ADOLF GUSTAV KAUFMANN
Z projevu k učitelkám tělocviku
Nacionálně socialistické hnutí vyrostlo z frontového kamarádství první světové války a stalo se nositelem osudového obratu německého národa (v originále /výraz "die Bewegung" je v němčině rodu ženského/ "zur Trägerin der Schicksalswende des deutschen Volkes führte" - pozn. překl.). Strana NSDAP se osvědčila všude tam, kde byl zápas o samu existenci národa nejtěžší a nejnebezpečnější. Tak stojí i v rozhodné fázi totálního nasazení NSDAP v popředí jako vědomý nositel odpovědnosti. V této hodině nejvyššího vypětí fronty a vlasti jde o opravdové nasazení těch posledních schopností a energie (v originále "das Letzte an Energie und Können einzusetzen" - pozn. překl.) a o otevření i zformování toho nejlepšího v národě a nastupující mladé generaci (v originále "das Beste unseres Volkes, unsere heranwachsende Generation" - pozn. překl.) ve prospěch věčných hodnot a nezbytností (v originále "für die ewigen Werte und Notwendigkeiten" - pozn. překl.).
Budweiser Zeitung, 1944, č. 63, s. 6
P.S. Projev, na jehož závěr zazněla píseň "Heilig Vaterland" (znění viz YouTube, autor textu Rudolf Alexander Schröder /1878-1962/, evangelický kněz homosexuálního zaměření, publikoval báseň roku 1914 v proslulém nakladatelství "Insel Verlag", strávil období nacizmu v hornobavorském ústraní a po roce 1945 se vůči poraženému režimu nepokrytě vyslovil), byl pronesen na "politickém večeru" v rámci budějovického (Budějovice od října roku 1942 ztratily v protektorátu přívlastek "České") kurzu německých učitelek tělesné výchovy dne 10. srpna roku 1944.
Adolf Gustav Kaufmann (také Gustl Kaufmann) se podle Wikipedie narodil 20. prosince roku 1902 v haličském Přemyšlu (německy Premissel, polsky Przemyśl), městě ležícím na území dnešního polského Podkarpatského vojvodství 12 kilometrů od hranice s Ukrajinou. Tehdy ovšem bylo jeho rodiště součástí obrovské rakousko-uherské monarchie, ve které jeho otec zastával profesi železničního inspektora. Školu navštěvoval Gustav Kaufmann v hornorakouském městě Ried im Innkreis. V září 1917 se přihlásil dobrovolně k rakouskému válečnému námořnictvu, v jehož řadách se účastnil první světové války. Po jejím skončení se v Riedu vyučil strojírenskému řemeslu. V letech 1921-1934 působil v obchodní oblasti u rakouských státních drah. Přitom složil roku 1923 závěrečné zkoušky na průmyslové škole pro strojírenství a elektrotechniku v Linci. V témže roce vstoupil do SA a přípravné organizace NSDAP, jejímž řádným členem (členské číslo 50.524) se stal 1. října 1926. V SA dosáhl k 1. lednu 1933 hodnosti "Sturmführer" a k 9. listopadu téhož roku hodnosti "Obersturmführer". V následujícím roce 1934 byl pro velezradu a přechovávání zbraní a munice zatčen a ztratil i místo železničního úředníka. Po čtyřech a půl měsících vyšetřovací vazby byl z ní propuštěn a přesídlil do Německa. Roku 1937 převzal funkci inspektora u pomořanského župního vedení ve Štětíně (německy "Gauleitung Pommern in Stettin" - pozn. překl.) Dne 30. ledna 1942 dosáhl v SA hodnosti "Standartenführer. Už na začátku války nastoupil Kaufmann k nacistickému válečnému námořnictvu (Kriegsmarine), ovšem už v lednu 1940 nastoupil dovolenou a přesídlil do centrální služebny "akce T4" (na webových stranách Kohoutího kříže viz i jména Krumlovanů Franze Suchomela a Franz Wolfa), což byl program eutanazie, tedy vyvražďování nemocných a tělesně poškozených. Stal se tam vedoucím inspekčního oddělení (!), plánujícího zřizování a přezkušování plynových komor a jednajícího s úřady a stranickými místy. Kaufmann byl i vedoucím rekreačního střediska "Schoberstein" při rakouském jezeře Attersee, určeného pro zotavení příslušníků vražedného programu T4 a vyhlazovacích táborů Belzec, Sobibor a Treblinka. Také oba Kaufmannovi bratři Rudolf a Reinhold byli zaměstnanci Hitlerovy kanceláře (Kanzlei des Führers) a podíleli se na "akci T4". Dne 31. Ledna 1942 se po skončení první fáze programu eutanazie jako "Gauamtsleiter", tj. vedoucí župního úřadu NSDAP do Pomořanska. Od října 1942 působil při říšském komisariátu "Ukraine" jako zastupující okresní vedoucí (Bezirksleiter) NSDAP v "Generalbezirt Taurien/Krim", tj. na krymské Tauridě. Průběh války ho ovšem donutil vrátit se do pomořanského župního vedení. Byl tam povýšen do hodnosti "Oberbereichsleiter", tj. vrchní sekční vedoucí a v červenci 1944 nastoupil jako nástupce Waltera Gasthubera ve funkci okresního vedoucího, tj. "kreisleitera" pro "Kreis Budweis". Do funkce ho stejně jako jeho předchůdce uváděl župní vedoucí August Eigruber (i samostatně zastoupený na webových stranách Kohoutího kříže). Po válce pracoval Kaufmann jako kontrolor u firmy BMW a jako obchodní zástupce pro laboratorní zařízení. Teprve 21. července roku 1965 byl zatčen. Proces proti němu stejně jako proti Dietrichu Allersovi, někdejšímu jednateli centrální služebny T4, a proti Reinholdu Vorbergovi, vedoucímu tzv. "Gemeinnützige Krankentransport GmbH" (viz Wikipedia, kde je rovněž zmíněno utajení spojitosti s "Kanzlei des Führers"), započal dne 25. dubna 1967. O dva měsíce později, dne 29. června 1967, tedy v osmnáctý den soudního procesu, bylo řízení proti Kaufmannovi předběžně pozastaveno poté, co dotyčný 25. června téhož roku utrpěl srdeční infarkt. Dvě dobrozdání z 9. července 1968 a 8. září 1969 ho prohlásila s konečnou platností za nezpůsobilého k účasti na soudním jednání. Gustav Adolf Kaufmann zemřel 20. srpna roku 1974 v bavorském městě Freising.
- - - - -
* Przemyśl (PL) / České Budějovice / † † † Freising (BY)
