JAN KREJČÍ
 Jeho portrét z roku 1862, tedy dva roky poté, co vyšla ona proslulá německy psaná monografie Šumavy Repro www stránky P.R. Vejrážky |
 Repro Magazin Víkend : páteční příloha Hospodářských novin, 2010, č. 5, s. 26 |
 Repro www stránky ČVUT v Praze |
 Jeho pražská pobytová přihláška se jmény a daty jeho samého, Repro Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 311, obraz 343 |
|
Podle tohoto německy psaného záznamu v klatovské křestní matrice se narodil 28. února roku 1825 v domě čp. 76 na Vídeňském předměstí (téhož dne byl i pokřtěn jménem Johann Baptist, tj. Jan Křtitel) jako nemanželské dítě Kathariny Mouchové, dcery revírníka v Čachrově Friedricha Mauchy a jeho ženy Kathariny, pocházející z města Leschnitz (dnes Leśnica), panství Slawikau (dnes Slawikow) v tehdy pruském, dnes polském Slezsku - otec Fritz Kreyczi, tehdy "Straßenräumer", tj. dlaždič a metař v Libni, syn Adalberta Kreycziho, nádeníka v Podeřišti, panství Hluboká nad Vltavou, a Anny, roz. Boudové, legitimizoval už šestiletého chlapce na vlastní své přání (auf väterliches Verlangen) svatbou s jeho matkou dne 7. ledna 1831 v Proseku Repro SOA v Plzni - Porta fontium |
|
 Pohlednice z Čachrova, odkud pocházela jeho matka S. Olt, Šumava a Pošumaví : města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích, díl VII, 2013 [kalendář] |
|
|
Jeho heslo ve Wurzbachově Biografickém lexikonu císařství Rakouského (1865) Repro Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich enthaltend die Lebensskizzen der denkwürdigen Personen, welche seit 1750 in den österreichischen Kronländern geboren wurden oder darin gelebt und gewirkt haben. Dreizehnter Teil, Kosárek - Lagkner (1865), s. 188-190 |
|
 Noticka listu Národní politika ke 120. výročí jeho narození v únoru 1945 Repro Národní politika, 28. 2. 1945 |
 Sádrová bysta s jeho poprsím od Ladislava Borůvky z roku 1900 Repro Sborník prací z historie a dějin umění, 2011, č. 6, s. 86 (foto ze sbírek Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech) |
 Pomník v Klatovech na titulu skládačky (2007) o osobnostech města |
 Model jeho pomníku od architekta Jana Kouly s bystou Ladislava Borůvky z roku 1901 Repro Sborník prací z historie a dějin umění, 2011, č. 6, s. 84 (foto ze sbírek Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech) |
 Odhalení jeho pomníku ve Vrchlického sadech města Klatovy 4. srpna roku 1901 Repro Sborník prací z historie a dějin umění, 2011, č. 6, s. 82 (foto ze sbírek Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech) |
|
 Skupinový portrét jeho rodiny při slavnostním odhalení pomníku v Klatovech, kde na zemi sedí syn Krejčího dcery Doubravky, provd. Šímové, budoucí slavný český malíř Josef Šíma Repro Sborník prací z historie a dějin umění, 2011, č. 6, s. 80 (foto ze sbírek Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech) |
|
 Náhrobek na vyšehradském hřbitově Repro F. Bořánek, Místa, kde navždy odpočívají slavní (2020), s. 102 |
 Dokumentární film o něm (2010) z cyklu České televize 72 jmen české historie Repro www stránky České televize |
  Titulní list (1860) i jeho knihy s předmluvou Carla Rittera a skvělými ilustracemi Eduarda Herolda Repro J. Wenzig - J. Krejčí, Der Böhmerwald : Natur und Mensch (1860) |
|
 K Heroldově ilustraci, zachycující výhled z Vintířových skal na "Prášilské pohoří", Krejčí v závorce poznamenal: (Granitterrain.) Repro J. Wenzig - J. Krejčí, Der Böhmerwald : Natur und Mensch (1860), s. 35 a 119 |
 Další z Heroldových ilustrací zachycuje Velký a Malý Ostrý, v lidové češtině Prsa Matky Boží |
 Eduard Herold (1820-1895) je i autorem olejomalby Černé jezero, vzniklé někdy kolem roku 1860, Repro Šumavské proměny : krajina Šumavy v dílech malířů 19. a 20. století (katalog výstavy, 2008), |
|
 Eduard Herold (zde na podobizně z Vilímkových Humoristických listů) své vlastní knihy psal sice česky, narodil se však v Praze chudému herci tamního německého divadla Johannu Christianu Heroldovi Repro Humoristické listy, 1885, č. 38, s. 303 |
 Pražská policejní přihláška Eduarda Herolda i s datem jeho úmrtí a jménem synovým je psána německy Repro Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 176, obraz 426 |
Textová část: |
|
|
