FRANZ KOPP
Zima 1929 v jedné školní kronice
Letošní zima byla ta nejkrutější ze všech, co lidé pamatují (v originále "seit Menschengedenken" - pozn. překl.). Začátkem prosince napadla spousta sněhu, novými chumelenicemi narostlá na vysokou a hlubokou sněhovou pokrývku (v originále "zur tiefe Decke wurde" - pozn. překl.), která tak zůstala ležet po celou zimu. V lednu a v únoru nadešly mrazy, jaké nebyly po 150 let. V Českých Budějovicích (v originále "in Budweis" - pozn. překl.) byla zaznamenána teplota minus 41 °Celsia (přesněji jde o oněch - 42,9 °C v blízkých Litvínovicích /Leitnowitz/, rekord platný až dodnes - pozn. překl.), většina zvěře nedostatkem potravy a trvalými mrazy uhynula, umrzlo mnoho zdejšího stálého ptactva (v originále "viele Standvögel" - pozn. překl.), ve vodách lekla spousta ryb. Obyvatelstvo mnoha měst mělo nouzi o uhlí, k tomu zamrzlo spousta vodovodů (spotřeba vody ve škole /rozuměj německou obecnou školu v Schürerově Dvoře při obci Zejbiš, po druhé světové válce přejmenované na Javornou - pozn. překl./ musela být zajištěna panem sousedem Kollrossem, poněvadž ve školní studně vůbec žádná voda nebyla následkem sucha v roce 1928). Železniční provoz musel být z velké části zastaven, poněvadž personál a také materiál nedorostly nastalým požadavkům. Mnoho železničních tratí zapadlo sněhem, jakákoli automobilová doprava se stala nemožnou. Krutými mrazy trpěly zejména špatně oblečené a špatně živené školní děti, které byly odsouzeny k tomu, razit si hlubokým sněhem cestu do školy, aby tam pak usedly v málo vytopených školních místnostech. Když největší mrazy pominuly, nařídilo ministerstvo školství v jednotlivých případech (v originále "fallweise" - pozn. překl.) školu zavřít. Naše škola ovšem neměla z tohoto opatření nijaký užitek, poněvadž už tady nebylo nezbytně nutným.
Výnosem Zemské školní rady ze 6. dubna 1929 č. 2A4782/2 ai 1928 - 38.984 ai 1929 byla řídícímu učiteli Franzi Koppovi schválena zdravotní dovolená do 30. dubna 1929. Poněvaž službu ještě nedokázal zastávat, byla mu zdravotní dovolená výnosem Okresního školního úřadu (v originále "B. Sch. A." - pozn. překl.) z 21. května 1929 č. 727 až do 31. května. Dne 1. června nastoupil řídící učitel Franz Kopp opět do služby.
Kronika obecné školy Schürerhof 1887-1929
Předchozí řádky ze školní kroniky psal samozřejmě pan řídící Franz Kopp vlastní rukou. Narodil se 26. dubna 1894 v Hodousicích (Holletitz, dnes část města Nýrsko) čp. 15. Otec Josef Kopp, rolník v Hodousicích na chlapcově rodném stavení, byl synem Georga Koppa, výminkáře tamtéž, a Barbary, roz. Stuiberové ze sousedního čp. 14. Matka Anna, roz. Tutschová, byla dcerou Petera Tutsche, rolníka v Petrovicích (Petrowitz) čp. 10, a jeho ženy Theresie, roz. Baierlové z Hoslau (dnes Blata či Blaty, část města Nýrsko). Franz Kopp dokončil roku 1914 německý učitelský ústav v Českých Budějovicích, po válce 1919 nastoupil od září na pouhého půl druha měsíce do německé obecné školy v Nicově (Nitzau), odkud odešel na německou obecnou školu v Schürerově Dvoře (Schürerhof, část obce Zejbiš (Seewiesen, dnes Javorná), kterou řídil až do roku 1945, kdy byla v září jako ostatní německé školy zrušena. Podle přípisu k záznamu o jeho narození v nýrské křestní matrice se v Zejbiši 9. srpna roku 1928 oženil s Annou Fischerovou, což byla zřejmě nejmladší dcera (*10. června 1907 v Zejbiši) majitele dvora Schürerhof Franze Fischera (†25. května 1941 v Zejbiši). Ten zakoupil dvorec v roce 1904 od Adolfa von Scheureho, zastoupeného rovněž samostatně na webových stranách Kohoutího kříže. V českobudějovickém protektorátním listě "Budweiser Zeitung" z 11. října válečného roku 1941 (tedy několik měsíců po smrti tchána a měsíc poté, co na ruské frontě "v boji proti bolševismu", jak hlásá noticka v "Budweiser Zeitung" z 20. září téhož roku, padl Annin bratr Anton Fischer) jsme o panu řídícím našli zmínku, když totiž v obci Zejbiš, která ovšem už tehdy spadala do tzv. "říšské župy" Bavorská Východní marka (Bayerische Ostmark) pronesl jako "Ortsgruppenschulungsleiter", tj. "školicí vedoucí místní skupiny NSDAP", a "Pg.", tj. "Parteigenosse" (stranický soudruh) o dožínkách řeč u památníku padlých, jejímž hlavním mottem byla parola, že "Heimat und Front eins sein müssen". tj. že "domov a fronta jedno jsou". Kopp byl po válce souzen mimořádným lidovým soudem v Klatovech, poté odsunut (nevíme kterého data). Žil a učil v obci Bongard (spolková země Porýní-Falc) blízko hranic s Belgií a Lucemburskem. Tam se někdy v prosinci 1954 už šedesátiletý dal znovu do školení tentokrát prý mladých učitelů na téma Šumavy a díla Hanse Watzlika (ten je ovšem samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže a nelze smlčet, že také kdysi Hitlerovi zapěl: "O nimm uns, Führer! Wir sind dein.", /tj. "Vezmi si nás, Vůdče! My jsme Tví."/). Snad tam zazněla i zmínka o Schürerově Dvoře a Zejbiši. Zemřel na infarkt o čtyři roky později, 21. dubna 1958, v Bad Neuenahr, pochován byl nejprve v Bongardu, ale podle vzpomínek pamětníka z místní farnosti byl později znovu pohřben v Kreuzweingarten, dnes části města Euskirchen v Severním Porýní-Vestfálsku. Na parte v krajanském časopise je mezi pozůstalými kromě vdovy Anny uvedena i dcera Elfriede s manželem Joachimem Poletschnym. Zima roku 1929 byla proti tomu, co začalo na podzim deset let nato, vlastně jen nevinnou hříčkou přírody. Ta vzdálenost Bongardu od Šumavy má přímou úměrnost k výroku, že domov a fronta jedno jsou. Žel Bohu!
- - - - -
* Hodousice, Nýrsko / České Budějovice / Nicov / Schürerův Dvůr, Javorná / † Bad Neuenahr (RP) / † † Kreuzweingarten, Euskirchen (NRW)
