KARL KRATOCHWILL
|
Záznam o narození synově stvrzuje, že otec Karl Stephan Kratochwil, jak je tu i podepsán spolu se svou ženou Marií Pomahačovou, šičkou z Českých Budějovic a dcerou dělníka Josefa Pomahače z Českých Budějovic a Kathariny, roz. Brabcové z Chlumu, se opravdu narodil v Krakově jako syn Karla Kratochwila, nyní českobudějovického kolportéra, rovněž v rubrice "Kmotrové-Pathen" vpravo výrazně podepsaného, a jeho ženy Katharine, roz. Raulichové ze Siebenau Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
|
Český zápis o českobudějovické synově svatbě s Jaroslavou Nejedlou, narozenou v Třeboni, dcerou českobudějovického četnického strážmistra Josefa Nejedlého a jeho ženy Anny, roz. Vlčkové z Modlíkova, doprovází tu i česká podoba jména otce ženichova, psaného tu "Kratochvíl Karel sen." Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
|
Jeho českobudějovické policejní přihlášky Repro SOkA České Budějovice |
|
 Tady se v inzerátu budějovického listu "Der Dorfbote" píše už v roce 1911 Kratochwill Repro Der Dorfbote, 1911, č. 53, s. 24 |
|
 Tady nabízí "vzhledem ke svým rozsáhlým a znamenitým stykům" nejrychlejší obstarání knih, hudebnin i časopisů Repro Budweiser Zeitung, 1919, č. 77, s. 8 |
|
 Na tomto inzerátu zní adresa jeho českobudějovického "zásilkového" knihkupectví Divadelní ulice 4 Repro J. Jany, Schloß Rotenhof (1922), zadní strana obálky |
 Označení majitele jednoho z titulů fondu Jihočeské vědecké knihovny: Eigentum des Karl Kratochwil Budweis |
 Fasáda domu na českobudějovickém náměstí s jeho firmou Repro fotoalbum České Budějovice - Klub sběratelů I. |
 Cenný snímek firemní tříkolky před Kratochwilovým antikvariátem visí dnes (2020) v interiéru kavárny La Storia na rohu českobudějovické Panské ulice Foto Ondřej Mareš |
 V edici, vydávané jeho "německým zasilatelským knihkupectvím" roku 1911 vyšla nákladem firmy Moldavia i tato "Rakouská agrární příručka" |
 Obálka jeho "rodinného kalendáře" |
 Obálka "domácího lékaře" z jeho edice Volksbibliothek zachycuje dokonce průčelí jeho knihkupectví, kde byl na českobudějovickém náměstí později i "můj" antikvariát |
 Inzerce jeho listu Sonntagsbote |
 Záhlaví jednoho z čísel českobudějovického "nedělníku" z roku 1931 |
|
 Vydával i česky |
 Logo nakladatelství Karl Kratochwil Budweis |
 Parte manželčino s jeho jménem a adresou... Repro Hoam!, 1955, č. 9, s. 32 |
 ... a veršovaný inzerát její kuchařské knihy z jejich českobudějovického nakladatelství Repro F. Lehne, Ein Frühlingstraum, zadní strana obálky |
 Inzerát (1928) jeho nakladatelství, kde je knižní prémií předplatitelů týdeníku "Der Sonntagsbote" kuchařka manželky Marie, roz. Pomahačové Repro F. Lehne, Ein Frühlingstraum, zadní strana obálky |
 Další, byť opravdu neblahé místy stopy po knihkupci Kratochwillovi nalezl pro svůj Slovník českých nakladatelství můj přítel Aleš Zach, jak svědčí i pasáž v jeho dopisu z března 2009 Repro Slovník českých nakladatelství 1849-1949 a archív Kohoutího kříže |
 V majetku písaře Illinga, jemuž se v Heimatbuchu vyjadřuje poděkování jako jednomu z kronikářů města, byl v 19. století tento skvostný reliéf Klanění Tří králů, který zakoupilo v roce 1910 budějovické muzeum (dnes je součástí sbírek Alšovy jihočeské galerie) Repro R. Lavička, Gotické umění : průvodce sbírkou středověkého umění Alšovy jihočeské galerie (2009), s. 57 |
|
 Řád literátského bratrstva českobudějovického z roku 1610 píše jméno města "Behaimisch Budweiß" Repro Encyklopedie Českých Budějovic (2006), s. 270, ze sbírek Státního okresního archivu v Českých Budějovicích |
|
 Požární řád rovněž ze 17. století tituluje město "Königliche Befreute Berg-Stadt Böhmisch Budweyß" Repro Encyklopedie Českých Budějovic (2006), s. 270, ze sbírek Jihočeského muzea |
|
  Znak královského města České Budějovice z doby kolem roku 1500 přibitý na hlavní vstupní dveře kostela Nenebevzetí Panny Marie v Kájově, dovozuje starší jeho heraldickou podobu Repro J. Havlice ... [et al.], 750 let Kájova (2013), s. 73, foto Ladislav Pouzar a foto Ivo Kareš |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 Českobudějovický městský znak na významných stavbách ve městě: na radnici, katedrálním kostele sv. Mikuláše, bývalých dělostřeleckých kasárnách na Pražské třídě, mariánském sousoší Foto Pavel Polák |
|
  "Polepšený" barokní znak města České Budějovice, který býval zavěšen na Černé věži vedle císařského na místě, kde ze zdiva dodnes vyčnívají dvě mohutné skoby Repro D. Kovář, Znak, pečeť, vlajka : městská symbolika Českých Budějovic v proměnách času (2015), s. 138 a 139, ze sbírek Jihočeského muzea |
|
 Městský znak na budově městské spořitelny (dnes Komerční banka) Foto Pavel Polák |
 Jedno z nejstarších zobrazení znaku na domě na rohu Kněžské a Kanovnické ulice Foto Pavel Polák |
 Znak na domě U Tří kohoutů Foto Pavel Polák |
 Současné stylizované užití znaku Foto Pavel Polák |
|
Jan Schinko v jedné z částí svého putování městem zachytil i děje domu na českobudějovickém náměstí, kde působil Karl Kratochwil a nějaký čas (1970-1975) také autor překladů Kohoutího kříže, než ho postupující normalizace smetla do knižního skladu a prodejny technických norem Repro Českobudějovický deník, 23. 2. 2013, s. 2 |
|
 Část e-mailu, ve kterém městský archivář ve Steyru Dr.Ing. Raimund Ločičnik odpovídá Dr. Raimundu Paleczekovi na dotaz, týkající se skonu Karla Kratochwila Repro archív Kohoutího kříže |
 Znak hornorakouského města Steyr Repro Wikipedia |
 Vazba krajanů na jejich "Budweis" je patrná z titulní strany ústředního listu krajanského sdružení v ohlasu na vyhlášení města kulturní metropolí Evropy v roce 2028 Repro Sudetendeutsche Zeitung, 2023, č. 27, s. 1 |
|
Textová část: |
|
|
