JULIANA KOCHOVÁ
|
*** Wir grüßen unseren Böhmerwald! und schauen zu ihm hin - er ist so fern und doch so nah, er liegt uns stets im Sinn. Wir gingen früh in d' Welt hinaus, weit übers große Meer und sangen unsere Lieder dort zu Heimats Ruhm un Ehr. Die Jugendzeit, sie kommt nicht mehr die Jahre die verwehn - doch unsere "Liab" zum Heimatland wird ewiglich bestehn! |
Šumavě Zdravíme naši Šumavu! Dál hledíme k ní tam -- daleko je a přec ji má v mysli z nás každý sám. Rozprchli jsme se do světa z domova do všech stran a jeho písně donesli přes širý oceán. Čas mládí se už nevrátí a léta uplynou -- domovina nám zvostává navěky jedinou! |
|
Hoam!, 1983, s. 437 |
|
P.S. Alternativou nářečního výrazu "Liab" (láska) jsem si tu dovolil v překladu učinit sloveso "zvostává" z rodných Blat.
Autorka těch prostých veršů Juliana Kochová zemřela v přístavním městě Hamburku (Freie und Hansestadt Hamburg, vlastně město i spolková země zároveň, provázené rčením: Hamburgs Feld ist die Welt, tj. česky asi jako "Hamburk svým polem mět chce celý svět") roku 1970 ve svých 84 letech. Narodila se sice v Rožmberku nad Vltavou jako nejmladší z 10 dětí (5 chlapců a 5 děvčat) kožišníka Friedricha Hausera a jeho ženy Anny, roz. Früchtlové, ale už šestnáctiletá z domova odešla podobně jako vlastně polovina všech sourozenců Hauserových k souboru rakouské Koncertní společnosti (Konzert-Gesellschaft) Franze Rainera z Mayerhofenu z alpského Zillertalu, jehož manželkou byla její nejstarší sestra Anna. Společnost měla už před jejím příchodem za sebou četná vystoupení v zahraničí (Moskva, Riga, Königsberg /dnešní Kaliningrad/, Hamburk, Lucern i jinde), kam přinášela rakouský písňový repertoár i známé operetní árie. Počátkem dvacátého století Rainerův soubor čtyřikrát překročil zámořským parníkem Atlantik, proputoval všechny státy Unie a s velkým ohlasem účinkoval roku 1904 na Světové výstavě v St. Louis v uměle zbudované nápodobě alpské horské vsi, kterou k jejich koncertu přichystala nadšená Amerika. Velké zemětřesení v Chicagu 1906, kde byli právě v angažmá, přežili členové společnosti bez úhony, poněvadž nebydleli v centru postiženého města, ale v hotelu na jeho okraji. Němec Hans Koch, působící tenkrát v La Salle u Chicaga jako cizojazyčný korespondent filiálky jedné říšskoněmecké firmy, zamiloval se do mladé mezzosopranistky a "Jodlerin" Juliany a rok nato se spolu v USA zasnoubili. Vrátil se pak i se snoubenkou do rodného Hamburku, kde se konala svatba. V Julianině rodném Rožmberku nad Vltavou zůstal nakonec do odsunu jen jeden ze synů někdejší rodiny Hauserovy Ferdinand, který zemřel roku 1953 ve Waldkatzenbachu. Bojoval v první světové válce a z ruského zajetí se vrátil na Šumavu až několik let po jejím skončení. Roku 1916 zahynul v bitvě na Sommě i manžel Juliany Kochové Hans, otec Gretchen Anny-Marie Kochové, která jako hamburská úřednice v důchodu poslala do krajanského měsíčníku Hoam! i matčiny verše a rodinné vzpomínky.
- - - - -
* Rožmberk nad Vltavou / † † † Hamburk (HA)
