logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

GUSTAV JOACHIM ZU LAMBERG

Gustav Jáchym kníže z Lamberka

Gustav Jáchym kníže z Lamberka

Repro V. Horpeniak, Šumava očima Vladimíra Horpeniaka II. : šumavský místopis (2014), s. 259

Lovecký portrét mladého knížete

Lovecký portrét mladého knížete

Repro F. Procházka, Kněžna Káča : z minulosti pošumavského kraje (2015), s. 118

V uniformě hulána

V uniformě hulána

Repro F. Procházka, K. Š. Lamberk, Kněžna Káča; Lamberkové v Čechách (2003), s. 86

Sedm jeho synů: Gustav Vilém, Bedřich, Karel, Hubert, Eduard, Hugo a Josef

Repro F. Procházka, Kněžna Káča : z minulosti pošumavského kraje (2015), s. 177-178

Obálka knihy o rodu Lamberků v Čechách, kterou vydala Agentura Pankrác (2003)

Obálka knihy o rodu Lamberků v Čechách, kterou vydala Agentura Pankrác (2003)

Lamberský znak na desce, uchovávané v muzeu Horního hradu (Oberhausmuseum) v bavorském Pasově a pocházející někdy z konce 17. století, kdy byla zřejmě jen součástí desky psacího stolu knížete biskupa Johanna Philippa Lamberga, který získal začátkem 18. století panství Žichovice

Lamberský znak na desce, uchovávané v muzeu Horního hradu (Oberhausmuseum) v bavorském Pasově a pocházející někdy z konce 17. století, kdy byla zřejmě jen součástí desky psacího stolu knížete biskupa Johanna Philippa Lamberga, který získal začátkem 18. století panství Žichovice

Repro Passau - Mythos & Geschichte : Begleitband zur Ausstellung im Oberhausmuseum Passau (2007), s. 104

Poutní kostel Narození Panny Marie ve Strašíně, kde měl svatbuPoutní kostel Narození Panny Marie ve Strašíně, kde měl svatbu

Poutní kostel Narození Panny Marie ve Strašíně, kde měl svatbu

Foto Pavel Polák

Žichovický zámek, v pozadí hrad Rabí

Žichovický zámek, v pozadí hrad Rabí

Žichovický zámek, v pozadí hrad Rabí

Repro F. Procházka, K. Š. Lamberk, Kněžna Káča; Lamberkové v Čechách (2003), obr. příl.

Žichovický zámek na obraze Rudolfa Béma (1874-1955), který v roce 1919 přijal jméno Vratislav Hlava

Žichovický zámek na obraze Rudolfa Béma (1874-1955), který v roce 1919 přijal jméno Vratislav Hlava

Repro Vítaný host na Šumavě a v Českém lese, podzim 02/2012, s. 13

Zámek v Žihobcích, který společně s Žichovicemi získal rod Lambergů v roce 1709

Zámek v Žihobcích, který společně s Žichovicemi získal rod Lambergů v roce 1709

Repro www stránky Lamberská stezka

Hrad Rabí, největší hradní zřícenina v Čechách, na působivém snímku Hany Voděrové, šéfredaktorky časopisu Vítaný host s pravidelnými ukázkami z Kohoutího kříže

Hrad Rabí, největší hradní zřícenina v Čechách, na působivém snímku Hany Voděrové, šéfredaktorky časopisu Vítaný host s pravidelnými ukázkami z Kohoutího kříže

Repro Schöner Bayerischer Wald, 2012, č. 4, s. 18, foto Hana Voděrová

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Nezamyslicích s přilehlým hřbitovem a kaplí sv. Erazima, v níž je rodová hrobka Lamberků

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Nezamyslicích s přilehlým hřbitovem a kaplí sv. Erazima, v níž je rodová hrobka Lamberků

Repro E. Oberfalcer, Turistický průvodce Pošumaví (3.) a Povydří. Sušicko, Kašperskohorsko, Klatovsko, Horažďovicko, Vacovsko (2009), s. 145

