ANTON KÖLNHOFER
O úmrtí matčině
Náš všeobecně oblíbený pan farář P. Anton Kölnhofer obdržel dne 4. srpna (rozuměj roku 1931 - pozn. překl.) truchlivou telegrafickou zprávu o skonu své tak statečné maminky (v originále "von dem Tode so braven Mutter" - pozn. překl.) v osadě Šprymberk, okres Domažlice (v originále "in Springenberg, Bezirk Taus", po válce po tzv. "odsunu" téměř zaniklá osada, která je dnes součástí obce Všeruby, úředně přejmenována na Pomezí - pozn. překl.), v požehnaném lidském věku 83 let. Jemu a celému příbuzenstvu budiž na tomto místě vyslovena hluboká soustrast.
Budweiser Zeitung, 1931, č. 62, s. 6
Není jistě nejmenších pochyb o tom, že zpráva je jen novinářsky zprostředkovanou zprávou synovou. Naštěstí existují archy sčítání lidu z roku 1921 (Šprymberk nacházíme v okrese Kdyně), z nichž vysvítá, že otec Antona Kölnhofera Franz Kölnhofer se narodil ve Šprymberku v únoru roku 1858, matka Marie dne 17. září 1848 tamtéž, tedy téměř o deset let dříve. Podle křestních matrik farní obce Hyršov (Hirschau) byl Franz Ser. Köhlenhofer (tak psán v křestní matrice ke dni narození 13. února 1858) synem Antona Köhlenhofera, sedláka ve Šprymberku čp. 5, kde předtím hospodařili i jeho rodiče Georg Köhlenhofer a Anna, roz. Seidlová z Hyršova čp. 36, a Kathariny, dcery Josefa Wirrera z osady Stíhlov (Stieglhöf) čp. 43, farnost Svatá Kateřina (St. Katharina) v okr. Nýrsko (Neuern) a jeho ženy Theresie, roz. Maurerové ze Schicherhofu v Neukirchen beïm Heiligen Blut v Bavorsku. U data 17. září 1848 ovšem v hyršovské křestní matrice figuruje toliko Anna Marie Brantlová, dcera podruha Jakoba Brantla z Chalup (Friedrichsthal) čp. 29 a Margareth (tak psáno v matrice), dcery Franze Stockingera z Chalup čp. 26 a Johanny, roz. Brantlové z Rejštejna (Unterreichenstein), "montanistischer Herrschaft". Tady už jen z výčtu míst spatřujeme někdejší "rozlohu" Šumavy. Sám Anton Kölnhofer se narodil ve Šprymberku, farnost Hyršov, dne 6. února 1891. Gymnaziální a bohoslovecká studia absolvoval v Českých Budějovicích, kde byl 30. května 1913 i vysvěcen na kněze. Jako kaplan působil ve Starém Městě pod Landštejnem (Altstadt), v Klášteře (Kloster) u Nové Bystřice (Neubistritz) a v šumavském Rejštejně. V letech 1919-1920 byl farním administrátorem na Dobré Vodě u Hartmanic (Gutwasser bei Hartmanitz). Poté, co ještě krátce zastával pozici kaplana v Dolní Vltavici (Untermoldau), jmenoval ho biskup 1. prosince 1920 farářem v Nicově (Nitzau). K 1. květnu 1935 nastoupil jako farář v Hamrech (Hammern), k 1. prosinci 1943 se stal biskupským okresním vikářem vikariátu Dešenice (Deschenitz). Po válce následovalo vyhnání a Kölnhofera čekala služba duchovního v Münchshöfen, bavorská farnost Oberschneiding. Roku 1963 odešel sice na odpočinek, ale v duchovenské službě vypomáhal i nadále. V neděli 19. června 1966 ve svátek Nejsvětějšího Srdce Ježíšova byla mše svatá v někdejší münchhöfenské zámecké kapli Kölnhoferovou poslední. Skonal ve věku 75 let po 52 letech svého kněžského působení v neděli 3. července 1966 na lůžku nemocnice v Mallersdorfu, pochován je však ve farní obci Oberschneiding, kde se jeho pohřbu účastnilo 21 kněží, velké množství místních lidí i vyhnanců z rodných míst zesnulého. Poněvadž i tím vyhnáním syna ze zpustlého "Pomezí" se stala Šumava větší.
- - - - -
* Pomezí, Všeruby / České Budějovice / Rejštejn / Dobrá Voda u Hartmanic / Dolní Vltavice / Nicov / Hamry / Dešenice / † Mallersdorf (BY) / † † Oberschneiding (BY)
