ANTON KUNDINGER
Repro A. Kundinger, Vom Böhmerwalde in den dunklen Erdteil (1937), s. 3 |
Rodné Nýrsko na pohlednici z počátku 20. století Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau) |
Podle tohoto záznamu v nýrské křestní matrice ho kaplan Wenzel Příbek 4 dny po narození, tj. dne 8. června 1905, pokřtil jménem Anton - novorozencův otec Wenzel Kundinger, tovární dělník v Nýrsku, bytem v rodném domě chlapcově čp. 214 (ve stejném domě později žil Hans Multerer), byl synem Andrease Kundingera a jeho ženy Anny, roz. Lobnerové ze Železné Rudy (Markt Eisenstein), matka novorozencova Mathilde byla dcerou nýrského truhláře Wenzela Großkopfa a Kathariny, roz. Schellhornové z Pajreku (Baiereck) u Nýrska, po jako kmotru podepsaném zde nýrském továrním dělníkovi Antonu Böhmovi, sousedu Kundingerových z domu čp. 213, dostal pak zřejmě chlapec i své křestní jméno - pozdější přípis nás ještě zpravuje o svatbě Antona Kundingera s Ernestine Stieveovou dne 27. ledna roku 1929 v dolnorakouském městě Purkersdorf ve Vídeňském lese Repro SOA v Plzni - Porta fontium |
|
Noticka v Českém směru, "deníku Československé strany národně socialistické na českém západě" o jeho dobrodružné cestě Repro Český směr, 1925, č. 183, s. 3 |
Takto o něm psal českobudějovický německý list v roce 1929 Repro Budweiser Zeitung, 1929, č. 95, s. 8 |
Obálka se signaturou malíře Williho Herziga a titulní list jeho knihy (1937) vydané vlastním nákladem |
|
Obsáhlé články v plzeňských a opavských německých novinách jsou zároveň posledními (zatím) nalezenými tiskovými zmínkami o něm - zatímco pro plzeňské novináře byl Šumavanem, pro slezské sudetským Němcem Repro Pilsner Tagblatt, 5. 2. 1937, s. 5 (ANNO - AustriaN Newspapers Online) a Neues Tagblatt für Schlesien und Nordmähren, 15. 8. 1937, s. 7 |
Textová část: |