HERMANN FRANZ KRIEG
Skrze Marii ke Kristu
"Mit Maria zu Jesus" ("Per Mariam ad Jesum") - Legion Mariens (Legio Mariae)
Glaube und Heimat, 1967, s. 539
Z nekrologu „šumavského“ kněze na stránkách krajanského časopisu lze vyčíst, že jeho angažmá pro Mariinu legii byla jeho „poslední prací“. Přívlastek šumavský by ovšem v případě Hermanna Kriega (Hermann bylo jeho řádovým jménem) měl zůstat bez jakýchkoli uvozovek. Podle matriky farní obce Schwarzenberg am Böhmerwald, mimochodem nejsevernější hornorakouské obce vůbec, mající Šumavu už ve svém místním jméně, se narodil 28. července 1897 (matrika zaznamenává nejen to, že se tak stalo v 11 hodin v noci, nýbrž že se křest dne následujícího v kostele sv. Jana Nepomuckého ve Schwarzenbergu „na Šumavě“ odehrál v 9 hodin dopoledne) ve vsi Hinteranger (česky bychom řekli „Horní Palouk“) čp. 28 jako Franz Xaver Krieg zdejšímu chalupníkovi a svému jmenovci Franzi Kriegovi (i jeho otec Johann se svou ženou Marií, roz. Scharingerovou chalupničil na témže stavené) a jeho ženě Anně, dceři chalupníka Mathiase Hartla ze vsi Breitenberg čp, 5 (ves už leží v Německu na území Bavorského lesa) a jeho ženy Kathariny, roz. Zinnägerové. Stačí nahlédnout do kaple „u Červeného mlýna“ („Rothmühl-Kapelle“) při Schwarzenbergu „na Šumavě“ s „oblékanou“ Pannou Marií s Jezulátkem nebo zajít do lesní kaple (Waldkapelle) přímo v Hinteranger, abychom pochopili, že tu lidová zbožnost žila a žije. Dne 16. prosince roku 1928 si poprvé oblekl řádový oděv (říká se tomu obřadu „obláčka“) v premonstrátském klášteře Schlägl téměř na samé české hranici (měl i staré české jméno Drkolná) a 24. června 1924 tady byl v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie i vysvěcen na kněze. V první světové válce jako c.k. poručík (Leutnant) obdržel stříbrnou medaili za statečnost. Po svém vysvěcení na kněze působil v letech 1923-1926 ve Frymburku, následně v letech 1926-1941 v rakouském Ulrichsbergu a za války v letech 1941-1945 opět ve Frymburku, tehdy přechodně „říšském“. V roce 1935 promluvil Krieg jako válečný veterán na slavnosti, spojené s odhalením pamětního kamene Engelberta Dollfusse, zavražděného rok předtím nacisty, jimž chtěl kancléř rakouským stavovským státem postavit hráz (NSDAP byla v červnu 1934 v Rakousku zakázána). Ve svém projevu vyjádřil Krieg víru, že mladí Rakušané (věnoval se výrazně organizacím katolické mládeže) dostojí vzoru předků. Je trochu bizarní vzhledem ke Kriegovu příjmení (česky by znělo „Válka“), že nápis na pamětním kameni u reliéfu s kancléřovou podobou v císařské uniformě zaznamenal jeho výrok „Ich wollte ja nur den Frieden.“ (tj, Chtěl jsem přece jenom mír.“) Nastal tedy mír (až po roce 1945) a němečtí šumavští farníci i se svými kněžími museli opustit své domovy. Pohled na mapu rakouských skupin Mariiny legie vykazuje výrazné zhuštění u české a moravské hranice (viz web Legio Mariae). Organizace irského původu (teologicky se odvolává na Kristovo oslovení matky z kříže, kde ji nazývá jen „ženou“, ale matkou nejen Jana Evangelisty, miláčka Páně, ale všech svých následovníků) má dnes světový přesah včetně zastoupení v ČR. Hermann Franz Krieg zemřel v klášteře Schlägl o půl osmé ráno 1. června roku 1967. Není marno být dítětem Božské Matky.
- - - - -
* Hinteranger, Schwarzenberg am Böhmerwald (A) / Schlägl (A) / Frymburk / Rohrbach (A) / Ulrichsberg (A) /† † † Schlägl (A)
