MAX KRICKL

Repro P. Kuncl, Tam na Šumavě : kronika šumavské obce Horská Kvilda (2014), s. 265

Při oslavě svých devadesátin s ředitelem školy v bavorském Hohenau

Nekrolog na stránkách krajanského měsíčníku

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2019, č. 7, s. 41

Arch sčítání lidu z roku 1921 pro dům čp. 44 v Rejštejně, s rodinou jeho otce a jmenovce Maxmiliana Krickla (*7. září 1884 v Rejštejně), matky Marie (*15. března 1887 v Českém Krumlově /zde "Krummau"/), syna Alfreda (*7. července 1912) a dcery Anny (*7. července 1916), obou už narozených na Horské Kvildě (Innergefild) jako on, který tu ještě nefiguruje

Repro Sčítání lidu 1921, Rejštejn, SOkA Domažlice, (SOA v Plzni - Porta fontium)

Obyvatelé domu čp. 67 na Horské Kvildě včetně něho samého

Repro P. Kuncl, Tam na Šumavě : kronika šumavské obce Horská Kvilda (2014), s. 273

Dům čp. 67 na Horské Kvildě s rohovým vchodem do obchodu pana Krickla - posledními předválečnými majiteli
byli Max Krickl a jeho matka Marie, roz. Faschingbauerová (1887-1970)

Repro P. Kuncl, Tam na Šumavě : kronika šumavské obce Horská Kvilda (2014), s. 75

Dům čp. 67 na Horské Kvildě na snímcích z roku 2016 i s patrným bývalým vchodem do obchodu a nájezdem na seník

Foto Jan Mareš

Jím kreslené mapky Zhůří a Horské Kvildy s okolím

Repro "Tief im Böhmerwald" : Innergefild (Innergefilder Gemeindechronik).,s. 9 a 11

Sdělení syna majitele Turnerovy chaty, která spadá do katastru obce Horská Kvilda, z 29. a 30. srpna 2012 o jeho návštěvě u Maxe Krickla s podrobnostmi ke vzniku rodácké knihy o Horské Kvildě

Repro archív Kohoutího kříže

V knize "Tief im Böhmerwald" : Innergefild je i tento snímek Turnerovy chaty s připojeným textem, že má jméno po cestáři Thurnerovi (Turnerhütte i Thurnerhütte je přitom označení hned několika "turnerských" chat v Německu i Rakousku - vzhledem k špatné kvalitě kopie dodáváme ještě kvalitnější fotografii z takřka stejného místa a snad i doby)

Repro "Tief im Böhmerwald" : Innergefild (Innergefilder Gemeindechronik), s. 31 a archív Kohoutího kříže

I tady se opakuje verze o vzniku "Turnerovy" chaty zásluhou cestářského mistra příjmením Turner

Repro J. Kavale - B. Bisinger, Příběhy potoků a řek Šumavy (2015), s. 19

Na pohlednici datované 10. září 1903 je chata ještě opravdu spíše jen "cestářská" útulna

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau)

Kolorovaná pohlednice Turnerovy chaty ze dvacátých let 20. století

Repro S. Lacina, Krásy Šumavy : turisticko-propagační přednáška se světelnými obrazy (2011), obr. příl.

Na snímku z roku 1932 hlídá spáleniště Turnerovy chaty četník z Rejštejna

Repro J. Kavale - B. Bisinger, Příběhy potoků a řek Šumavy (2015), s. 19

Plánek Horské Kvildy k jeho článku o ní v krajanském sborníku s označením chalup čp. 52 (Max Krickl)
a čp. 67 (Marie Kricklová)

Repro Im Lande der künischen Freibauern (1992), s. 481

Jedna ze starých pohlednic Horské Kvildy při jeho článku v krajanském sborníku

Repro Im Lande der künischen Freibauern (1992), s. 486

Článek Jiřího Fröhlicha o Horské Kvildě ve středověku

Repro Vítaný host na Šumavě a v Českém lese, podzim 03/2009, s. 38-39

O zaniklé osadě Bernstein

Repro www stránky Zaniklé obce

Bärenstein (Bärnsteinhäuser, Bernstein) v lesích u Horské Kvildy, odkud pocházel Stephan Krickl (Krückl) na leteckých snímcích z roku 1949 a 2008

Repro www stránky Cenia - Národní inventarizace kontaminovaných míst
Historická ortofotomapa (c) CENIA 2010 a Podkladové letecké snímky poskytl VGHMÚř Dobruška, (c) MO ČR 2009

Záznam kvildské oddací matriky o svatbě Stephana Krickla (jeho otec Maxmilian byl chalupníkem v Antiglu čp. 26, matka Eleonora, roz. Gebertová, pocházela ze zaniklých dnes Vchynic-Tetova) s Eleonorou, roz. Lukschovou z Horské Kvildy čp. 8, dcerou Alexandra Luksche, zdejšího rolníka, a Marie, roz Hableové z Jelenova (Hirschenstein) čp. 24

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Idylický snímek ze Zhůří, pořízený jednoho odpoledne neidylických čtyřicátých let 20. století

Repro V. Holý, Královský hvozd na Šumavě před třicetiletou válkou (2007), s. 262

V roce 1952 bylo podle této zprávy v lednovém čísle krajanského měsíčníku z roku 1953 Zhůří vysídleno a na horské pláni byl instalován radar (to slovo bylo tehdy stále poměrně nové, zrozené nedávnou válkou, v té době znovu hrozící)

Repro Hoam!, 1953, č. 1, s. 24

Krajina s Roklanem na barevném dřevorytu Josefa Váchala ze sbírek Muzea Šumavy v Kašperských Horách

Repro V Horpeniak, Šumava očima Vladimíra Horpeniaka I. : rok v lidových zvycích, lidové umění, práce a doprava, umění, osobnosti, muzea, války, katastrofy a jiná nepřízeň (2014), s. 190