logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

"LUDWIG, doktor"

Smělý "Pascher-Toni" ze Šumavy

Něco o Šumavě
Šumava (v originále "Der Böhmer Wald" - pozn. překl.), toto přes třicet mil dlouhé hraniční pohoří mezi Královstvím českým a Bavorskem (v originále "zwischen den Königreich Böhmen und Bayern", vlastně by se to dalo přeložit i "mezi Královstvími českým a bavorským" - pozn. překl.), s mohutnými vrcholy dosahujícím výše až pěti tisíc stop (5 tisíc stop = 1524 metrů - pozn. překl.) je sice svými kolosálními lesními porosty až pralesního rázu velice bohaté na vodní prameny, ale pozoruhodnou měrou se tu nachází jen velice málo jezer, navíc jezer relativně malého rozměru. Jenom vprostřed dlouhého horského pásma jeví několik takových vodních zrcadel, temně a tajemně vsazených při břehu příkrých skalisek a obklopených temnými jedlemi a obrovitými duby, mlčelivou nádheru a osamělost zároveň. Kromě toho má horstvo v části mířící k severu jedno jezero rozsahem větší, položené těsně při hranici obou království, v nichž rukou pracovitých lidí dnes je půda dříve slatinná vysušena na natolik plodnou, že ji lze brázdit pluhem, osévat a sklízet pak její úrodu.
V době, o které tu hovoříme a v níž se odehrává náš příběh, bylo jezero právě zmíněné zachováno dosud v celé své rozloze, tj. půl míle dlouhé a čtvrt míle široké (tj. 0, 80467 km, což odpovídá osmisetmetrové délce Černého jezera /Schwarzer See/ od hráze k Jezerní stěně /Seewand/ i jeho šířce 350 metrů - pozn. překl.), na míle vzdáleno každé z cest, každého z lidských sídel. V obyvatelstvu se totiž jen zřídka a vzácně vyskytovali muži natolik odvážní, aby se osmělili usadit se v blízkosti podloudníků a lupičů, volného národa, slétajícího se jako ptáci sem k lesnímu pohoří.
Bylo to pěkných pár let po událostech námi vylíčených, kdy se nedaleko tohoto jezera, které budeme nazývat Heiligensee, jak se před lety opravdu jmenovalo (to je ovšem čirá fikce, určená snad čtenáři, kterému je známo stejnojmenné jezero blízko Berlína - pozn. překl.) překl.) prodíral osamělým lesem kočár, který dlouhou cestou sice utrpěl značné škody, jehož typ a vybavení však na prvý pohled prozrazovaly, že by vyžadovalo jen několik reparatur, by se mohl rovnat každému dvorskému povozu nějaké velké panské rezidence.

... a pár veršů k lepšímu
Příchozí, který nebyl zpozorován svědkem spáleniště, stojícím ve skrytu za mohutným stromovým kmenem, zpíval kráčeje po cestě zplna hrdla:

"Im Wald und auf der Haide.
Da such' ich meine Freude,
Da find' ich meine Lust.
Mag mich um gar nicht kümmern,
Mag jammern nicht und wimmern
Aus schwerbedrückten Brust.
Bin frei, als Lump, als Lump!
Tralala-lara-la-la!"
(tj. "V lese a kolem v pláni,
Nic v slastech mi nebrání,
v radosti buď jak buď.
Tady mi nelze fňukat,
tady přestane pukat
žaly tísněná hruď.
Svobodu zná jen lump!
Tralala-lala-la-la!" - pozn. překl.)

Dal se unášet melodií té písně, kterou si sám vytvořil (jen upravil, viz P.S. - pozn. překl.) a udiven stanul, když i on spatřil vypálenou lesní krčmu (v originále "die niedergebrannte Schänke" - pozn. překl.). Místo, aby dal svůj údiv jako Kronenstern, zadeklamoval nádherné verše ze Schillerova "Zpěvu o zvonu":

"Leer gebrannt ist die Stätte,
Wilder Stürme rauhes Bette.
In den öden Fensterhöhlen
Wohnt das Grauen,
Und des Himmels Wolken schauen
Hoch hinein."
(tj. "Na zčernalém spáleništi
divoce jen vítr sviští;
z prázdných dutin po oknech tu
hrůzy zejí,
cáry mraků nahlížejí
do nich jen." - přel. Valter Feldstein.)

Ludwig, Dr.: Der kühne Pascher-Toni vom Böhmer-Walde oder: Wilddiebereien und Abenteuer der Schmuggler-Bande : historischer Volks-Roman. (1875/1876), s. 225 a 883

P.S. Na těch 1428 (!) stranách textu trojdílného "krváku ze Šumavy" s dlouhým až barokním titulem (nakladatel Lohse & Kadler v Drážďanech /Dresden/ 1875, exemplář ve fondu Jihočeské vědecké knihovny uvádí ovšem bez vročení "Druck und Verlag A. Weichert, Berlin"), který jeden pražský antikvariát nabízí včetně 32 ilustrací (4 chybí, exemplář v Jihočeské vědecké knihovně je úplně bez nich) za deset tisíc Kč (!) jsou ty verše naší textové ukázky něčím ojedinělým. Vedle sebe tu stojí zlidovělá myslivecká píseň (Jägerlied či Jagdlied) Wilhelma Bornemanna (1766-1851) s textem z roku 1816, kterou si můžeme dát přehrát v nesčíslných interpretacích včetně té parodie erotické ("Im Wald und auf der Heidi", tj. "V lese a na Adéle") či dokonce fotbalové ("Auf weiter grüner Heide da such ich meine Freude beim schönen Fußballspiel...) a pasáž z proslulé klasické básně Schillerovy ("Lied von der Glocke") s odsudkem "Velké" francouzské revoluce. Neboť nikoli podloudníci, nýbrž válka a "revoluce" východní původem učinily ze Šumavy jako kultivované selské krajiny přírodní rezervaci a "národní park". A žádný romantický "kolportážní" krvák (i tento vycházel původně v sešitech na pokračování), o jehož autorovi z roku 1875 vlastně (nijaký literární slovník ten podivný pseudonym "Doktor Ludwig" neuvádí) nic nevíme, už na tom asi nic nezmění.

- - - - -
* Černé jezero

Obrazové přílohy:
(ukázky)

... a tři z ilustrací
Černé jezero na starých pohlednicíchČerné jezero na starých pohlednicích

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist