NIKOLAUS LENAU (vl.jm. NIKOLAUS NIEMBSCH VON STREHLENAU)
Na olejomalbě Friedricha Amerlinga Repro www stránky Bibliothek - Zeno.org |
Na snímku z roku 1850 Repro www stránky Kunst und Kultur in Wien |
Na rakouské poštovní známce Repro www stránky Austria-Forum |
Posmrtná maska básníkova Repro E. Benkard, Ernst, - M. Green, Undying Faces : a Collection of Death Masks (1927). obr. 71 |
Ke 125. výročí jeho narození otiskl budějovický německý list tuto Lenauovu kreslenou podobenku Repro Budweiser Zeitung, 1927, č. 62, s. 3 |
|
Záznam o jeho skonu v úmrtní matrice vídeňské farnosti Döbling Repro Matricula Online |
|
Jeho hrob v Klosterneuburgu (Weidlinger Friedhof) Repro www stránky Kunst und Kultur in Wien |
Pomník ve Vídni (Opernring, Schillerplatz) Repro www stránky Kunst und Kultur in Wien |
Vazba jednoho z vydání (1910) souboru jeho díla Repro www stránky Biblioman.de |
Obálka (1968) polského překladu románu Niembsch čili Nehybnost v nakladatelství Czytelnik, jehož autorem je Peter Härtling, rodák z Olomouce |
Titulní list, zednářské věnování a závěr poznámky na okraj překladu Lenauova "Žižky", |
|
Český překlad jeho poemy Albigenští, který pořídil Vladimír Holan, vyšel roku 1955 |
|
Dva neuvěřitelné odstavce z prózy Hermanna Lenze Ves na hranici, kde je mezi "šumavskými" autory vedle Stiftera, Kubina, Carossy a Brittinga zmíněn pro svého údajného "Loupežníka na Boubíně" i Lenau Repro G. Hay, Bayerischer Wald - erlebt von Dichtern (1981), s. 271 |
Skutečný loupežník Lenauův je z Bákonyského lesa Repro www stránky Die Deutsche Gedichtebibliothek |
Článek Luboše Palaty v Lidových novinách jakoby se týkal i problematiky Němců ze Šumavy Repro Lidové noviny, 29. 6. 2012, s. 24 |
|
Vyobrazení hradu Rabí od Antonína Pucherny a Leopolda Peukerta, datované v literatuře rokem 1797 Repro Vlastivědný sborník Muzea Šumavy Sušice (2014), obr. 14 |
|
Hrad Rabí a husité pod ním v českém komiksu na kresbách Michala Kociána Repro Z. Ležák - M. Kocián, Jan Žižka : boží bojovník ve jménu Husa (2019), úvod s. 65 a komiks s. [37] |
|
Báseň, jejíž autor Börries von Münchhausen (1874-1945) patřil mezi prominenty nacistické literatury a spáchal v roce 1945 sebevraždu, je věnován bubnu, potaženém údajně Žižkovou kůží Repro Deutsche Balladen (1933) (digitální kopie viz Digitalen Sammlungen der Universitätsbibliothek Paderborn) |
|
Jaroslav Schiebl se pokusil volně reprodukovat báseň Börriese von Münchhausen v článku, věnovaném "Žižkovu bubnu", uchovávanému v plzeňské radnici a pak v muzeu - jde ovšem o mystifikaci staršího data Repro Plzeňsko : časopis pro vlastivědu západních Čech, 1932, č. 1, s. 9 |
Textová část: |