JOHANN KOPECKÝ
Vlastní nakladatelství (dříve ve Vimperku)
Německy to zní: "Eigenverlag (früher in Winterberg) jetzt in Oberleutensdorf" a bývalo to vytištěno na rubu, tedy zadní straně kabinetek, označených jménem M. Kopecký. Je nám i z kroniky chlapecké obecné a měšťanské školy ve Vimperku, že jistý Johann Kopecký (i s tou čárkou nad ypsilonem) byl v letech 1876-1892 učitelem vimperské měšťanky. Když jsme ale pátrali po jeho případném křestním záznamu v hornolitvínovské křestní matrice v rozsahu letopočtu 1846 (a ovšem i v okolních farnostech), kam datuje Kopeckého narození historik české fotografie Pavel Scheufler, byla naše snaha marná. Jak dokládá školní kronika, do Horního Litvínova z vimperské štace roku 1892 odešel. Jako učitel tu ovšem působil necelý jeden školní rok, již v dubnu 1893 požádal o odchod do penze. Renomovaný odborný časopis "Photographische Correspondenz" v roce 1883 na straně 94, kde začíná rubrika "Vereins- und Personal-Nachrichten" zmiňuje Kopeckyho (tady bez čárky nad ypsilonem) jako "jednoho amatérského fotografa" a "učitele ve Vimperku" (v originále "seitens eines photographischen Amateurs, Herrn Lehrer Kopecky in Winterberg"), jako by jeho vlastním nákladem vydávaných snímků nebylo. S jistotou pak fotografa a učitele ztotožňuje záznam o jeho přijetí za člena vídeňské "Fotografické společnosti" ("Photographische Gesselschaft") roku 1886. V roce 1895 jej nacházíme jako "fotografa a technického učitele" na pražské policejní přihlášce, která byla zřejmě pramenem Scheuflerovy datace jeho narození. Přihláška může něco napovědět i o záhadné iniciále "M", je tu totiž zapsán jako Johann Kopecký a s ním i jeho manželka Maria (roz. Schabsky, *1847). Možná, jak uvažuje i Pavel Scheufler, nechtěl jako učitel své jméno přímo spojit s podnikáním. To nic neubírá na fakticitě Scheuflerových konstatování, že je Kopecký autorem druhého nejstaršího rozsáhlého souboru fotografií Šumavy (ten prvý z let 1880-1882 vytvořil Heinrich /Jindřich/ Eckert) v cyklech s názvy "Böhmerwald-Album", "Böhmerwald" a "Bayrischer Wald". Na webových stránkách Kohoutího kříže beztak už zdávna figuruje například exteriérový záběr kostela v Kašperských Horách (v příloze u textů ke jménu Heinz Podlipsky) a "kabinetka" u textů ke jménu Gottlob Kralik (najdeme jich tu ovšem mnohem více). Vítej, vimperský učiteli a nakladatelský amatére nového umění, mezi šumavské "autory"!
- - - - -
Vimperk
