JOSEPH AUGUST KUTZEN
Je nikoli nepodstatnou předností Šumavy...
Je nikoli nepodstatnou předností Šumavy a jejího průmyslu, že oproti oběma ostatním významným pohořím, která ohraničují království České, tj. oproti Krušným horám (Erzgebirge) a Krkonoším (Riesengebirge) se tu téměř bez výjimky využívá a zpracovává to, co je na samém místě v zásobě (v originále "was an Ort und Stelle selbst vorräthig ist" - pozn. překl.), opírá se tu vše o půdu zcela přirozenou, pohybuje se to s ohledem na materiál samostatně a nezávisle na vnějších směnných poměrech; nemůže sem proto tak lehce vtrhnout ztráta pracovních a výdělečných příležitostí (v originále "Erwerblosigkeit" - pozn. překl.) se všemi svými důsledky, a to tím méně, že přes zdesateronásobení počtu obyvatel od počátku tohoto (rozuměj devatenáctého - pozn. překl.) století, se nedá veskrze ani pomyslit na nějaké přelidnění. K tomu však, aby obyvatelstvo dále radostně a zdatně prospívalo, přispěje hlavně to, bude-li rostoucí měrou věnována patřičná pozornost racionální lesní kultuře a pěstován na lesním hospodářství založený dřevařský průmysl. A vskutku si zasluhuje obyvatel Šumavy, jak ten německý (tedy většinový), tak i ten český (v originále "als auch der czechische" - pozn. překl.) tuto pozornost; neboť si uchovává při zdravém, silném těle i přímý, otevřený, nezkažený charakter, takže je tu zločin vzácností. Cizí poutník smí se tak všude na svých výpravách oddat pocitu bezpečí a může i všude počítat s tou nejpřátelštější ochotou.
Tato zkušenost ho těší a povzbuzuje (v originále "erfreut und ermuthigt ihn" - pozn. překl.) o to víc, že už po několika málo dnech dostatečně chápe obtížnost opravdu důkladného procestování Šumavy i ve srovnání s cestami po jiných německých pohořích; chce-li totiž dokonale proniknout do jejího nitra, opouštějí ho většinou ony docela snesitelné, častěji dokonce dobré cesty a zaopatřovací možnosti, zřízené lesními úřady a továrními objekty (v originále "durch die Forstämter und Fabrikanlagen" - pozn. překl.). K tomu je třeba přičíst, že množství zajímavých cílů leží ve velkých vzdálenostech od sebe navzájem. I uvážíme-li, že Šumava nabízí relativně málo tzv. výletních partií, není lehké pro zástupy běžných turistů dosáhnout všech cílů, které si vytknou. Ten však, kdo sleduje účel vyšší, vytčený mu zeměpisnou vědou, nevrátí se co do správnějšího pochopení přírodních forem naší společné německé otčiny (v originále "richtigere Erfassung der Naturformen unseres gemeinsamen dargethan gemeinsamen deutschen Vaterlandes" - pozn. překl.) bez náležité odměny; i co do požitku z přírodních krás a co do znalosti lidí ho jistě nemine plné zadostiučinění; neboť trvalé potěšení zraku i mysli, jaké, podpořeno ovšem nějakým tak jasným počasím, jaké bylo přáno pisateli těchto řádek v září letošního roku (rozuměj rok 1865 - pozn. překl.) v celé plnosti např. při návštěvě jezerního lesníka v údolí Úhlavy (v originále "z.B. ein Besuch beim Seeförster am Angelthale" - pozn. překl.), dále na Jezerní stěně nad Černým jezerem (v originále "auf der Seewand am Schwarzen See" - pozn. překl.), na Ostrém (Osser) či na Javoru (Arber), v úzkém lesním a skalním údolí bezprostředně pod Kvildou (Außergefild), v pralese na Boubíně (Kubani) a nad ním, u nadlesního v Zátoni (v originále "in der Oberförsterei Satowa", rozuměj německé místní jméno Schattawa - pozn. překl.) či na hřbetu Plechého (Plöckenstein) atp., je jistě brzy schopno překonat pocit sotva nabyté únavy a trvale v sobě uchovat vděčné vzpomínky na přírodu i lidi.
Předchozí řádky jsou překladem závěru přednášky, pronesené v německém originále na zasedání historické sekce Slezské společnosti pro vlasteneckou kulturu (Schlesische Gesellschaft für väterländische Cultur) dne 17. listopadu roku 1865 (tedy na den přesně 147 let, co jsem ten originál v Českých Budějovicích nad Vltavou překládal) a vydané rok nato v edici jejích "pojednání", tj. Abhandlungen der Schlesischen Gesellschaft für väterländische Cultur, pod titulem Böhmerwald in seiner geographischen Eigenthümlichkeit und geschichtlichen Bedeutung, verglichen mit den Sudeten, besonders mit dem Riesengebirge (rozuměj Šumava /a Český les/ ve své zeměpisné svébytnosti a historickém významu ve srovnání se Sudety, zejména s Krkonošemi). Už tento název naznačuje odlišnost Šumavy od tzv. Sudet a text sám je uveden kupodivu připomínkou zájmu pruského krále Fridricha Velkého (1712-1786) o Čechy a připomínkou místa "českého lesa", tedy vlastně Šumavy v širším slova smyslu, v německé literatuře, jmenovitě pak citací onoho místa ze hry Loupežníci (Die Räuber, 1781) od Friedricha Schillera (1759-1805), kde se volá: "Mit uns in die böhmischen Wälder!", tj. "S námi do českých lesů!" Tím, kdo se ono volání, za vědeckým účelem ovšem, rozhodl vyslyšet, byl Joseph August Kutzen, německý historik, filolog, zeměpisec, pedagog a v neposlední řadě politik a člen proslulého frankfurtského Národního shromáždění z roku 1848, kam byl vyslán za provincii Slezsko (Frankenstein). Město Frankenstein, i česky kdysi zvané Frankenštejn, dnes úředním jménem Ząbkowice Śląskie, a ležící 65 kilometrů na jih od Wrocławi (německy Breslau, česky Vratislav), je totiž jeho rodištěm. Spatřil tam světlo světa v rodině městského mlynáře a pozemkového vlastníka dne 24. března roku 1800. Navštěvoval gymnázium v Kladsku (Glatz, dnes Kłódzko) a pak v letech 1822-1829 vystudoval historii, filologii a zeměpis ve Vratislavi a v pruské metropoli Berlíně, kde byl roku 1829 i promován na doktora filosofie. Už ve Vratislavi se stal členem studentského spolku Burschenschaft Arminia Breslau (dnes Alte Breslauer Burschenschaft der Raczeks) a na zdejší univerzitě dosáhl nejen profesury, nýbrž i funkce kustoda univerzitní knihovny. Po své svatbě, která mu zajistila hmotnou nezávislost, vystoupil ze státních služeb a vedle vlastního psaní se od roku 1849 věnoval ve Vratislavi už jen komunální politice, když předtím zasedal v letech 1848-1849 ve frankfurtském a v roce 1850 pak v erfurtském parlamentu. Na ten frankfurtský, jak víme, byli přizváni i zástupci království Českého, k němuž náleželo kdysi i Slezsko a Kladsko. Ve slezské Vratislavi Kutzen 14. října roku 1877 i umírá. Zeměpis ho zajímal zejména ohledně "vlivu na dějiny a život lidí". Šumava ho už proto musela opravdu přitahovat velkou silou!
- - - - -
* Ząbkowice Śląskie (PL) /řeka Úhlava / Černé jezero / hora Ostrý / hora Javor / Kvilda / hora Boubín / Zátoň pod Boubínem / hora Plechý / † † † Wrocław (PL)
