digitalizované fondy a sbírky) |
|
Krátce před smrtí, 10. května 1905, ještě dirigoval v českobudějovickém divadle při oslavách "schillerovského" výročí, s přednáškou tu vystoupil i Alfred Krogner Repro SOkA České Budějovice, Městské divadlo České Budějovice |
|
![]() Zpráva o úmrtí "dómského kapelníka" ve vídeňském tisku Repro Neue Freie Presse, 4. 10. 1905, s. 11 (ANNO - AustriaN Newspapers Online) |
![]() Hrob na českobudějovickém hřbitově u sv. Otýlie Repro Mein Böhmerwald, 1933, s. 111 |
Záznam o jeho českobudějovickém pohřbu 5. října 1905 v knize zemřelých prozrazuje mimo jiné místo jeho vídeňského úmrtí, Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
![]() Notový záznam jeho "Spolkové písně Německého Böhmerwaldbundu", věnované jím Josefu Taschekovi, Repro Illustr. Budweiser Kalender und Adreß-Buch 1895, s. 80 |
|
![]() Notový záznam a text jeho písně zvané "Böhmerwaldbundeslied", Repro Glaube und Heimat 1995, č. 3, s. 31 |
|
![]() Úvodní fanfáry hořických pašijových her Repro Unser Sudetenland, březen 1986, č. 365, s. 4-5 |
![]() Obálka (1924) publikace ke 40. jubileu DBB i s jeho písňovými texty |
![]() Plakát hořických pašijových her z roku 1927 uvádí jeho české křestní jméno Jaroslaus v cudné zkratce Repro Státní okresní archiv České Budějovice |
![]() Kopie obrazu Klanění tří králů (1753), jehož autorem je italský barokní malíř Giovanni Battista Tiepolo (1696-1770), tvořila střed hlavní opony v hořickém Domě pašijových her Repro www stránky Artelista.com |
![]() Dům pašijových her v Hořicích čerstvě při svém dokončení v roce 1893, kdy je v prvé sezóně navštívilo Repro archív Jana Palkoviče a Ivo Janouška |
|
![]() ![]() Torzo základů divadla, do jehož hlediště se kdysi vešlo 1500 diváků (ceny vstupenek se pohybovaly od 5 do 30 korun) Repro archív Jana Palkoviče a Ivo Janouška |
|
![]() ... a stejné místo v roce 2009 Foto Ivo Kareš |
|
Areál pašijových her na leteckých snímcích z let 1949 a 2008 (viz i Franz Bartl) Repro www stránky Cenia - Národní inventarizace kontaminovaných míst |
Textová část: |