MARIA KURZOVÁ

Tato krátká zpráva ze čtrnáctideníku "Glaube und Heimat" (ročník 1932) dosvědčuje, že její veselohra "Lindenhofers Hochzeit und Eheleben" (tj. "Lindenhoferova svatba a manželský život") byla opakovaně uvedena "vom kathol. Frauen- und Mädchenbunde Gojau", tj. kájovským spolkem katolických žen a dívek

Repro Glaube und Heimat 1932 č. 4 s. 7

Podle tohoto záznamu v křestní matrice farní obce Světlík se narodila 16. listopadu roku 1861 na adrese "Au N. 5", tj. dnes zaniklý Bedřichov (Friedrichsau), ves založená roku 1833 v lokalitě "Kirchschläger Au" (také Čert v lese /Teufel am Wald/) jako kolonie 24 stavení, pojmenovaná po kardinálu Bedřichu Schwarzenbergovi (dnes se tu těží rašelina), a to jako dcera Franze Bayrla (jeho otec Mathias Bayrl je tu uveden jako výměnkář v Malém Černíkově /Wuretschlag/ čp. 4, jeho matka Marianna, byla roz. Gruberová z Pasovar /Passern/) a jeho ženy Theresie, dcery Josepha Bauera ze Světlíku čp. 11 a Marie, roz. Lebschy ze zaniklých dnes Vojslav (Wolfsdorf, zde psáno Wolfersdorf), jako kmotr je tu podepsán Mathias Herbinger, "Heger auf der Au", tj. hajný v Bedřichově

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Rodný Bedřichov (byl používán i český název Bedřichovice) na výřezech z české a německé mapy z počátku 20. století...

Repro Dra Bělohlava Podrobné mapy zemí koruny České 48: Hor. Planá - Vyšší Brod (1913) a Hohenfurth und Rohrbach 4552, K.u.k. Militärgeographisches Institut (1917)

... a na leteckých snímcích z roku 1949 a 2011

Repro www stránky Cenia - Národní inventarizace kontaminovaných míst
Historická ortofotomapa (c) CENIA 2010 a Podkladové letecké snímky poskytl VGHMÚř Dobruška, (c) MO ČR 2009

Těžba rašeliny v prostoru někdejšího Bedřichova, vlevo kostelní věž ve Světlíku

Repro archív Jana Palkoviče a Ivo Janouška

Záznam zbytinské křestní matriky o tom, že se její manžel Pius Kurz narodil 20. února roku 1850 ve stavení čp. 37 ve Zbytinách zdejšímu rolníkovi Ignazi Kurzovi (jeho otec Albert Kurz tu hospodařil předtím se svou ženou Magdalenou, roz. Stadlerovou ze Zbytin čp. 10) a jeho ženě Franzisce, dceři Johanna Wagnera ze zaniklé Horní Sněžné (Schneedorf) čp. 8 a a Marianny, roz. Jungbauerové z rovněž zaniklého Ondřejova (Andreasberg)

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Podle tohoto archu sčítání lidu z roku 1921 bydlili v Novosedlech čp. 3 manželé Pius Kurz, povoláním "Gastwirt", tj. hostinský, a jeho choť Maria, která "führt den Haushalt des Wohnungsinhabers", tj. "vede domácnost majitele obydlí"

Repro Sčítání lidu 1921, Novosedly, SOkA Český Krumlov (SOA v Třeboni - digitální archív)

Poslední generace Kurzových z čp. 3 v Novosedlech na snímku z června 1941

Repro Fotobanka Museum Fotoateliér Seidel

Krajanský časopis přinesl v únoru 1959 přání k jejím 98. narozeninám a v květnu zprávu o jejím únorovém skonu - věk i jméno manžela souhlasí, datum narození nikoli

Repro Glaube und Heimat, 1959, č. 2, s. 146 a č. 10, s. 424

Vierkant čp. 3, kde se říkalo po chalupě "Ratzker", nářeční výslovností "Ratzka", je dnes známý penzion, odkud je blízko do Krumlova i do Kájova, zařazený navíc mezi kulturní památky

Foto Ivo Kareš

Novosedly (Neusidl) prostřed staré vojenské mapy kájovského a boletického okolí ze druhé půle 18. století

Repro J. Havlice ... [et al.], 750 let Kájova (2013), s. 57, Laboratoř geoinformatiky FŽP UJEP

I Novosedly měly kdysi svou pohlednici

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau)

Chátrající statky na návsi v Novosedlech

Foto Ivo Kareš

Boží muka, která stávala na cestě z Kájova do Novosedel, dnes zachycuje jen detail mapy Kájova a okolí z přelomu 17. a 18. století a snímek jejich torza ze šedesátých let osudového století dvacátého

Repro Z. Paloušová, Kamenná boží muka v jižních Čechách a přilehlé Moravě (2009), s. 68, 69