FRANZ KHEMETER

Repro Geschichte der Stadt Český Krumlov (2009), s. 44

Ve výtvarné sbírce Regionálního muzea v Českém Krumlově je dochován i tento portrét Franze Khemetera

Repro Ročenka regionálního muzea v Českém Krumlově 2006, obr. příl.

Snímek fotoateliéru Seidel z 29. června 1904 mohl být předlohou jeho barevného portrétu

Repro Fotobanka Fotoateliér Seidel

Zápis z krumlovské matriky narozených dokazuje, že datem jeho narození i křtu je skutečně 4. říjen roku 1845, kdy přišel na svět v rodině sklenářského mistra Karla Khemetera a jeho ženy Magdaleny, roz. Krkové

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Při odhalení památníku padlým na krumlovském Rozsypu roku 1908 je Khemeter
ten uprostřed s cylindrem v ruce - dvě světové války měly teprve přijít

Repro Unsere Heimat : Die Stadt Krummau an der Moldau im Böhmerwald (1992), s. 518

Jeho podpis starosty a svatebního svědka v českokrumlovské "Knize oddaných" z roku 1906
doprovodil kněz za uvedením starostenské funkce i údajem o náboženském vyznání

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Honorace města včetně rodiny knížete Schwarzenberga na tribuně
před mariánským sloupem při jubilejních oslavách 1909

Repro Unsere Heimat : Die Stadt Krummau an der Moldau im Böhmerwald (1992), s. 29

Titulní list krumlovského listu Deutsche Böhmerwald-Zeitung s jeho projevem

Repro Unsere Heimat : Die Stadt Krummau an der Moldau im Böhmerwald (1992), s. 26

Na nejasném, o to však vzácnějším snímku ze 17. listopadu 1911 otevírá starosta Khemeter (vlevo)
městskou nemocnici, s mitrou vidíme napravo od něho před bystou císařovou budějovického biskupa Hůlku

Repro Unsere Heimat : Die Stadt Krummau an der Moldau im Böhmerwald (1992), s. 347

Novostavba českokrumlovské nemocnice z roku 1911 - v pozadí Křížová hora čili Křížový vrch

Repro Hoam!, 1956, č. 9, s. 25

Franz Khemeter hovoří před bystou císaře Františka Josefa I.
k jeho narozeninám 18. srpna 1915

Repro Unsere Heimat : Die Stadt Krummau an der Moldau im Böhmerwald (1992), s. 509

Městská rada v Krumlově si v dopise císaři, podepsaném Khemeterem,
stěžuje na velezrádnou činnost Čechů a Jihoslovanů

Repro Budweiser Zeitung, 1918, č. 77, s. 5

Záznam v českokrumlovské knize zemřelých už svědčí o tom, že nebylo nikoho, kdo by doplnil správné datum narození někdejšího "Altbürgermeistra" a "Bezirksobmana"

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Arch sčítání lidu pro dům čp. 140 na českokrumlovském Špičáku ho uvádí jako spolubydlícího
s dcerou Marií (*11. ledna 1876 v Českém Krumlově)

Repro Sčítání lidu 1921, Český Krumlov, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív)

Dnes již zbořený dům čp. 140 na Špičáku - Franz Khemeter zde strávil poslední léta života, na přelomu 19. a 20. století dům patřil JUDr. Franzi Büchsemu, který je nechal upravit do této podoby

Repro Z. Mrázková - J. Špinar - P. Hudičák, Krumlov - město pod věží (2018), s. 259

Zpráva o jeho úmrtí na stránkách českobudějovického německého listu

Repro Budweiser Zeitung, 1924, č. 87, s. 8

Hrobka rodiny Khemeterovy v Českém Krumlově na snímku, který pořídil v květnu roku 1983 Dr. Othmar Hanke (viz i Eduard Brechler)

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank

Záznam z inventární knihy českokrumlovského městského muzea, učiněný na přelomu let 1928/1929 a pod č. 920 evidující bystu Franze Khemetera, vlastního zakladatele této instituce

Repro Ročenka Regionálního muzea v Českém Krumlově 2006, s. 20 (SOkA Český Krumlov)

Československé vojsko těsně před obsazením města Český Krumlov dne 29. listopadu 1918

Repro Odsun : die Vertreibung der Sudetendeutschen / vyhnání sudetských Němců, Band 1, Vom Völkerfrühling und Völkerzwist 1848/49 bis zum Münchner Abkommen 1938 und zur Errichtung des "Protektorats Böhmen und Mähren" 1939 (2000), s. 505

Takto popsal obsazení Českého Krumlova a "zněmčeného území jižních Čech" ("šumavský pluk č. 91 se na něm pod vedením setníka Ságnera, známého nám z Haškova Švejka, podílel zásadním způsobem) českobudějovický lidovecký list k 10. výročí "osvobozovací" akce

Repro Hlas lidu, 1928, č. 19, s. 2