EDUARD KRIECHBAUM

Foto z pozůstalosti

Repro Oberösterreichische Heimatblätter, 1981, č. 1/2, s. 111

Se členy představenstva domovského spolku "Alt-Braunau" je tu Kriechbaum zachycen druhý zleva v první řadě na snímku z roku 1925 z jeho pozůstalosti

Repro Oberösterreichische Heimatblätter, 1981, č. 1/2, s. 113

Záznam o jeho narození v křestní matrice farní obce Pregarten v Horním Rakousku

Repro Matricula Online

Zpráva o jeho úmrtí na stránkách krajanského měsíčníku s poznámkou Josefa Bürgera o tom, že požádal dědice o knihy z Kriechbaumovy pozůstalosti pro Šumavské muzeum v Pasově

Repro Hoam!, 1959, č. 3, s. 27

Pamětní deska, kterou na náměstí v Braunau am Inn odhalil na domě čp. 34 Aldemar Schiffkorn, svědčí o tom, že Kriechbaum zde pobýval v letech 1913-1958

Repro Oberösterreichische Heimatblätter, 1981, č. 1/2, s. 112

Obálka (1937) jeho knihy k 50. jubileu místní sekce sdružení Alpenverein v Braunau am Inn - hlavní název publikace zní "Mezi Šumavou a Alpami"

Obálka a titulní list (1944) knihy vydané nakladatelstvím Leitner ve Welsu

Národnostní mapa Československa, používaná při podpisu mnichovské dohody a uložená dodnes v berlínském archivu ministerstva zahraničí

Repro Alte Spuren / Neue Wege : Landesausstellung Oberösterreich & Südböhmen. Band 2, Ausstellungen (2013), s. 213
(Archiv des Auswärtigen Amtes, Berlin)

Mapka "župního rozdělení Velkoněmecka" z listopadu 1938 svědčí o tom, že Šumava připadla jak k "Sudetenland", tak k "Bayerische Ostmark" a dále pak k "Ober-Donau" a "Nieder-Donau"

Repro Odsun : die Vertreibung der Sudetendeutschen / vyhnání sudetských Němců, Band 1, Vom Völkerfrühling und Völkerzwist 1848/49 bis zum Münchner Abkommen 1938 und zur Errichtung des "Protektorats Böhmen und Mähren" 1939 (2000), s. 868

Zpráva listu Prager Tagblatt z 1. listopadu roku 1938 o Vůdcově rozhodnutí zřídit "župu" Sudetenland se sídlem v Liberci (Sudetoněmecká strana byla rovněž Hitlerovým nařízením včleněna do NSDAP), "zbytek" odstoupených území pak přidělit župám "Bavorská Východní marka", "Horní a Dolní Dunaj" a také "Slezsko"

Repro Prager Tagblatt, 1. 11. 1938, s. 1 (ANNO - AustriaN Newspapers Online)

Jeden z propagačních nacistických plakátů s označením československých
odstoupených území - Šumava tu má římské číslo I.

Repro J. Čvančara, Někomu život, někomu smrt : československý odboj a nacistická okupační moc, 1939-1941 (2002), s. 40

Mapa "Německé Ostmarky", jak se nazývalo Rakousko po anšlusu, je na předsádce jeho knihy Salzburg und Oberdonauland zakreslena s Budějovicemi ležícími dosud v "Česko-Slovensku" okleštěném už pomnichovským záborem, tj. ještě před 15. březnem 1939

Repro E. Kriechbaum, Salzburg und das Oberdonauland (1939), předsádka

Tady se hned roku 1938 ocitlo jedno ze šumavských jezer na prospektu "Bavorské Východní marky"
jako součást "Bavorského lesa s údolím Dunaje"

Touž signaturu Nettelhorst jako mapa "Ostmarky" má i tato stylizovaná podoba Protektorátu Čechy a Morava (1940) z reprezentačního časopisu "státního ministra" Karla Hermanna Franka, kde už "říšská" Šumava leží v zahraničí

Repro Böhmen und Mähren, 1940, č. 1, s. 16-17

Na snímku z téže knihy v Braunau am Inn "rodný dům Vůdce" Adolfa Hitlera, který se
po připojení části Šumavy k župě Oberdonau stal šumavským Němcům vlastně "krajanem"

Repro E. Kriechbaum, Salzburg und das Oberdonauland (1939), s. 101