logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

LINA LAUKARS (VL.JM. ELEONORE EDEROVÁ)

"Vzpomínky na svět, který zmizel

"Erinnerungen an eine entschwundene Welt" zní podtitul docela obsáhlého paperbacku o 347 stranách, jehož text je ovšem chráněn copyrightem, takže se odvažuji přeložit jen charakteristiku obsahu ze zadní strany obálky knihy (její hlavní titul zní "Ein Dorf im Böhmerwald" a vyšla nákladem "united p.c." roku 2016 - nachází se regionálním fondu Jihočeské vědecké knihovny):

Všeměry (v originále "Schömmern" - pozn. překl.) - jedna z mnoha šumavských vsí. Toliko ve vzpomínce existují už tyto vsi, jejich usedlosti a pole, jejich lidé se svou namáhavou prací, s jejich sepětím s okolní přírodou, s jejich obyčeji a neposlední řadě s jejich nářečím. V posledních dvou letech druhé světové války smělo ještě onen svět zažít dvanáctileté děvče v zaniklé dnes vsi Všeměry, 12 kilometrů na jih od Českého Krumlova (v originále "von Krummau an der Moldau", jak bylo město, připojené po mnichovské "dohodě" k nacistické říši, v letech 1938-1945 přejmenováno - pozn. překl.). Vyhnáním Němců ztratila kontakt s oním vesnickým společenstvím, a teprve jako stará žena znovu vyhledala své někdejší přátele. Ve vzpomínce se vynořuje zaniklá ves ještě jednou spolu s těžkými osudy jejích obyvatel daleko od domova.

Je jistě příznačné, že i osud autorky knihy se uzavřel v době, kdy byl vystaven mému usilovnému pátrání. Mag.phil. (titul by odpovídal českému PhMgr., který se ovšem v této podobě úředně nepoužívá) Eleonore Ederová zemřela podle informace listu "Salzburger Nachrichten" dne 15. ledna roku 2022. Podle dat z jiných pramenů se narodila ve Vídni roku 1933 a její dívčí jméno znělo Lore Christen. Do Všeměr se dostala v rámci vystěhování "říšských" obyvatel ohrožených bombardováním do "zázemí". Když se rodina Christenova mohla roku 1945 do Vídně vrátit, obdržela Lore od své kamarádky, kterou ve Všeměrech teprve čekal tzv. "odsun", dopis na vídeňskou adresu "Lerchenfelderstraße 16/10" v 8. vídeňském okrese Josefstadt, kde našli Christenovi svůj dům a také nedaleký "Steffl" (Stephansdom, tj. katedrála sv. Štěpána) celkem neporušený stát. Další osudy literární autorky v krátkosti popisuje nakladatelská anonce: z vysídleneckého lágru v Českém Krumlově se dostala do rodné Vídně, kde později i maturovala, složila zkoušky učitelského oprávnění pro výuku tělocviku a zeměpisu v Innsbrucku, 5 let učila na gymnáziu v Sankt Johann in Pongau, narodilo se jí v manželství 6 dětí a stala se babičkou 9 vnuků. Svůj literární pseudonym vytvořila podle vlastních slov z knihy "Runen", jejímž autorem je prof.Dr. Wolfgang Krause (vydal Walter de Gruyter & Co. v Berlíně roku 1970). Na straně 59 tem lze nalézt výrazy "Lein" a "Lauch" pro dávno osvědčené léčivé rostliny, dárce štěstí. Čechovi ostatně to fiktivní příjmení zní spíše jako "loukař". Je až neuvěřitelné, jak mohla ta stará už žena uchovat jistě i za pomoci "kolektivní" paměti takové bohatství "Krummauer Mundart" v podobě nářečního slovníku i veršů v řečeném dialektu, celé místní zvykosloví a nepřekonanou lásku k tomu koutu kolem vltavské Zátoně (Ottau). Vltavě, po níž ještě viděla plout vory, se říkalo "Wulln" ("Wuin"). Snad to slovo nese alespoň ta řeka dál.

- - - - -
* Vídeň (A) / Všeměry / † † † Salzburg (A)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Obálka její knihy (United p.c. Verlag, 2016)
Jedna z jejích dětských knih (Edition Nove, 2009)
Obálka jejího dvoudílného převyprávění Goetheova Fausta pro děti z roku 2007 (Novum Publishing)
Neosobní vygenerované parte

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist