AUGUSTIN MARIA MACHO
Dopis faráři Johannu Kramlerovi do Lodhéřova
Dne 1. listopadu (roku 1932 - pozn. překl.) skládám věčné sliby. Modlím se denně za každého svého někdejšího spoluseminaristu (rozuměj studujícího českobudějovického kněžského semináře - pozn. překl.) a ze své strany prosím naléhavě o jedno Memento (v originále "und bitte seinerseits inständig um ein Memento", jde zřejmě o modlitbu v češtině zvanou i "Vzpomínka na živé" - pozn. překl.). Našel jsem u kartuziánů více štěstí a míru, než jsem se odvážil doufat.
Glaube und Heimat, 1932, č. 22, s. 8
Narodil se jako Heinrich Macho dne 18. října roku 1874 ve dnes zaniklé osadě Vyšný (německy Miesau, i česky někde Mísava) ve stavení řečeném "Odum-Haus" čp. 3 a ještě téhož dne mu v křišťanovském kostele Jména Ježíš místní farář Josef Strebl (*6. března 1825 v Kunějově /německy Kunas, dnes část obce Člunek, okr. Nová Bystřice, †16. května 1880 v Křišťanově) udělil svátost křtu. Novorozencův otec Alois Macho, syn majitele hospodářství ve Vyšném čp. 3 Johanna Macho a Elisabeth, roz. Zaunmüllerové ze zaniklého /zbyla 1 chalupa/ dnes rovněž Plešivce (v matrice "Kolnberg") čp. 3, hospodařil na rodičovském gruntu čp. 3 se svou ženou Theresií, dcerou Johanna Fuchse, vlastníka zaniklého Ledrova mlýna (v matrice "Ledertmühle", zůstal ve vlastnictví rodiny Fuchsových až do roku 1945) na Zlatém potoce, jakož i statku čp. 2 v částečně dnes zanilé vsi Ovesné (Haberles)., a jeho ženy Josefy, roz. Müllerové z Blažejovic (Plahetschlag) čp. 11. Heinrich měl čtyři dospělosti se doživší sourozence (Franz *1877, †1878, Anna *1879, Alois *1884, Eduard *1887, Rudolf *1891) a v letech 1880-1886 vychodil ve farní obci Křišťanov (Christianberg) obecnou školu. Musel ji navštěvovat i za krutých zim pěšky cestou tam a zpátky tři čtvrtě hodiny dlouhou. Ve svých dvanácti letech se stal žákem c.k. německého státního gymnázia v Českém Krumlově, na kterém v roce 1894 maturoval s výborným prospěchem. Poté začal studovat bohosloví na kněžském semináři v Českých Budějovicích, kde byl v roce 1898 v katedrále sv. Mikuláše vysvěcen na kněze. Pro výborné výsledky ve studiu a vzorné charakterové vlastnosti byl dán svým biskupem k dispozici hraběcímu rodu Nosticů jako domácí učitel na zámku Perglas (německy i Berglaß, dnes Chlumek, monumentální zámecká budova byla v osmdesátých letech v období tzv. "normalizace" zbourána) u Chlumu Svaté Maří (německy Maria Kulm, do roku 1990 česky Chlum nad Ohří). Působil tam do roku 1910, kdy vstoupil do služeb Kongregace kněží Nejsvětější Svátosti (Societas Sanctissimi Sacramenti /zkratkou SSS/, česky jsou její příslušníci nazýváni i eucharistiány) a našel bohaté pole činnosti v tyrolském Bolzanu (německy Bozen), kde se v řádovém klášteře dočkal pro svou horlivost označení "Himmelstürmer", tj. "dobyvatel nebes". V roce 1925 byl povolán představenými k učitelské službě pro řádové elévy ve württemberském Rottweilu. Kromě vydávání časopisu "Eucharistie" a "Emmanuel" tu v roce 1930 ve dvou dílech zveřejnil modlitební knihu o cestě do nebe "pro všechny stavy" pod názvem "Der Himmelsweg: ein Gebetbuch für alle Stände", kde vedle samotných modlitebních textů zprostředkoval i prostému čtenáři mnoho duchovní posily. Téhož roku 1930 mu zemřela už více než deset let ovdovělá matka a on se dva roky poté rozhodl naplnit své dlouho vytoužené přání vstoupit do přísného řádu kartuziánů. Eucharistiáni se sním neradi loučili, ale novým jeho azylem se stala od roku 1932 kartouza Maria Hain v Unterrath, což je městská část města Düsseldorf v Severním Porýní-Vestfálsku (kartouza, založená roku 1869, se v roce 1964 se přestěhovala do Bad Wurzach jako Marienau Charterhouse). Zásluhou křišťanovského faráře Heinricha Neuwirtha (je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže) mohl i jako kartuzián za svých pobytů v rodném Vyšném působit v domovské farnosti v roli lidového misionáře. V posledních letech života zastával ještě v v řádovém klášteře funkci fortnýře. Pak mu ale začaly nohy vypovídat službu a on byl nucen se vyrovnávat s postupující vodnatelností. Osmdesátky se už nedožil, když skonal dne 24. listopadu roku 1952 brzy po dovršení 78 let věku. Sluší se poznamenat, že bratr Alois (*21. června 1884 ve Vyšném, 26. listopadu 1910 se v Nových Hradech /Gratzen/ oženil s Marií Hableovou) byl redaktorem Steinbrenerova nakladatelství ve Vimperku, lyrikem a fejetonistou, zemřel pak několik měsíců před ním 16. července 1952 ve Vídni. Vnitřní život a tolikerá zaniklá osada s tolikerou bratrskou komunitou však podle nás vydají za všechnu literaturu.
- - - - -
* Vyšný, Křišťanov / Křišťanov / Český Krumlov / České Budějovice / Lodhéřov / † † † Kartause Maria Hain, Düsseldorf (NRW)
