logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

JOHANN KNARR

Vlastní životopis v křakovské farní kronice

Curriculum vitae
Johann Knarr se narodil 10. května 1891 ve vsi Přess (malá vesnice Přes /podle "Orientierungslexikon" z roku 1927 měla 234 obyvatel německé národnosti, zatímco v roce 2011 tu žilo už jen 36 lidí a evidováno je zde toliko 15 adres/ je dnes jen místní část města Hostouň, Profous kupodivu uvádí v díle "Místní jména v Čechách", díl III. M-Ř z roku 1951, jako českou variantu německého označení "Přess" /vyslovovaného prý místními jako "Pšes") české místní jméno "Česy" ! - pozn. překl.) čp. 8, okr. Horšovský Týn (v originále "Bezirk: Bischofteinitz" - pozn. překl.), po vychození dvojtřídní obecné školy v letech 1896-1904 studoval na gymnáziu v biskupském chlapeckém semináři v Bohosudově (v originále "zu Mariaschein" - pozn. překl.) v letech 1904-1912 a po gymnaziálních studiích přišel na rok (1912-1913) do bohosloveckého učiliště do Litoměřic (v originále "an die theologische Lehranstalt nach Leitmeritz" - pozn. překl.) a na tři roky (1913-1916) na bohoslovecké učiliště do Českých Budějovic (v originále "an die theologische Lehranstalt nach B. Budweis" - pozn. překl.). Tam byl 4. června 1916 nejveledůstojnějším panem českobudějovickým biskupem Josefem Hůlkou (v originále "vom Hochwürdigsten Herrn Bischof Josef Hulka - Budweis" - pozn. překl.) vysvěcen na kněze. Byl nepřetržitě činný v duchovní péči, a sice (místní jména jsou v originále ovšem toliko německy - pozn. překl.):
1. července - 31. srpna 1916 jako perzonální pomocný kaplan v Mělnici (Melmitz),
1. září 1916 - 31. března 1917 jako provizorní druhý kaplan v Německém Benešově (dnes Benešov nad Černou, v originále samozřejmě "in Deutschbeneschau" - pozn. překl.),
1. dubna 1917 - 31. července 1919 jako definitivní kaplan v Meclově (Metzling),
1. srpna 1919 - 30. června 1920 jako farní administrátor v Pleši (Plöß),
1. července 1920 - 30. září 1921 jako farář v Pleši,
1. října 1921 - 31. července 1928 jako farář v Újezdě Svatého Kříže (Heiligenkreuz) a během této doby od 7. února 1927 do 7. října 1927 jako administrátor excurrendo (tj. "dojíždějící administrátor" - pozn. překl.) v Mělnici,
od 1. srpna 1928 ve věku 37 let jako farář v Křakově (Křakau).


Kronika farnosti Křakov 1908-1945

P.S. Třeba asi dodat, že farním kronikářem v Křakově zůstal pisatel předchozích řádek až do její poslední věty z roku 1945, zpravující nás o tom. že tamní německá škola, vyhrazená tak jako tak koncem války uprchlíkům z východních území, už nebude uvedena do provozu.

Zima v Pleši

Zima přišla letos (rozuměj v roce 1919 - pozn. překl.) s neobvyklým množstvím sněhu velice brzy, a sice tu už 17. října bylo kolem bílo. Hodně lidí mělo své brambory ještě úplně nebo zčásti na polích, stejně tak i zelí; ba jeden sedlák měl ještě na poli svou pšenici, když ho překvapila zima se svou bílou peřinou.
Po tom prvním sněhu následovalo několik pěkných dnů, pak ale zas tolika sněhu a mrazu skoro až do svátku Dušiček (v originále "um das Fest Allerheiligen herum" - pozn. překl.), jak tomu podle vyprávění starých lidí už po třicet let nikdy tak časně nebylo. Po tři měsíce se pracovalo na opravě nového kostela, což stálo 12.860 Kč.


Kronika farnosti Pleš 1836-1933

P.S. Snad se sluší poznamenat. že dnes zcela zaniklá farní ves byla jednou z nekvětších na dnešním Domažlicku a jen v ní samé žilo kolem 700 lidí, s okolními přifařenými osadami přes tisíc (1939 to bylo 1167 německy hovořících obyvatel ve 124 staveních).

Zpráva o úmrtí excísaře Karla Posledního

Dne 1. dubna 1922 skonal excísař Karel Rakouský (v originále "Exkaiser Karl von Österreich" - pozn. překl.) z domu habsburského ve věku 35 let svého života na zápal plic ve městě Funchal na ostrově Madeira, kde se ocitl ve vyhnanství. Tento nešťastný panovník (v originále "dieser unglückliche Regent" - pozn. překl.), který byl volnomyšlenkářským a rudým tiskem plánovitě špiněn, by si zasloužil nějaký lepší osud; jeho dobrá vůle ztroskotávala na síle poměrů a špatných rádcích. Jeho poslední slova zněla: "Mein Gott, deine Wille geschehe! In deine Hände empfehle ich mein Leben, das meiner Frau und meiner Kinder. Ich biete Dich mein Leben an als Opfer für mein Volk." (tj. "Můj Bože, staniž se Tvá vůle! Do Tvých rukou poroučím svůj život, život své ženy a svých dětí. Nabízím Ti svůj život jako oběť za svůj lid." - pozn. překl.)


Kronika farnosti Újezd Svatého Kříže 1836-1937

Obsáhlý nekrolog i s podobenkou připomíná v "diecézním" krajanském časopise, že už roku 1926 byl vyznamenán límcem zvaným "collare canonicorum", jinak označovaným "expositorium canonicale", tj. krátkým pláštíkem kněžského taláru (kleriky), splývajícím od krku po ramenou jako symbol trvalého úřadu, nikoli prosté administrace (blíže viz Wikipedia), v roce 1935 opět navíc administroval i farnost v Mělnici, od 1. listopadu 1938 farnost Bukovec (Mogolzen) a od 1. června 1941 farnost Semněvice (Hoch-Semlowitz). V roce 1938 se stal vikariátním tajemníkem a tři roky nato vikářem vikariátu Hostouň (Hostau). Od roku 1938 byl biskupským notářem, od roku 1944 duchovním radou řezenské diecéze. Po vyhnání sloužil od 15. července 1946 jako expozita (místně nezávislý kněz) v Letzau (od roku 1972 jen místní části bavorské obce Theisseil) a od 1. srpna 1955 jako farář v Michldorfu. Tam zemřel 9. září roku 1964 a je asi třeba dodat, že jde o jednu z nejstarších farností v bavorské Horní Falci, v letech 1818-1978 pak šlo i o samostatnou obec, která je dnes jen místní částí městyse Leuchtenberg v zemském okrese Neustadt an der Waldnaab. Lesní Nába, jak se řece, která je součástí místního jména, pramení na německo- české hranici u Bärnau (viz Wikipedia) a teče po dva kilometry západními Čechami, než se obrátí na jih k Dunaji. Pán Bůh to tak zřejmě chtěl.

- - - - -
* Přes, Hostouň / České Budějovice / Mělnice / Benešov nad Černou / Meclov / Pleš /Újezd Svatého Kříže, Bělá nad Radbuzou / Křakov, Mířkov / † † † Michldorf, Leuchtenberg (BY)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Záznam o jeho narození v křestní matrice farní obce Mělnice
Plánek rodné vsi i s pomístními jmény okolí
Strana ve farní kronice o příchodu Johanna Knarra do Křakova s jeho životopisem

zobrazit všechny přílohy

TOPlist