ISRAEL KOHN
 Repro archív Jihočeského muzea v Českých Budějovicích |
 Repro D. Kovář, Budějovické hřbitovy : |
|
Záznam o narození čtyř dětí obchodníka ve Střelských Hošticích Veita Kohna a jeho ženy Elisabeth, roz. Weiglové, včetně dat Israelových Repro Národní archiv, fond Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích (Archivní VadeMeCum) |
|
 Rodný dům čp. 18 ve Střelských Hošticích Foto Ivo Kareš |
|
|
Arch sčítání lidu z 1. ledna roku 1911 pro jeden z bytů v domě čp. 9 na tehdejší Claudigasse (Klaudigasse), což je dnešní Jeronýmova ulice, kde bydlela rodina JUDr. Kohna a jeho ženy Julie se svými šesti dětmi, všemi narozenými tu v Budějovicích (byli to: syn Rudolf /*10. ledna 1889/, dcery Erna /*24. května 1891/, Marta /*13. srpna 1892/, Lili /*28. dubna 1894/, Vilma /*14. března 1897 a syn Erwin /*4. května 1899/), jakož i s kuchařkou Marií Šimáčkovou a služkou Emilií Havlíkovou (na rozdíl od rodiny plně "mojžíšského" vyznání byly obě římské katoličky národnosti podle sčítacího archu německé) Repro Sčítání lidu 1910, České Budějovice, SOkA České Budějovice (SOA v Třeboni - digitální archív) |
|
 Dům čp. 9 v českobudějovické Jeronýmově ulici Foto Ivo Kareš |
|
|
Podčárník Budivoje již psaním Kohnova příjmení "Khon" a narážkami na to, od koho že měl Josef Taschek rozum, svědčil o antisemitské ubohosti autora Repro Budivoj, 1898, č. 45, s. 1 |
|
|
Redaktor listu "Budivoj" v článku otištěném v Národních listech nemohl opět v nacionálním rozhorlení přijít Dr. Israelu Kohnovi na jméno a psal ho s antisemitskou a možná i antikatolickou vlasteneckou nenávistí zásadně "Khon" Repro Národní listy, 10. 10. 1899 (ranní vydání), s. 5 |
 Českobudějovický krajský rabín Adam Wunder (1817-1905), jehož Jonáš v zápalu boje překřtil na Wandera Repro D. Kovář, Budějovické hřbitovy : malý kulturně-historický průvodce (2001), s. 95 |
|
Několik dalších ukázek záštiplného psaní českých listů o něm i se zmínkami o dalších osobnostech, zastoupených na stránkách Kohoutího kříže (kromě Tascheka jsou to Claudi, Schweighofer a Zdiarsky) Repro Budivoj, 1884, č. 77, s. 3; 1900, č. 34, s. 1; 1901, č. 49, s. 1; Písecké listy, 1902, č. 37, s. 3 |
|
 Zpráva o smrti Kohnovy ženy Julie v 51 letech jejího věku prozrazuje i to, že dům smutku byl na Rudolfovské ulici a průvod odtud mířil k židovskému hřbitovu Repro Budweiser Zeitung, 1913, č. 78, s. 4-5 |
|
 Poděkování za projevy soustrasti k úmrtí manželčinu připomíná i péči MUDr. Samuela Krasy o Kohnovu nemocnou ženu Repro Budweiser Zeitung, 1913, č. 79, s. 15 |
|
  Parte v "Budweiser Zeitung" Repro Budweiser Zeitung, 1917, č. 27, s. 12 |
|
|
Záznam českobudějovické židovské matriky o jeho i synově úmrtí v roce 1917 Repro Národní archiv, fond Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích (Archivní VadeMeCum) |
|
 Plánek židovského hřbitova v Českých Budějovicích - arabskou číslicí 2 je označeno místo, kde stával náhrobek Kohnův Repro D. Kovář, Budějovické hřbitovy : malý kulturně-historický průvodce (2001), s. 95 |
 Místo, kde se podle seznamu pohřbených nachází na českobudějovickém židovském hřbitově jeho hrob Foto Ivo Kareš |
 Bývalá obřadní síň českobudějovického židovského hřbitova, oběť demolice v sedmdesátých letech dvacátého století (označovaných okupačním komunistickým režimem jako "normalizační") Repro D. Kovář, Budějovické hřbitovy : malý kulturně-historický průvodce (2001), s. 93, Státní okresní archiv České Budějovice |
|
 Snímek budovy už zbavené střechy těsně před stržením D. Polakovič - I. Steinová - P. Vladařová, Židovské hřbitovy na jihu Čech (2021), s. 264 (SOkA České Budějovice, sbírka Jiřího Dvořáka) |
|
 Židovský hřbitov v Českých Budějovicích na snímcích z roku 2015 Foto Ivo Kareš |
  |
 Titulní list prvého čísla "Mittheilungen des Deutschen Böhmerwaldbundes" z března roku 1885 Repro 100 Jahre Deutscher Böhmerwaldbund (1884), s. 48 |
|
 Budova bývalého soudu v Lišově, kde působil Foto Pavel Polák |
 Neuskutečněný návrh architekta Heinricha Rieda (1881-1957), mj. autora projektu českobudějovické Městské spořitelny (otevřena v prosinci 1913), na Kohnovu vilu v Českých Budějovicích, vzniklý před rokem 1917 Repro E. Urbanová - M. Šilhan - R. Švácha, Slavné vily Jihočeského kraje (2007), s. 47 |
  Pamětní listina českobudějovické synagogy nese vročení podle židovského kalendáře (odečteme-li od 5648 číslo 3760, dostaneme "křesťanský" letopočet 1888, kdy dokument vznikl) a také podpisy význačných osobností "rakouských" ještě Budějovic, jak patrno i z díků císaři Františku Josefovi (tubus s listinou je spolu s několika úlomky skla vlastně to jediné, co ze synagogy zůstalo, (viz i Peter Becher, Max Fleischer a Jakob Fried) Repro ze sbírek Jihočeského muza v Českých Budějovicích, výstava Zmizelé a nalézané osudy (Střední škola obchodu, |
|
 Synagoga v Českých Budějovicích na pohlednici z počátku 20. století Repro ze sbírek Jihočeského muzea v Českých Budějovicích |
 Interiér synagogy Repro ze sbírek Jihočeského muzea v Českých Budějovicích |
 Líc a rub medaile sdružení Deutscher Böhmerwaldbund za zásluhy o řemesla a zemědělství z roku 1884, ražená vídeňskou firmou Josepha Christiana Christlbauera (1827-1897), rodáka z dnes zaniklých Cudrovic Repro J. Chvojka, Medaile Českobudějovicka (2008), s. 31 |
|
Textová část: |
|
|
