JOHANN KÖTTNER
Ve vlastní věci
Dne 25. prosince (tj. na Boží hod vánoční roku 1965 - pozn. překl.) může Váš zpravodaj (rozuměj rodácký zpravodaj krajanského časopisu pro farnost Horní Stropnice /Strobnitz/, zprávám se dokonce říkalo i "Pfarrnachrichten", tj. "farní zprávy" - pozn. překl.) oslavit své 76. narozeniny. Dej Bůh, abych Vám ještě několik let v rodáckém listě (v originále "in dem Heimatbrief" - pozn. překl.) mohl podávat zprávy o našem nezapomenutelném domově. Také redakce (v originále "die Verwaltung", tj. doslova "správa" - pozn. překl.) přeje štěstí a požehnání, aby byl ještě dlouho k mání. Žádám všechny, aby zůstali našemu rodáckému listu věrni, poněvadž v "Glaube und Heimat" jsme ještě úzce spjati. Posílejte mi v novém roce opět pilně zprávy. Děkuji všem, kteří mi je zaslali. Veselé Vánoce a šťastný Nový rok přeje všem
Váš Köttner Schneider, 684 Hüttenfeld 59.
Glaube und Heimat, 1965, s. 1023-1024
P.S. Tu adresu lze uvést, poněvadž adresát už rok nato opustil tento svět.
Z domova
Z domova mi došla zpráva (rozuměj někdy v roce 1965 - pozn. překl.) od pana Mosera z lokality, které se říkalo "Fiderift" (jde o zkomoleninu označení "Viehtrift" ve významu "pastviště" - pozn. překl.). Když přijeli do Horní Stropnice, potkali hned paní Sarauerovou. Ve Fideriftu stojí už jen Fröstl při návrší zvaném Kranzberg, Bendl, Moser a obecní dům, z fabriky už jen dolní část. V Bregarten (psalo se jinde i "Prägarten" - pozn. překl.) je cesta velice špatná. Stojí tam už jen Prokopetzhaus, Schachnerhaus a Schusterhaus. Domy řečené Kastl Karl a Kaindl jsou obývány, hasičárna (v originále "Feuerwehrhaus" - pozn. překl.) je dobře zachována. Fritz Ottendörfer, Alois Mann, Franz Wagner, Köttner Schneider (tj. dům č. 91, náležející rodině pisatele této zprávy v rodáckém listě - pozn. překl.), Wagner Johann, dále beim Fidler při návrší Schulberg stará škola a všechny ostatní domy kolem jsou srovnány se zemí. Uvnitř obce je v poměrně dobrém stavu náš kostel, jeho vnější vzhled ovšem utrpěl (až po roce 1989 prošel kostel sv. Mikuláše důkladnou opravou - pozn. překl.). Hřbitov je celý zarostlý travou. Také dva staří lidé v Maierhofu byli navštíveni. Köttner už je pouhá divočina, Schnölzer stojí, dílna Adolfa Baiera zmizela, Reiter Marie stojí, most je ve špatném stavu, Mann Schneider, Dressl Moserlehrer, Köttner Resl a Waldstein (rodina Gustava Waldsteina se stala obětí nacistických rasových zákonů a tradovalo se, že pan Waldstein si po útěku do protektorátních Borovan vzal sám život) jsou všechny pryč. Srovnány se zemí jsou Goldfinger Vater, Rienesl, Guschelbauer, Ebhart Marie, Irovy, Boderschneider, Mann Schlosser Buxbaum, Mann Alois, Wagner Zimmermann, Pröll. V Horní Stropnici se nedostane nic k jídlu.
Glaube und Heimat, 1966, s. 108-109
Pokud by snad někomu v předchozí ukázce připadala pomístní a usedlostní jména nesrozumitelná (už jen výčet zaniklých mate svým rozsahem), musel by se začíst do krajanské pamětní publikace "Pfarrchronik Strobnitz" s podtitulem "Kreis Kaplitz, Böhmerwald 1906-1946", vyšlé roku 1996 k výročí "odsunu" už ve druhém vydání (i tam je ovšem označení mnoha domů a zjištění vlastníků sporné, ačkoli vyhnanci zřejmě všemu dobře rozuměli). A to ještě lze Horní Stropnici označit za obec i po rozsáhlém vysídlení vcelku výjimečně zachovalou. "Köttner Schneider", zvaný tak po dnes zaniklém stavení čp. 91 v místní části zvané "Flöhberg" (česky by se řeklo "Bleší vrch"), se právě v něm 25. prosince 1889 narodil jako Johann Köttner měšťanovi (v křestní matrice psáno "Bürger", městské výsady a městský znak měla Horní Stropnice už od Rožmberků) Johannu Köttnerovi "staršímu" a jeho ženě Josefě, roz. Alramové. Otec byl synem měšťana na téže adrese Alberta Köttnera a Theresie, roz. Pellové z Rankova (v křestní matrice omylem "aus Ranstadt" namísto "aus Rankau", jak je správně uvedeno v matrice oddací mimochodem týmž pisatelem, jímž byl Benno Karlez, kněz i samostatně zastoupený na webových stranách Kohoutího kříže) čp. 31 (dnes je Rankov jen částí Trhových Svinů), matka byla dcerou Michaela Alrama z dolnorakouské obce Aalfang, sloučené v roce 1966 s obcí Amaliendorf a povýšené s ní jako jeden celek /Amaliendorf-Aalfang/ roku 1999 na městys /Marktgemeinde/) čp. 22 a Elisabeth, roz. Brucknerové z dolnorakouské obce Pertholz. Krejčovské řemeslo zdědil Johann Köttner "mladší" po svém otci (svědčí o tom i jeho usedlostní jméno "Köttner Schneider", tak říkajíc "po chalupě") a 22. února roku 1916 se v Horní Stropnici oženil (oddával je farní administrátor Theobald Bauer, rovněž i samostatně zastoupený na webových stranách Kohoutího kříže) s Marií Schwarzovou (*26. října 1888 v Horní Stropnici), dcerou ševce Franze Schwarze v Horní Stropnici čp. 11 a Aloisie, roz. Fröstlové z Horní Stropnice čp. 150. Arch sčítání lidu z roku 1921 už ho na rodném stavení neregistruje, mě ovšem více irituje skutečnost. že dvacet let už po vyhnání v krajanském časopise "Glaube und Heimat" přes mou snahu cokoli dohledat o jeho úmrtí zeje mezi posledním jeho zpravodajským příspěvkem ve 3. čísle ročníku 1966 a konstatováním opuštěného místa ("die Spalte Strobnitz vernachlässigt wird") v 5. čísle ročníku následujícího na stránkách časopisu hanebná mezera. Poslední adresa zněla na Hüttenfeld, dnes součást jihohesenského města Lampertheim a já se odvažuji určit tamní hřbitov jako místo posledního odpočinku nejspíš už v roce 1966 zesnulého zpravodaje "diecézního" periodika, hornostropnického krejčího Hanse Köttnera.
- - - - -
* Horní Stropnice / † † † Hüttenfeld, Lampertheim (HE)
