BURGHARD LANG
Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1979, |
Repro F. Hudler, Eleonorenhain : der aus wilder Wurzel entstandene Glasmacherort im Böhmerwald (2002), s. 182 |
Skupinka mladých v Lenoře v máji 1919 (Burghard Lang šestý zleva) Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1968, č. 5, s. 157 |
Snímek Josefa Seidela z června téhož roku 1919 ho zachycuje mezi dřevorubci Repro Mysterium Šumava - Josef & František Seidel, katalog výstavy Egon Schiele Art Centrum Český Krumlov 2015, s. 70 |
Na snímku z roku 1920 |
Novostavba jeho domu blízko nádraží v Lenoře na snímku z března 1926 |
Tady je někdy v půli dvacátých let zachycen na turnerské slavnosti ve Volarech Repro F. Hudler, Eleonorenhain : der aus wilder Wurzel |
|
Syn zřejmě někdy kolem prvého svého svatého přijímání v roce 1931 |
S rodinou na snímku datovaném dnem 4. července roku 1931 |
Pozdrav k jeho sedmdesátinám provází snímek s dcerou Annemarií, pořízený o Vánocích rok 1965 Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1969, č. 6, s. 199-200 |
|
Záznam v matrice farní obce Horní Vltavice o tamní svatbě jeho rodičů v říjnu roku 1881 dosvědčuje, že otec byl synem chalupníka Aloise Langa a Antonie, roz. Grablové, obou z Dobré na Šumavě, matka Pauline byla pak dcerou skláře Philippa Goernera a Franzisky, roz. Diemové, obou z Lenory - oddávající kněz se jmenoval Wenzl Železný Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
"Jeho" řádka v indexu matriky farní obce Horní Vltavice prozrazuje jak křestní jména rodičů, tak číslo popisné rodného domu a datum jeho narození 29. června 1899 i svatby 20. prosince roku 1926 Repro SOA v Třeboni - digitální archív |
|
Rodný dům v Lenoře, zvaný "Die alte Schmiede", Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1995, č. 2, s. 65 |
|
"Stará kovárna" na snímku ze zimy roku 2005 |
|
Vlevo při cestě k nádraží v Lenoře je vidět zářivou střechu domu, který si postavil Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2008, č. 4, s. 22 |
|
Památník německé obecné školy v Lenoře, uchovávaný v prachatickém archívu, obsahuje i pozvánku k odhalení místního pomníku padlých v srpnu 1923 a také k šumavské slavnosti v červenci 1937 při příležitosti odhalení Hartauerova památníku (viz Andreas Hartauer), kde byl slavnostním řečníkem Dr. Rudolf Kubitschek Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2004, č. 11, s. 18 |
|
Turneři z Lenory se v roce 1928 vydali takto na župní slavnost do Kašperských Hor, k níž byl vydán i zvláštní odznak, a podle připojeného článku, který o výpravě napsal do krajanského měsíčníku Fritz Hudler, byli cestou v Rejštejně zasypáni místními Čechy kamením Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2013, č. 7, s. 12 |
|
Lenorská tělocvična zvaná Turnhalle na dobové pohlednici Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2004, č. 2, s. 15 |
Emblém jubilejní slavnosti k 70. výročí založení turnerské jednoty v Lenoře zdejšími skláři roku 1864 nese na březovém dřevě čtyři F (tj. "Frisch, Fromm, Fröhlich, Frei" - rozuměj "svěže, zbožně, radostně a svobodně"), připomínají v roce 1934 sice ještě dost nevinně, avšak o to nápadněji národně socialistickou svastiku Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2012, č. 8, s. 4 |
Slavnost odhalení památníku padlých v Lenoře na Seidelově snímku s datací 2. srpna 1923 Repro Mysterium Šumava - Josef & František Seidel, katalog výstavy Egon Schiele Art Centrum Český Krumlov 2015, s. 88 |
|
Lenorský památník padlých v první světové válce dnes (2015) Foto Pavel Polák |
|
Pohled na Lenoru z roku 2012 Foto Pavel Polák |
Textová část: |