KARL LANZENDÖRFER
Urovnání evropských problémů
"Die Regelung der europäischen Fragen im friedlichen Wege durch Gründung der Vereinten Staaten von Europa und Schaffung einer Weltsicherheitspolizei zur Aufrechterhaltung des Weltfriedens" (tj. "Urovnání evropských problémů mírovou cestou prostřednictvím založení Spojených států evropských a vytvořením světové bezpečnostní organizace v zájmu uchování světového míru" - pozn. překl.)
I sny docházejí někdy naplnění, tady existencí Evropské unie či Rady bezpečnosti Organizace spojených národů. Bylo k tomu ovšem opravdu zapotřebí druhé světové války, smrti milionů lidí a vyhnanství dalších milionů? Muž, který pracoval na písemném projektu nazvaném jak shora uvedeno, zahynul dne 20. ledna roku 1945 v nacistickém koncentračním táboře Buchenwald (viděl jsem tam ty hromady vězeňských vlasů a zubů blízko Goetheova durynského města Výmar /Weimar/). Regionální historik, etnograf a jazykovědec, pedagog a knihovník Karl Lanzendörfer se narodil dne 24. února roku 1908 v Tachově (Tachau) a tři dny nato ho kaplan Karl Holický pokřtil jménem sv. Karla Boromejského, patrona proti morové ráně. Otec Willibald Lanzendörfer provozoval v tachovském domě čp. 779 obchod s uhlím. Byl synem majitele domu čp. 13 v Tachovské Huti (Tachau - Schmelzthal, dnes je Tachovská Huť částí obce Tři Sekery na jih od Lázní Kynžvart) Georga Lanzendörfera a Evy, roz. Mülbauerové (i v matrice je příjmení psáno Mülbauer) rovněž z Tachovské Huti čp. 6. Matka Anna byla dcerou v době Karlova narození už penzionovaného vrchního dozorce c.k. finanční stráže v Lohhäuser (tj. ve dnes zcela zaniklé osadě po roce 1945 pojmenované Slatina, správní obec Tři Sekery), kde žil v chalupě čp. 7 se svou ženou Julií, roz. Lanzendörferovou, pocházející odtud. Po maturitě s vyznamenáním na reálném gymnáziu v Plané (Plan) studoval jejich syn filosofii, germanistiku a historii na německé Karlově univerzitě v Praze a působil poté jako pedagog nejprve na pražském Malostranském gymnáziu, pak v Šumperku (Mährisch-Schönberg), ve Svitavách (Zwittau), v Jihlavě (Iglau) a v Bruntále (Freudenthal). Vyučoval vedle němčiny i češtině. Hned v listopadu roku 1938 byl v Bruntále, připojeném už ke Třetí říši (navštívil ho tehdy i Adolf Hitler a za války tu byl dokonce zřízen jeden z pobočných táborů zlověstné Osvětimi), na základě udání gestapem zatčen, ale po několika dnech propuštěn s tím, že "es sei ein bedauerlicher Irrtum gewesen", tj. že šlo o politováníhodný omyl. Nazpět do školní služby však už přijat nebyl. Bez jakéhokoli disciplinárního řízení jen obdržel rozhodnutí, že "als Erzieher deutscher Jugend im nazionalsozialistischen Sinn nicht geeignet zu sein", tj. že není způsobilý jako vychovatel německé mládeže v národně socialistickém duchu. Profesor Erich Gierach (1881-1943), sám člen NSDAP, mu nejprve zajistil místo pomocného knihovníka v Praze a pak překladatele v Mnichově (Gierach působil na tamní univerzitě a zahynul ještě za války při bombardování města). Jako voják se Lanzendörfer účastnil francouzského tažení a po propuštění z wehrmachtu pracoval jako knihovník při univerzitních bibliotékách v Lipsku a v Praze, než mu byl odepřen pas do Protektorátu Čechy a Morava a on se v rodném Tachově věnoval dalšímu bádání a jazykovědnému, zejména toponomastickému studiu, navazujícímu na jeho pražskou doktorskou disertaci, kterou dokončil u zmíněného prof. Gieracha a která s názvem "Die Ortsnamen des ehemaligen Bezirkes Tachau, zugleich der Versuch einer Siedlungsgeschichte" vyšla roku 1941 i knižně jako 6. svazek souboru Sudetendeutsches Ortsnamenbuch (v letech 1932-1944 vyšlo celkem 9 jeho svazků), vydávaného Erichem Gierachem a Ernstem Schwarzem v nakladatelství Franze Krause v Liberci (Reichenberg). Je to vlastně jediné dílo, které po sobě Lanzendörfer v knižní podobě zanechal. O jeho ceně svědčí nejen to, že ho Antonín Profous bohatě využil ve své několikadílné práci "Místní jména v Čechách, jejich vznik, význam a změny (1947-1957), ale i obnovené vydání v edici "Schriften zur Tachauer Heimatgeschichte" roku 2011 v hornobavorské obci Altenmarkt an der Alz, o něž má zásluhu Wolf-Dieter Hamperl. Také třeba webová stránka o zaniklé obci Jedlina (Neulosimthal) uvádí jako pramen na prvém místě Lanzendörferův titul. Dne 7. března 1944 došlo k novému zatčení tachovského badatele gestapem a z vězení v Karlových Varech (tehdy ovšem "Karlsbad") byl jako "Schutzhäftling Nr. 22582" odeslán do koncentračního tábora Buchenwald. Zde také v lednu posledního roku války zahynul. Byl spálen v táborové peci a urna, údajně s jeho popelem, stojí na tachovském hrobě jeho rodičů. Jeho byt s nesmírně cennou vlastivědnou kartotékou gestapo zapečetilo, jak uvádí Otfrid Pustejovsky v knize "Christlicher Widerstand gegen die NS-Herrschaft in den Böhmischen Ländern" (2009) o křesťanském odporu vůči nacistickému panství v českých zemích, odkud přebírám mj. i informaci o titulu pojednání, na němž Lanzendörfer už dříve pracoval. Zvolil jsem ho i za titul naší textové ukázky. Nebo že by snad sama místní jména mohla přispět k řešení evropských problémů? Byl bych pro.
- - - - -
* Tachov / Jedlina, Lesná / † Buchenwald (TH) / † † Tachov
