JOHANN EWANGELIST KRÁLOWEC
Z třebnické farní kroniky
Jako v pořadí šestnáctý farář v Třebnici (v originále "von Třebnitz" - pozn. překl.) následoval Johann Králowec, 43 roků starý. Od 15. září 1844 do 27. listopadu 1860 byl personálním kaplanem a poslední dobou administrátorem ve Staňkově (v originále "in Stankau" - pozn. překl.). Dne 27. listopadu 1860 týž jako administrátor přesídlil do Třebnice a dne 26. února 1861 složil jako třebnický farář nástupní přísahu v Horšovském Týně (v originále "Investitur-Eid in Bischofteinitz" - pozn. překl.). Dne 6. prosince 1864 týž obdržel prezentační dekret (v originále "das Präsentationsdekret" - pozn. překl.) na farní beneficium Mělnice (v originále "Melmitz" - pozn. překl.)
Kronika farnosti Třebnice 1836-1936
Následující rukopisný záznam už náleží českobudějovickému rodákovi, jímž byl "P. Josef Peschke, gebürtig aus Böhmisch Budweis". A po jeho německých zápisech se kupodivu objevuje řada česky psaných stran, stojících rovněž za čtení, které po sobě zanechal páter Bartoloměj Pubec z klatovského měšťanského rodu. Ordinariátní list českobudějovické diecéze nám ve 40.-42. trojčísle ročníku 1889 přináší úmrtní oznámení dp. Jana Královce, jak je tu česky psán, z něhož vysvítá, že zesnulý spatřil světlo světa v chodské Milavči dne 27. prosince roku 1817 ve svátek "miláčka Páně" Jana Evangelisty a jak se dočítáme v milavečské křestní matrice, je tam také novorozenec v německy psaném záznamu uveden jménem Kralowec Johann Ewangel. I s pozdějším přípisem, že byl 25. července 1843 "zum Priester für die Diözese geweiht", rozuměj vysvěcen na kněze tolik dvojjazyčné českobudějovické diecéze. Janův otec Adam je v oddací matrice dokonce psán jako "Sohn des Joseph Kralowetz, Bauers hier". Rodiče se v Milavči brali 19. listopadu 1805 a budoucí Janova matka Anna je tu psána "Nozarin" jako dcera zdejšího rolníka a domažlického poddaného ("Bauers hier und tauser Unterthans") Matthäuse Nozara a Anny, roz. Zahořikové. Mladý kněz začínal jako kaplan v Blížejově (Blisowa) a další kariéru duchovního už nám popsal sám. Zemřel 6. listopadu 1889, farářem na odpočinku byl od 1. března 1885. Ti Chodové si však nezvykli odpočívat, a to ani česky, ani německy. Už jenom jako tady pro to krásné "zemsky české" příjmení, odkazující na krále.
- - - - -
* Milavče / Staňkov / Třebnice, Meclov / Mělnice / Folmava / Čestice
