AUGUST KÜBLBECK
Jdu se svými...
Der Böhmerwald, 2022, č. 3, s.16-17
"I bin a Deutscher und i geh mit den Deutschen!" zní celý ten výrok v originále hovorové němčiny, jak zaznamenala podle Marianne Rudererové na stránkách krajanského časopisu Marita Hallerová, zastoupená i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže. Jde o slova Mariannina dědečka, vrchního hajného z Krásné Hory (Schönberg) u Českých Žlebů (Böhmisch Röhren), která dotyčný pronesl, když mu bylo nabízeno nejít do "odsunu" a zůstat v Československu. August Küblbeck, jak se dědeček jmenoval, nespatřil ovšem světlo světa dne 19. srpna roku 1888 v Krásné Hoře, jak se nám v časopise předkládá k věření, nýbrž ve Volarech (Wallern), kde ho podle matričního záznamu den nato pokřtil zdejší farář Wenzl Semler. Narodil se jako nemanželské dítě Josefy Küblbeckové, manželské dcery knížecího schwarzenberského hajného ve Volarech čp. 207 Bartholomäuse Küblbecka a jeho ženy Theresie, roz. Fuchsové z Knížecích Plání (Fürstenhut) čp. 7. Otec dítěte není v křestní matrice uveden. Gustl, jak byl obvykle všemi oslovován, se 12. srpna 1912 v Ondřejově (Andreasberg) oženil s Marií Rohanovou (*5. prosince 1889 v Novém Údolí /Neuthal/ čp. 3), dcerou knížecího schwarzenberského hajného v Novém Údolí čp. 3 Veita Rohana (jeho otec Josef Rohan byl knížecím schwarzenberským hajným v Krasejovce /Krassau/, dnešní osadě obce Kamenný Újezd /i ta měla kdysi německé označení Steinkirchen/ a z Krasejovky byla i jeho žena Teresia, roz. Nejedlá) a Eleonory, dcery knížecího schwarzenberského hajného v Krásné Hoře čp. 13 Franze Kriega a Teresie (v matrice psáno v 1. pádě "Teresia"), roz. Spannbauerové z Krásné Hory čp. 9. Z manželství vzešlo devět dětí, šest děvčat a tři hoši, z jejichž celkového počtu zachycuje arch sčítání lidu z roku 1921 pro stavení čp. 10, což byla schwarzenberská hájovna ve dnes zcela zaniklé osadě Vlčí Jámy (německy Wolfsgrub, ale i Wolfshäuser či Wolfsgrubenhäuser), patřící k obci Křišťanov (Christianberg), těch "prvních" pět zde narozených. Byli to Walter (*1. června 1913), Maria (*27. srpna 1914), Josef (*24. února 1916), Anna, později provd. Czechová (*20. května 1918) a Otto (*19. května 1920). Otto padl roku 1941 ve druhé světové válce. Pěknou drobností je, že hlava rodiny je zapsala v rubrice "Náboženské vyznání" všechny výrazem "röhmisch-katolisch". Server GEDBAS, který sice uvádí i data úmrtí členů rodiny, ale dětí napočítává toliko 6, nám prozrazuje jména dalších dvou Küblbeckových ratolestí, narozených na hájovně: Rosa, provd. Haasová (*3. července 1922) a Frieda, provd. Langová (*9. května 1928), takže- snad ještě jedna dcera ve výčtu chybí, poněvadž ze vzpomínky Marianne Rudererové, dcery nejstarší z dcer Marie, provd. Fechterové, se dovídáme, že nejmladší matčina sestra se jmenovala Margarethe, později provd. Lerachová (*19. února 1935) a měla ráda lesní zvířata do té míry, že si jednoho srnečka ochočila natolik, že ji doprovázíval cestou do křišťanovské školy. August Küblbeck podle vyprávění jeho vnučky Marianne měl rád společnost a hrával prý na citeru po vídeňském způsobu ("nach Wiener Art") a byl proto rád vídán v hospodě jako veselý host. Přišla však po říšském záboru druhá světová válka a vyhnání. Ačkoli byl hajný Küblbeck velice oblíben i u Čechů a mohl zůstat, vyjádřil se slovy z úvodu tohoto textu jednoznačně pro odchod "se svými". Češi prý jeho rozhodnutí litovali a dali to najevo shovívavostí ohledně zabavování rodinných cenností během "odsunu". Velká rodina byla v poválečném Německu zprvu rozeseta do všech světových stran ("in alle Winde verstreut"), rodiče August a Maria se ocitli v Bádensku-Württembersku, kde někdejší hajný nedokázal potlačit svůj stesk po rodné Šumavě. Dcera Anna, provdaná jak už zmíněno za Rudolfa Czecha a ubytovaná díky tomu na zámku barona Poschingera ve Frauenau, dosáhla toho, že Hippolyt svobodný pán Poschinger zaměstnal otce u sebe jako vrchního hajného (Oberheger) a i ostatní členové rodiny našli na zámku nový domov a v roce 1957 si Küblbeckovi ve Frauenau zbudovali obydlí vlastní. August Küblbeck tam po krátké těžké nemoci skonal 1. července 1977 ve věku 89 let, Jeho žena ho ve smrti předešla o devět let 1. února roku 1968. Ve Frauenau zemřely i zmíněné už jejich děti Maria (†1984), Walter (†1985), Frieda (†2001), Rosa (†2010) a Margarethe (†2018). Jsou i s rodiči pochovány na frauenauském hřbitově. Slyším v nitru tu citeru z Vlčích Jam znít nad vojenským prostorem Boletice a duši to tiše bolí..
- - - - -
* Volary / Krásná Hora, České Žleby / † † † Frauenau (A)