Panna Maria Nezamyslická, dřevěná plastika z doby kolem roku 1450

Panna Maria Nezamyslická, dřevěná plastika z doby kolem roku 1450

Repro Vítaný host na Šumavě a v Českém lese, léto 02/2014, s. 19

Interiér hřbitovní kaple sv. Erazima v Nezamyslicích

Interiér hřbitovní kaple sv. Erazima v Nezamyslicích

Repro F. Procházka, K. Š. Lamberk, Kněžna Káča; Lamberkové v Čechách (2003), s. 87

Mistrovské dílo řezbáře Rinta v kapli sv. Erazima

Mistrovské dílo řezbáře Rinta v kapli sv. Erazima

Repro F. Procházka, Kněžna Káča : z minulosti pošumavského kraje (2015), s. 126

Náhrobník knížete a jeho ženy, "kněžny Káči", roz. Hrádkové

Náhrobník knížete a jeho ženy, "kněžny Káči", roz. Hrádkové

Repro F. Procházka, K. Š. Lamberk, Kněžna Káča; Lamberkové v Čechách (2003), s. 199

Náhrobní kameny rodu Lambergů v kapli sv. Erazima pocházejí ze Salzburgu
a sem do Nezamyslic byly převezeny po zrušení tamějšího hřbitova

Náhrobní kameny rodu Lambergů v kapli sv. Erazima pocházejí ze Salzburgu
a sem do Nezamyslic byly převezeny po zrušení tamějšího hřbitova

Repro J. Lhoták - J. Novák, Pošumaví (2013), s. 93, foto Gustav Adolf Quast (ze sbírek Muza Šumavy Sušice)

Reprodukce dvou Rintových řezeb z kaple v Nezamyslicích ze stránek čtvrtletníku Institutu Adalberta Stiftera v LinciReprodukce dvou Rintových řezeb z kaple v Nezamyslicích ze stránek čtvrtletníku Institutu Adalberta Stiftera v Linci

Reprodukce dvou Rintových řezeb z kaple v Nezamyslicích ze stránek čtvrtletníku Institutu Adalberta Stiftera v Linci

Repro Johann und Josef Rint : die Bildschnitzer Adalbert Stifters (Adalbert Stifter Institut Vierteljahrschrift, 1968, č. 3, obr. příl.)

Nadšený text Adalberta Stiftera o Rintových řezbách
pro lamberskou hrobku v Nezamyslicích, který vyšel
roku 1863 na stránkách "Österreichischer
katholischer Volkskalender", vydávaného Franzem
Isidorem Proschko

Text Hugona Rokyty z průvodce po hradě Rabí v proslulé nedatované edici Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody nás seznamuje s podílem Adalberta Stiftera na zadání řezeb v rodovém panteonu knížetem Lambergem Johannu Rintovi

Repro Rábí : státní hrad a památky v okolí (1956?), s. 14.17

Dnešní pohled na Nezamyslice

Dnešní pohled na Nezamyslice

Repro H. Voděrová, 60 šumavských vyznání Jana Kavale (2013), s. 41, foto Jan Kavale (výřez)

O Lamberské stezce v pořadu "Toulavá kamera" z roku 2013

O Lamberské stezce v pořadu "Toulavá kamera" z roku 2013

Repro www stránky České televize

Pseudogotický lovecký zámeček Záluží na úpatí vrchu Ždánov (1065m) z doby okolo roku 1860, který dal postavit, sloužil později jako myslivna a hájovna státních lesů, v současnosti pak je tu možnost ubytování a vyjížděk na koníchPseudogotický lovecký zámeček Záluží na úpatí vrchu Ždánov (1065m) z doby okolo roku 1860, který dal postavit, sloužil později jako myslivna a hájovna státních lesů, v současnosti pak je tu možnost ubytování a vyjížděk na koních

Pseudogotický lovecký zámeček Záluží na úpatí vrchu Ždánov (1065m) z doby okolo roku 1860, který dal postavit, sloužil později jako myslivna a hájovna státních lesů, v současnosti pak je tu možnost ubytování a vyjížděk na koních

Repro www stránky e-Chalupy.cz a P. David ... et. al., Šumava (2011), s. 91

Pozvánka k bydlení na zámečku v Záluží (klikněte na náhled)

Pozvánka k bydlení na zámečku v Záluží (klikněte na náhled)

Repro Klatovský deník

Textová část:

zobrazit texty

TOPlist