OLGA JULIANE KALAL-DRAGOJEVICOVÁ
|
Waldkindheit Hellblond und zerzaust barfüßig am Holzsteg sitzend Beine baumelnd über glucksende Wellen des schmalen Bächleins nach Fischlein oder Fröschen Ausschau halten Ein rattender Zigeunerwagen auf der staubigen Landstraße zieht winkend vorüber vorsichtige Kontaktaufnahme mehr ist nicht erlaubt Abends in der dunklen Schlafstube Mondlicht wandert über die Holzdielen gespenstige Schatten lauern in allen Ecken die am Kleiderständer hängenden Jacken und Mäntel, werden zu Ungeheuern Bei jeder Bewegung im Schlaf raschelt der Strohsack mit angehaltenen Atem das dicke Federbett bis über den Ohren schläft das Kind geborgen ein |
Lesní dětství Světlovlasá a rozcuchaná sedící bosá na dřevěné lávce s nohama klátícíma se nad zurčivými vlnami malého potůčku s výhledem na rybky a žáby Drkotající cikánský vůz na prašné venkovské silnici kolébavě táhne kolem obezřetné zkoumavé pohledy víc není dovoleno Večer v tmavé komůrce na spaní měsíční světlo putuje po dřevěné podlaze strašidelné stíny číhají z každého kouta věšáky na šaty s kabáty a plášti, které rostou do podoby netvorů Při každém zavrtění ve spánku zachrastí to ve slamníku se zadrženým dechem v tlustých peřinách až po uši usíná dítě do bezpečí |
|
Böhmerwäldler Heimatbrief, 2003, č. 6, s. 10 |
|
|
barfüßig so werden wir geboren ich blieb es bis zum Schulbeginn über taufrischen Wiesen hinein in aufgeheizten Regenpfützen mit den Zehen den Schlamm aufwühlen auf frisch gescheuerten Holzdielen nasse Fußspuren hinterlassen am Flussufer über Kieselsteine huschen auf gefällten Baumstammen balancieren abends nach dem Kernseifefußbad die vielen kleinen Verletzungen bewundern Holzschiefern und kleine Dornen entfernen glückliche barfüßige Kindheit |
naboso narodíme se tak já tak zůstala až do školních let přes rosná luka rovnou do dešťových kaluží nohama zarytýma do bláta zanechávat na čerstvě vydrhnuté podlaze mokré otisky chodidel běhat přes oblázky po říčním břehu balancovat na kmenech poražených stromů a večer při mytí nohou jádrovým mýdlem obdivovat ta četná malá poranění vytahovat z nich zadřené třísky a malé trny bosé a šťastné dětství |
|
Hoam!, 2005, č. 7, s. 22 |
|
|
Die Spinne Regungslos, vom Wind übersehen, im Schatten halb verborgen hängt -- nein, schwebt unter dichten Blätterdach, mit acht angewinkelten Beinen rund und fett, scheinbar tot, doch voller Konzentration an einen unsichtbaren - mehr ahnend, als vorhanden - ein Hauch von gläsernen Faden, lauernd auf ahnungslose Beute. Mit tödlicher Absicht verharrend. Da, ein Flügelschlag -- dann Stille! Der Faden zerrissen und leer. |
Pavouk Nehnutě, přehlédnut větrem, skryt napolo ve stínu visí -- ne, spíše se vznáší pod hustým příkrovem listů, na osmi ostře skosených tenkých nohách trup kulatý a sytý, naoko mrtvý, avšak plně soustředěný na cosi neviditelného - více tušeného než právě přítomného -- předivo nadechnuté jak ze skla, číhající na nic netušící kořist. Setrvávající ve smrtícím záměru. Tu náhlý úder křídel -- pak ticho! Síť vláken potrhaná a prázdná. |
|
www stránky Books on Demand |
|
|
Rückenwind Laufend, fast getragen Über den Hügeln meiner Kindheit mal geschoben, mal schwebend. Mit dem Wind im Rücken jauchzende, unwissende Kindheit leichtfüßig dem Lebenskampf entgegen |
Vítr v zádech V běhu, téměř nesena přes pahorky svého dětství chvíli postrkem, chvíli vzlétám s větrem v zádech jásavý, nevědoucí čas nevinnosti tak lehkonoze mířící vstříc životním zápasům |
|
Böhmerwäldler Heimatbrief, 2003, č. 6, s. 10 |
|
P.S. U dvou básní, zveřejněných tentokráte v měsíčníku krajanů z Prachaticka, Vimperska a Volarska, uvedla autorka dokonce i svou adresu ve Frankfurtu nad Mohanem.
Z programu jednoho z partnerů internetových stránek Books on Demand, jímž je nakladatelství Literareon - der Verlag für Autoren, dovídám se data Olgy Juliane Kalal-Dragojevic, ročník 1935, rodem ze Šumavy (Böhmerwald) bez bližšího určení místa (o šumavském původu ostatně neklamně svědčí i zveřejnění jejích veršů v krajanském měsíčníku Hoam!). Své mládí do osmnácti let strávila prý v Rakousku, nyní žije ve Frankfurtu nad Mohanem. Než vyšla její samostatná prvotina, sbírka básní Die Fortgegangene (Odešlá), publikovala časopisecky a v antologiích. Až roku 2010 jsem se z májového čísla měsíčníku Hoam! dověděl, že se narodila v Salnau-Neuhäuser, tj. v Nových Chalupách, které jsou dnes součástí Nové Pece.
- - - - -
* Nové Chalupy, Nová Pec
