logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

HERMANN LENZ

Vor neun Jahren ungefähr


An der böhmischen Grenze
Ein verlassener Hof:
Der Misthaufen ausgetrocknet,
Das Stallfenster geschlossen,
Die Schwalbe stürzte herein.

Die Hitze im leeren Dorf.
Die Kastanienallee und der Friedhof.
Abends der Bach mit den Schatten
der Fische.

Dir fällt ein,
dass du allein bist und schreibst.
An wen? An dich selber.

Asi před devíti lety


Na české hranici
opuštěný statek:
hnojiště vyschlé,
okna stájí zabedněna,
vlaštovka bije křídly a chce dovnitř.

Je parno v pusté vsi.
Kaštanová alej a hřbitov.
Potok za večera s mihotavými
stíny ryb.

Napadne ti,
žes tu sám. Cosi píšeš.
Komu? Asi samému sobě.

Grenzgänge. Streifzüge durch den Bayrischen Wald., s. 28

Marchhäuser


Zur böhmischen Grenze gehören
Schwärme zirpender Vögel,
Haferfelder und Krähen.

Das Gras an den Hängen der Berge
Ist lang gewachsen und gelb.

Beim grauen Holz eines Stadels
Hörst du deine eigenen Schritte,
Als ob du anderswo wärst.

Marchhäuser


K české hranici patří
švitořivá ptačí hejna,
ovesná pole a vrány.

Tráva na horských svazích
je dávno odrostlá a žloutne.

Při zešedlém dřevě jedné ze stodol
slyšíš své vlastní kročeje,
jako bys snad byl někde jinde.

Grenzgänge - Streifzüge durch den Bayrischen Wald, s. 131

Dort hinten


Du solltest schreiben so wie Wespen schrieben
Und tollwütige Hunde, wenn sie's könnten,
Obwohl das durchdringende Mittagslicht
Die Wiesen und die Täler, Böhmen zu,
Erhaben aufbaut in der hellen Weite.

Froh bist du, weil du hier bist, eine Weile noch
Das Vogelschnarren hörst, das Tannenrauschen,
Am Grenzstein dürre Gräser glänzen siehst,
Metallisch und sich rührend, so als ob
Sie höher wären als die fernen Berge.

Tam vzadu


Měl bys psát tak jako píší vosy
a vzteklí psi, kdyby to uměli,
ačkoli pronikavé polední světlo
luka a údolí tam v Čechách
vznešeně kreslí v jasu dálavy.

Jsi šťasten, žes tu a ještě chvíli můžeš
naslouchat ptačímu štěbetání, šumění jedlí,
vidět zářit suchou trávu při hraničním kameni,
vidět chvět se ji jako kov, jako by
byla snad vyšší než ty daleké vrchy.

Grenzgänge - Streifzüge durch den Bayrischen Wald, s. 113

Hermann Lenz pobýval každoročně nějaký čas ve "vsi na hranicích". Nazval ostatně Dorf an der Grenze i jedno ze svých děl a byl důvěrným znalcem Bavorského lesa. Když mu Německá akademie pro jazyk a literaturu udělila prestižní Cenu Georga Büchnera, přiznal se k tomu hlubokému vztahu slovy: "Příroda tam mně učarovala, to žulové horstvo s dalekými výhledy do Čech, s nekonečným šuměním stromů a tichem, přerušovaným jen ptačími hlasy." Románem Der Wanderer se Hermann Lenz ostatně už samým titulem hlásí k odkazu největšího lesního poutníka německé literatury vůbec, k šumavskému klasikovi Adalbertu Stifterovi. On sám není však šumavského původu: narodil se ve Stuttgartu 26. února 1913. Prosazoval se poměrně dlouho; když však 12. května 1998 v Mnichově zemřel, psalo se o něm jako o jednom z nejvýznamnějších německy píšících autorů současnosti vůbec. Byl členem Bavorské akademie krásných umění (jako ostatně třeba i náš Jaroslav Seifert!) a vedle už zmíněné Büchnerovy ceny, kterou získal roku 1978, stal se roku 1987 i laureátem Petrarcovy ceny za svou lyriku, 1991 pak Ceny Jeana Paula a posléze tři roky před smrtí v bavorské metropoli mu toto město udělilo Mnichovskou kulturní cenu. Jeho dílo bývá označováno za "magický realismus" - sám velký Thomas Mann ho už brzy po válce roku 1949 nazval "pozoruhodně původním a odvážně snivým talentem" - Lenz však se viděl jinak: o svých pětaosmdesátinách alespoň o sobě prohlásil, že je především "švábský beran", rozuměj "tvrdá palice". U Marchhäuser při obnoveném mostku přes Harlandbach (Mechový potok) na staré větvi Zlaté stezky z Bavor do Čech na něho budeme vždycky vzpomínat.

- - - - -
* Stuttgart (BW) / Marchhäuser (BY) / † Mnichov (BY)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Hrob na mnichovském Severním hřbitově
Psací náčiní autorovo
Obálka knihy jeho a ženiny korespondence s básníkem Paulem Celanem vydané v nakladatelství Suhrkamp ve Frankfurtu nad Mohanem (2001)
Tzv. Lenzův dům (Lenzhaus) v Künzelsau, kde prožil stuttgartský rodák svá dětská léta až do roku 1924

zobrazit všechny přílohy

TOPlist