FRANZ LEPPA
Zbavuj děti lhaní, vštěpuj jim pravdu!
Budweiser Zeitung, 1902, č. 80, s. 7
Alespoň podle zprávy českobudějovického německého listu zněl titul přednášky řídícího učitele z Kájova (Gojau) Franze Leppy na okresní učitelské konferenci v Českém Krumlově (v originále "B. Krumau") opravdu tak neskutečně optimisticky, totiž "Nimm den Kindern das Lügen, pflanze ihnen Wahrheit ein!" Snad to byl duch počínajícího nového století, které se mělo nakonec tolik zvrtnout. Kájovský přednášející, bratr učitele Adalberta Leppy a strýc jeho synů, německy dvou literárně činných bratří Karla Franze a Konrada Leppových (všech tří i samostatně zastoupených na webových stranách Kohoutího kříže) pocházel z mlynářského rodu Leppů (původně Lepů) a narodil se na dnes zcela zaniklém Lojzově mlýně (Loimühle) u obce Běleň (Wieles). Stalo se tak dne 18. prosince roku 1847, téměř dva roky poté, co byli 9. února 1846 v kostele Nejsvětější Trojice v Bohumilicích sezdáni běleňský mlynář Josef Lepa, syn mlynáře z Chvalšovic (dnes část obce Dřešín, okr. Strakonice) čp. 18 na tehdejším panství Přečín (dnes část obce Vacov, okr. Prachatice) Adalberta Lepy a Franzisky, roz. Kvěchové z Dřešínku (dnes místní část Dřešína), s Marií Rohlíkovou, vdovou po Janu Rohlíkovi, sedláku z Hradčan (tehdy znělo místní jméno Račany, dnes jsou Hradčany osadou obce Bošice, okr. Prachatice), dcerou sedláka z Hradčan čp. 4 Jana Zelenky a Kateřiny, roz. Vondráškové z Budilova (dnes stejně jako Hradčany osada obce Bošice). Po smrti této své první ženy a matky všech jeho dětí na Lojzově mlýně ve 49 letech 20. března 1869 na zápal plic (byla pochována na hřbitově u zátoňského kostela Stětí sv. Jana Křtitele) se Josef Lepa (psal se příjmením stále takto s jedním "p") roku 1876 v pokročilejším už věku 57 let oženil podruhé. O manželce jeho syna Franze z prvního manželství se dovídám ze záznamu oddací matriky farní obce Ktiš (Tisch), kde Agnes Feiglová v rozlehlém stavení čp. 6 na rovněž rozlehlé ktišské návsi dne 16. ledna roku 1846 přišla na svět jako dcera zde "zvostávajícího" (v matrice "Bleiber") Mathiase Feigla (někde se příjmení píše i "Feigel") a jeho ženy Marie, roz. Bräuerové ze Ktiše čp. 11. Franz Lepa (v oddací matrice ještě s jedním "p") a Agnes se ve ktišském kostele sv. Bartoloměje brali 23. května roku 1871. Od 27. dubna 1873 do 31. srpna 1883 působil Leppa v Perneku (poté, co absolvoval německý učitelský ústav v Českých Budějovicích, učil před příchodem do Ktiše ve Smědči /Großzmietsch/ a v Pohoří na Šumavě /Buchers/, ve Ktiši byl ještě podle záznamu o své svatbě podučitelem, jako "německý" učitel se už psal se dvěma "pp"), odkud po 10 letech přesídlil do Kájova. Už v Perneku čp. 26 (dům tak označený tam až dosud stojí) se mu 5. června 1874 narodila dcera Anna. která ovšem tamtéž 28. června 1882 zemřela na záškrt, stejně jako mladší její sestra Agnes (*31. prosince 1882 v Perneku, †17. srpna 1885 už v Kájově). V Kájově čp. 20 (přestavěný dům takto označený tam stojí dodnes) přišla na svět 16. srpna 1887 dcera Albina, zemřelá tam na zápal plic 6. října 1893. O tři roky dříve se 5. září 1884 Leppovým narodil syn Johann, který svou smrtí na souchotě 2. července 1902 přežil alespoň matku, kterou skolila mozková mrtvice 23. ledna roku 1901. Oba byli pochováni v Kájově, kde 23. dubna 1913 skonal v nedožitých 66 letech i pan řídící učitel Franz Leppa. Zprávu o úmrtí přinesly i pražské listy "Prager Tagblatt" (2. května) a "Prager Abendblatt" ("už" 1. května). Českokrumlovský německý list "Deutsche Böhmerwald Zeitung" mu věnoval 2. května obsáhlý nekrolog, kde připomíná nebožtíkovo třicetileté kájovské působení (za 40 let školské služby mu právě v dubnu 1913 byla udělena čestná medaile), čestné občanství Kladného (Kladen) a Křenova (Krenau), ale i skutečnost, že otce přežilo jediné jeho dítě, dcera Marie (jako správnou kájovskou luštitelku ji nacházím 10. srpna 1910 na hádankářské příloze časopisu "Wiener Bilder", který otec zřejmě odebíral, předtím 1899, 1900 a 1902 na podobném místě časopisu "Das interessante Blatt", otci do Kájova taktéž docházejícím). Spatřila světlo světa ještě ve Ktiši 22. února 1872 jako z dětí prvorozená a provd. Weberová zemřela v Kájově 1. ledna 1925 na mozkovou mrtvici jako její matka a "Budweiser Zeitung" přinesl 2 dny nato na své poslední straně její parte, podepsané manželem Karlem Weberem, "oficiálem československých státních drah", když přeložím do češtiny jeho německy psaný titul. Byla pochována k ostatním do kájovské rodinné hrobky. Jakou pravdu jí asi jako svým školním dětem vštípil šumavský učitel, který se naštěstí nestačil dožít všech následných hrůz dvacátého století? Asi tu, že kruh se nakonec přece jen vždycky uzavírá.
- - - - -
* Běleň / Zátoň, Větřní / České Budějovice / Smědeč / Pohoří na Šumavě / Ktiš / Pernek / Český Krumlov / † † † Kájov
