logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

KÄTHE LIEBISCHOVÁ

Gedanken nach
der Vertreibung - Flucht 1946


Im Böhmerwald bin ich geboren,
d'rum sei mir nicht verloren.
Wo ich deine Wälder Atemzug entnahm,
bis das Unrecht über uns Deutsche kam.
Verlassen mussten wir dich heimlich
bei der Nacht
und trotzdem hielt 's du
über uns die Wacht -
bis fern der Heimat wir ein Obdach fanden
und dies neue Heimat nannten.
Mag die Zeit auch lang und hart vergehn,
Desto schöner wir mit dir das Wiedersehn.
Denn, o Böhmerwald mein -
wir wollen ewig deine Kinder sein.

Po útěku a vyhnání 1946
 


Šumavo, kde jsem se narodila,
jsi se mnou dál, tak jako dřív jsi byla.
To v tvých lesích jsem nabírala dech,
než bezpráví se dotklo zle nás všech.
Za tmy jsme opouštěli tajně
domov náš
a tys nad námi
držela svou stráž --
než stalo se nám jinde novým domovem
přístřeší, odkud daleko je sem.
Ať jak chce dlouhý má být nelítostný čas
našeho rozchodu, my šťastně vrátíme se zas.
Šumavo, jsi i nadále má zem,
navěky tvými dětmi zůstanem.

Glaube und Heimat, 1999, č. 5, s. 52

Katharina (Käthe) Witzanyová se narodila 26. února 1926 v Hartunkově (Hardetschlag) kováři Rudolfu Witzanymu, rodáku z Klení (Gollnetschlag), a jeho ženě Katharině, roz. Ertlové z Hartunkova. Křestní záznamy babičky z otcovy strany i obou rodičů vypovídají o nikoli zřídkavých osudech svobodných matek a nemanželských dětí. Záznam v zatím digitálně nedostupném záznamu o jejím narození uvádí překvapivě i přípis o svatbě 12. srpna 1950 s Helmutem Liebischem. Výše uvedené prosté verše napsala roku 1946 dvacetiletá Käthe jako bezprostřední ohlas svého útěku před "odsunem". Do květnového čísla krajanského měsíčníku Glaube und Heimat je v roce 1999 zaslala Rosa Ederová, původem z nedalekého Klení (Gollnetschlag), samostatně rovněž figurující na internetových stranách Kohoutího kříže, jejichž v pořadí 800. autorkou se tímto stala i autorka veršů sama. Rosa Ederová zveřejnila toho roku ve třech jarních číslech Glaube und Heimat tři "Katčina" veršování. V nekrologu otcově se dovídáme, že měla bratra Willibalda, oba sourozenci pracovali ve firmě VÖEST-Alpine. Rodina zakotvila v Linci, později si společně postavili dvojdomek v St. Martin, části nedalekého města Traun. Na farním úřadu v Traunu je zaznamenáno i datum jejího skonu: 27. listopadu 2006. Místo úmrtí ani pohřbu tu uvedeno nemají, ale ještě v únoru toho roku je uvedena mezi dárci, kteří přispěli na vydávání listu Sudetenpost s adresou právě v Traunu. Můžeme tak snad předpokládat, že její životní pouť skončila tady.

- - - - -
* Hartunkov / † † † Traun (A) ?

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Příjmení Witzany se v Hartunkově během sčítání lidu v roce 1921 vyskytovalo jen na stavení čp. 37 /už ve vsi nestojí/, kde žil její budoucí otec, kovář /i podle rukopisu pevné a rázné ruky/ Rudolf Witzany, tehdy dosud svobodný, se svou matkou Marií
Nekrolog jejího otce na stránkách krajanského listu napsal Karl Hoffelner
Další dva její kratičké texty v krajanském časopise
Pohled od hartunkovského hřbitova k Novohradským horámPohled od hartunkovského hřbitova k Novohradským horám

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist