logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

WILIBALD LADENBAUER

Repro K. Pletzer, Českobudějovické ateliéry 1853-1929
(2001), s. 51 (viz i Josef Tibitanzl)

Repro Waldheimat, 1926, č. 11, s. 163

Podle záznamu v matrice farní obce Horní Stropnice narodil se tu v čp. 7 Emanuelu Ladenbauerovi
a jeho ženě Anně, roz. Schwingshandlové

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

O jeho promoci na doktora filosofie v Praze roku 1880 ze stránek kroniky školy v Horní Stropnici,
kde jeho otec působil

O jeho promoci na doktora filosofie v Praze roku 1880 ze stránek kroniky školy v Horní Stropnici,
kde jeho otec působil

Repro Kronika školy Horní Stropnice, SOkA České Budějovice (SOA v Třeboni - digitální archív)

Obsáhlý záznam o úmrtí a pohřbu "vzorného učitele ve výslužbě", jeho otce Emanuela Ladenbauera z Horní Stropnice, svědčí na stránkách školní kroniky osady Šejby o významu zesnulého

Repro Šejby, Schul-Chronik 1.Band, SOkA České Budějovice (SOA v Třeboni - digitální archív)

Jemu do Vyššího Brodu adresovaná pohlednice ze srpna 1902 zachycuje vpravo v ústí českobudějovické Lannovy třídy tzv. "Vyšebrodský dům"

Jemu do Vyššího Brodu adresovaná pohlednice ze srpna 1902 zachycuje vpravo v ústí českobudějovické Lannovy třídy tzv. "Vyšebrodský dům"

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau)

Zpráva o jeho úmrtí v ordinariátním listu českobudějovické diecéze

Zpráva o jeho úmrtí v ordinariátním listu českobudějovické diecéze

Repro Acta curiae episcopalis Bohemo-Budvicensis, 1926, č. 24, s. 96

Náhrobní deska na hřbitovní kapli sv. Anny na nádvoří vyšebrodského kláštera

Náhrobní deska na hřbitovní kapli sv. Anny na nádvoří vyšebrodského kláštera

Foto Ivo Kareš

Rodokmen rodiny Ladenbauerovy v kronice Horní Stropnice ho uvádí jako prvorozeného syna Emanuela Ladenbauera (1809-1887) i s původním křestním jménem Franz (Wilibald je řádové "Klostername") a ještě bez data úmrtí

Rodokmen rodiny Ladenbauerovy v kronice Horní Stropnice ho uvádí jako prvorozeného syna Emanuela Ladenbauera (1809-1887) i s původním křestním jménem Franz (Wilibald je řádové "Klostername") a ještě bez data úmrtí

Repro A. Sassmann, Kořeny 3 (2010), s. 65

Jedno z nejvýznamnějších jihočeských poutních míst Svatý Kámen u Rychnova nad Malší, jak vyhlíželo kdysi

Jedno z nejvýznamnějších jihočeských poutních míst Svatý Kámen u Rychnova nad Malší, jak vyhlíželo kdysi

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau)

Černá Madona ŘímovskáČerná Madona Římovská

Černá Madona Římovská

Foto Pavel Polák

Poutní kostel Narození Panny Marie ve Strašíně a k němu vedoucí akátová alejPoutní kostel Narození Panny Marie ve Strašíně a k němu vedoucí akátová alej

Poutní kostel Narození Panny Marie ve Strašíně a k němu vedoucí akátová alej

Foto Pavel Polák

Dobrš na pohlednici z roku 1906

Dobrš na pohlednici z roku 1906

Repro SOkA České Budějovice

Kostel Zvěstování Páně v Dobrši s mariánskou poutní sochou

Kostel Zvěstování Páně v Dobrši s mariánskou poutní sochou

Foto Ivo Kareš, Leona Töröková a Pavel Polák

Románská kaple sv Jana a Pavla v DobršiRománská kaple sv Jana a Pavla v Dobrši

Románská kaple sv Jana a Pavla v Dobrši

Foto Leona Töröková

Poutní místo Lomec u NetolicPoutní místo Lomec u Netolic

Poutní místo Lomec u Netolic

Foto Ivo Kareš a Pavel Polák

Atmosféra jihočeské pouti přímo dýchá z této dobové kolorované kresby Lomce,
založeného Buquoyi, pány Ladenbauerova rodného Novohradska

Atmosféra jihočeské pouti přímo dýchá z této dobové kolorované kresby Lomce,
založeného Buquoyi, pány Ladenbauerova rodného Novohradska

Repro www stránky Soutěže města Strakonic

Kostel Bolestné Matky Boží na Dobré Vodě u Horní PlanéKostel Bolestné Matky Boží na Dobré Vodě u Horní Plané

Kostel Bolestné Matky Boží na Dobré Vodě u Horní Plané

Foto Ivo Kareš

Obraz Matky Boží na oltáři farního kostela sv. Vincence v DoudlebechObraz Matky Boží na oltáři farního kostela sv. Vincence v Doudlebech

Obraz Matky Boží na oltáři farního kostela sv. Vincence v Doudlebech

Foto Pavel Polák

Poutní kostel sv. Vojtěcha ve Lštění

Poutní kostel sv. Vojtěcha ve Lštění

Pavel Polák

Návrh kazatelny poutního kostela ve Lštění, jednoho z nejvýznamnějších kdysi poutních míst v jižních Čechách, pochází od schwarzenberského dvorního truhláře Martina Leyera, který ho knížeti ke schválení předložil roku 1743

Návrh kazatelny poutního kostela ve Lštění, jednoho z nejvýznamnějších kdysi poutních míst v jižních Čechách, pochází od schwarzenberského dvorního truhláře Martina Leyera, který ho knížeti ke schválení předložil roku 1743

Repro M. Šroněk - K. Horníčková - J. Ivanega, Zbožnost, účelnost, reprezentace : zařizování kostelů na schwarzenberských panstvích v 17. a 18. století (2020), s. 158 (SOA Třeboň, odd. ČK, Vs Vimperk, inv.č. 4486, sign. IIIKa26)

Textová část:

zobrazit texty

TOPlist