logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

FRITZ KITZINGER

Jeho jediná známá podobenka, bohužel nekvalitně reprodukovaná

Jeho jediná známá podobenka, bohužel nekvalitně reprodukovaná

Repro Hoam!, 2024, č. 2, s. 31

Roku 1935 provedl v nýrském lesním divadle pod vedením Josefa Blaua mužský pěvecký spolek "Waldler" z Hojsovy Stráže hru "Der Stubenbacher Fritzl" od Zephyrina Zettla

Roku 1935 provedl v nýrském lesním divadle pod vedením Josefa Blaua mužský pěvecký spolek "Waldler" z Hojsovy Stráže hru "Der Stubenbacher Fritzl" od Zephyrina Zettla

Repro Hoam!, 1966, č. 2, s. 49

Zmínka o něm v knize Huberta Partische o Rakušanech "sudetoněmeckého kmene"Zmínka o něm v knize Huberta Partische o Rakušanech "sudetoněmeckého kmene"

Zmínka o něm v knize Huberta Partische o Rakušanech "sudetoněmeckého kmene"

Repro H. Partisch, Österreicher aus sudetendeutschem Stamme. Band I, Maler, Graphiker, Bildhauer, Medailleure, Baumeister, Architekten, Dichter, Schriftsteller, Journalisten (1961), s. 129

Záznam křestní matriky farní obce Prášily o narození jistého Friedricha Kitzingera dne 29. července roku 1791 na zdejším stavení čp. 22 v rodině Johanna Georga Kitzingera a jeho ženy Marie Anny, roz. Hopfnerové - jako kmotři jsou podepsáni skláři Katharina a Ferdinand Abeleovi

Repro SOA v Plzni - Porta fontium

Barevná pohlednice z Prášil v pseudorokokovém "vídeňském" stylu,
zaplavujících v podobných výtvorech celou monarchii

Barevná pohlednice z Prášil v pseudorokokovém "vídeňském" stylu,
zaplavujících v podobných výtvorech celou monarchii

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau)

Obálka (1940) Stifterovy knihy o staré Vídni vydané nakladatelstvím W. Frick s reprodukcí obrazu Rudolfa von Alta s nedostavěnou gotickou věží svatoštěpánského dómu

Obálka (1940) Stifterovy knihy o staré Vídni vydané nakladatelstvím W. Frick s reprodukcí obrazu Rudolfa von Alta s nedostavěnou gotickou věží svatoštěpánského dómu

Zimní podoba vídeňského "Stefflu" na jiném díle téhož malíře s druhou dostavěnou jeho gotickou věží a dvěma goticky upravenými románskými věžemi v průčelí, pocházejícími původně snad už z 12. století

Zimní podoba vídeňského "Stefflu" na jiném díle téhož malíře s druhou dostavěnou jeho gotickou věží a dvěma goticky upravenými románskými věžemi v průčelí, pocházejícími původně snad už z 12. století

Repro www stránky Dorotheum

Hlava sv. Anny samotřetí ze svatoštěpánského dómu pochází snad z konce 13. století

Hlava sv. Anny samotřetí ze svatoštěpánského dómu pochází snad z konce 13. století

Repro O. Zierer, Österreich : kleine Geschichte großer Nationen (1976), s. 19

Takto zní píseň o "starém Stefflu" s hudbou vídeňského lidového zpěváka Wilhelma Wiesberga (vl. jm. Wilhelm Bergamenter, žil v letech 1850-1896)

Videozáznam vystavený na YouTube

Za druhé světové války měly těšit vojáky wehrmachtu ve Stalingradu tyto verše, zřejmě provázené hudbou a tolik podobné těm z písně Kitzingerovy

Za druhé světové války měly těšit vojáky wehrmachtu ve Stalingradu tyto verše, zřejmě provázené hudbou a tolik podobné těm z písně Kitzingerovy

Repro A Kluge, Zkáza šesté armády : popis jedné bitvy (1970), s. 199

"Stephansdom" a "užitá grafika": smetana do kávy, (kterou mimochodem vypil právě autor Kohoutího kříže) a poštovní známka, vydaná u příležitosti vídeňské mezinárodní výstavy poštovních známek v roce 2008"Stephansdom" a "užitá grafika": smetana do kávy, (kterou mimochodem vypil právě autor Kohoutího kříže) a poštovní známka, vydaná u příležitosti vídeňské mezinárodní výstavy poštovních známek v roce 2008

"Stephansdom" a "užitá grafika": smetana do kávy, (kterou mimochodem vypil právě autor Kohoutího kříže) a poštovní známka, vydaná u příležitosti vídeňské mezinárodní výstavy poštovních známek v roce 2008

Repro archív Kohoutího kříže

Svatoštěpánský dóm ve Vídni na snímcích z roku 2023Svatoštěpánský dóm ve Vídni na snímcích z roku 2023

Svatoštěpánský dóm ve Vídni na snímcích z roku 2023

Foto Pavel Polák

Textová část:

zobrazit texty

TOPlist