AUGUST KUBIZEK

Adolf Hitler' můj přítel z mládí

"Jste přítel Adolfa Hitlera?"
"Ano!"
"Odkdy?"
"Od roku 1904."
"Co tím máte na mysli? (v originále 'Was soll das heißen? / What do you mean by that?' - pozn. překl.) Tehdy přece nebyl nikým."
"Přesto jsem byl jeho přítelem."
"Jak jste mohl být jeho přítelem, když ještě nebyl nikým?"
Jeden americký důstojník z Central Intelligence Corps (CIC) se mě zeptal:
"Co jste z toho měl? (v originále 'Was haben Sie dafür bekommen? / What did you get out o fit?' - pozn. překl.)"
"Nic."
"Uvádíte ale, že byl vaším přítelem. Dával vám peníze?"
"Ne."
"Nebo jídlo!"
" Ani to ne."
"Auto? Dům?"
"Nic takového."
"Představil vás krásným ženám? (v originále 'Hat er Ihnen schöne Frauen zugeführt? / Did he introduce you to beautiful women?' - pozn. překl.)"
"Také ne."
"Přijal vás i někdy později?"
"Ano."
"Vídal jste ho častěji?"
"Nejednou. (v originále 'Öfters. /Occasionally.' - pozn. překl.)"
"Jak jste se k němu dostal?"
"Prostě jsem za ním zašel."
"A potom jste s ním byl? Skutečně? Docela blízko."
"Baže, docela blízko. (v originále 'Jawohl, ganz nahe. / Yes, quite close.' - pozn. překl.)
"Sám?"
"Sám."
"Beze stráží?"
"Beze stráží."
"Takže jste ho mohl zabít?"
"Ano, to jsem mohl."
"A proč jste ho nezabil? (v originále 'Und warum haben Sie ihn nicht ermordet? / And why didn't you kill him?' - pozn. překl.)"
"Protože to byl můj přítel."

Hoam!, 1954, č. 12, s. 6-7

Teprve poté, co jsem se rozhodl zařadit tuto pasáž, jinak závěr knihy "Adolf Hitler. Mein Jugendfreund" (1951), a s ní i jejího autora mezi "šumavské" autory, zjistil jsem, že je i součástí článku Jana Štolby "Obyčejnej člověk je bezbrannej" v Literárním zápisníku časopisu A2 (12/2011). Ať konkurence promine, ale hlavním důvodem mého počinu bylo tvrzení šifry "Dr. L." ve vánočním čísle krajanského měsíčníku "Hoam!" z roku 1954, že nejvěrnější přítel mladého Hitlera "stojí ostatně jednou nohou takříkajíc na Šumavě, poněvadž jeho matka byla dcerou podkováře koněspřežky Budějovice-Linec (v originále "Linz-Budweis"), který měl za ženu selskou dceru z Rožmberka nad Vltavou (Rosenberg)". August Kubizek, jak se Hitlerův přítel, podle údajného "Vůdcova" vyjádření "jediný Čech, který má právo být mým přítelem", jmenoval, narodil se v rakouském Linci dne 3. srpna roku 1888. Hned v úvodu své knihy píše, že rodiče, kteří se vzali v červenci 1887, žili nejprve v domě matčiných "šumavských" rodičů. August byl prvním děckem mladých manželů a také jediným, které přežilo. Sestry Maria, Therese a Karolina zemřely v raném dětství, což přeživší bratr považoval za jakési znamení osudu. I Hitlerova matka Klara Pölzlová ztratila čtyři děti (Gustava, Idu, Ottu a Edmunda) a dětství přežil se sestrou Paulou jediný ze synů, totiž Adolf. Kubizek se s ním poznal v Linci někdy kolem Dušiček v roce 1904 na zadním parteru k stání v tamním Zemském divadle. Spojoval je obdiv k hudebnímu odkazu Richarda Wagnera (Hitler prý měl dokonce rozepsánu podle Mistrova vzoru operu "Kovář Wieland"), stali se roku 1908 ve Vídni po několik měsíců spolubydlícími v podnájmu u vdovy Zakreysové, údajně (viz Jiří Kamen v Lidových novinách ze dne 17. prosince 2014) rodem z Poličky, poté, co se Hitlerovi podařilo přesvědčit Augustova otce, aby dovolil synovi studovat na vídeňské konzervatoři. Zatímco Kubicek na podzim toho roku nastoupil k osmi týdnům vojenské služby, Hitler podnájem opustil neznámo kam. Od října 1912 až do roku 1914 působil Kubicek jako druhý kapelník městského divadla v Mariboru (Marburg). Dne 1. srpna 1914 si vzal za ženu vídeňskou houslistku Annu Funkeovou a odešel do světové války, z níž se (byl v jejím průběhu zraněn u Prešova) vrátil až na jejím konci. Po válce byl krátce kapelníkem ve Vídni, poté žil od roku 1920 až do své smrti 23. října 1956 v hornorakouském Eferdingu (byl tu úředníkem magistrátu), jednom z nejstarších rakouských měst, sídle zmiňovaném i v Písni o Nibelunzích. Hudbě se věnoval i nadále. V manželství se mu narodili tři synové, z nichž Augustin Kubizek (1918-2009) se stal významným rakouským hudebním skladatelem. Hitlerovi přítel z mládí blahopřál v roce 1933 k získání moci. V dubnu 1938 se sešli po letech v Linci a roku 1939 i 1940 usedl Kubicek jako osobně pozvaný host vedle Vůdce na Wagnerových slavnostech v Bayreuthu. Hitler prý označil jejich zdejší setkání za "nejšťastnější chvíle své pozemské existence". Když se válečné štěstí začalo obracet k Hitlerovi zády, Kubizek vstoupil do NSDAP, podle vlastních slov z loajality k příteli. Po skončení války byl Kubizek zadržován v americkém trestním táboře (detention camp) v Glasenbachu a vyslýchán v Eferdingu a pak v Gmundenu (až sem kdysi vedla "šumavská" koněspřežka z Budějovic). To však už zachycuje záznam výslechu z textové ukázky. Ta věru americká otázka v jejím závěru (Kubizek ji stejně jako ty předchozí označuje za "stupidní") se nám asi i po letech zdá logičtější nežli Kubizekova odpověď.

- - - - -
* Linec (A) / Rožmberk nad Vltavou / † † † Eferding (A)