WENZEL GUSTAV KOPETZ
Všeobecné rakouské živnostenské právo
"Všeobecné rakouské živnostenské právo, čili systematická prezentace zákonné úpravy manufakturní a obchodní živnostenské činnosti v německých, českých, haličských, italských a uherských provinciích rakouského císařského státu"
Tak by zněl takřka barokní titul právnického díla, které roku 1829-1830 ve dvou svazcích vydal německy ve Vídni "W. Gustav Kopetz (křestní jméno Wenzel je uvedeno cudnou zkratkou), doktor práv, c.k. řádný veřejný profesor politických nauk a rakouského politického práva na pražské univerzitě, skutečný člen c.k. vlastenecko-hospodářské společnosti a pomologického sdružení v Království českém (v originále "wirklicher Mitglieder der k.k. patriotisch-ökonomischen Gesellschaft und pomologischen Vereines im Königreiche Böhmen"). Byl mladším bratrem Martina Adolfa Kopetze, i samostatně zastoupeného na webových stranách Kohoutího kříže, narozeného sice jako on v Chodové Plané (Kuttenplan) čp. 67 "am Anger", tj. "na palouce" u místního rybníka, jenže jiného data, podle křestní matriky spolehlivě 15. ledna roku 1781 (v jiných pramenech mylně 1782 /Biographisches Lexikon zur Geschichte der Böhmischen Länder/ či dokonce 1784 /Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich/!) týmž rodičům jako jeho starší bratr, tj. zdejšímu místru kovářskému Johannu Kopetzovi a jeho ženě Franzisce, roz. Neberthové (v matrice Neberthin), poddaným hraběte Johanna Sigismunda Ferdinanda Josepha von Haimhausen (1708-1793), bavorského právníka se statky na Chebsku a Tachovsku (jeho rodu náležel zámek v Chodové Plané až do roku 1945). Prozrazoval prý už jako chlapec neobyčejné studijní vlohy a jako soukromý žák chebského gymnázia absolvoval jeho první ročníky absolvoval v rodičovském domě! Jevil údajně hned tehdy zájem o zeměpisná a historická témata, ve spojení s nimi také o aktuální politické události. K pokračování studií odešel do Prahy, kde bydlel u zmíněného staršího bratra Martina Adolfa a po prvním ročníku práv na pražské univerzitě se vydal roku 1802 do Vídně, kde se stal čtyři roky nato na právnické fakultě vídeňské univerzity doktorem (Dr.jur.). Na pražské univerzitě působil pak jako suplent politických nauk a už roku 1807 vzbudil pozornost prvním svazkem dvojdílné práce "Östreichische politische Gesetzkunde oder systematische Darstellung der politischen Verwaltung in den deutschen, böhmischen und galizischen Provinzen des östreichischen Kaiserthums" (1807-1819). V letech 1808-1849 byl pak na téže univerzitě řádným profesorem politických nauk. Už roku 1819 publikoval v časopise "Hesperus" článek "Ueber die praktische Anwendbarkeit der nationalökonomischen Lehrsätze auf den bestehenden Zustand der europäischen Staaten", který získal redakcí vypsanou cenu. V roce 1836 mu byl udělen Leopoldův řád a dnem 15. března 1837 je datován jeho diplom o povýšení do rytířského stavu (do šlechtického byl povýšen už diplomem z 15. května roku 1833). Jeho polepšený rytířský erb znázorňuje ve zlatém štítu šest bujně travnatých zelených vrchů, tedy kopců ("nomen omen", příjmení Kopetz přitom náleží rodu, pocházejícímu údajně od uherského Komárna /Komárom/ a někdy od konce třicetileté války /v soudobých farních matrikách se jeho mužský příslušník obvykle uvádívá jako "filius militis", tj. "vojenský syn"/ usazenému v západních Čechách), které jsou sestaveny po třech, pak po dvou a jedním nad nimi, na němž stojí ještě červená hradní věž se zavřenou branou. Na štítu spočívají dvě k sobě obrácené turnajské přilby. Tu napravo z její koruny zdobí jako klenot vpravo zlato-červeně, vlevo zeleno-zlatě dělená orlí křídla, tu nalevo tři pštrosí pera, červené, zelené a zlaté. Přikryvadla přileb jsou vpravo červená, vlevo zelená, na obou stranách zlatě podložená. Dne 17. února 1849 byl na vlastní žádost penzionován a uchýlil se na svůj statek v Sukoradech, který koupil téhož roku jeho syn, místodržitelský rada a poslanec říšské rady i českého zemského sněmu Heinrich Kopetz (1821-1904) od svého švagra Antonína Veitha (1793-1853). Tam Wenzel Gustav Kopetz skonal 31. ledna roku 1857, pochován je však na pražských Olšanských hřbitovech (oddělení II-7-61). Narodil se, abychom nezapomněli, v "šumavské" Chodové Plané.
- - - - -
* Chodová Planá / † Sukorady / † † Praha
