BALTASAR DE MARRADAS Y VIQUE

Dva jeho portréty od neznámého autora

Repro www stránky Husitské muzem v Táboře a Wikipedia

Obraz Panny Marie Monserratské ve fondu městského muzea a galerie ve Vodňanech zachycuje vpravo Dona Baltasara, vlevo jeho synovce Dona Francisca, který po svém strýci zdědil mj. i Vodňany

Repro Památky jižních Čech. 1 (2008), s. 163

Tato dobová grafika ho zachycuje na jezdeckém koni

Repro www stránky ZVAB - Zentrales Verzeichnis Antiquarischer Bücher

Český opis listu českobudějovické městské rady ze 7. dubna 1619 se stížnostmi na Karla Bonaventuru Buquoye, jehož Marradas už téhož roku vystřídal ve vedení místní vojenské posádky

Repro P. Marek - A. Nováková, Karel Bonaventura Buquoy a jeho doba (2022), s. 128

Marradasova znaková pečeť z jeho listu, datovaného 13. května 1634

Repro Výběr : časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech, 2012, č. 2, s. 136 (SOkA České Budějovice, Archiv města Českých Budějovic, foto Tomáš Sterneck)

Dům na severni straně českobudějovického náměstí (čp. 162), který držel Marradas do roku 1627, kdy ho věnoval Servatiovi Hurdome de la Fossa

Foto Ivo Kareš

Dům Dorothey Oellerové na jižní straně náměstí (čp. 373), kde Marradas v poslední dekádě svého života přebýval při častých návštěvách královského "vždy věrného" města

Foto Ivo Kareš

Část zachovaného třeboňského městského opevnění

Foto Pavel Polák

Renesanční dvůr Lustenek u Rudolfova byl na počátku třicetileté války vypleněn, jako konfiskát pak přešel nakrátko do Marradasova vlastnictví - ten jej nechal opravit a v roce 1622 předal českobudějovickému děkanství

Foto Pavel Polák

"Marradasova boží muka" v Hluboké nad Vltavou

Foto Pavel Polák

Bitva u Záblatí na kolorované rytině z roku 1630, vpravo nahoře Záblatíčko

Repro Wikipedia (Hogenbergsche Geschichtsblätter)

Po Zlaté stezce přiváděl v roce 1619 vojenské posily proti odbojným stavům a přispěl tak ke zlomovému vítězství habsburských zbraní v bitvě u Záblatí nedaleko Vodňan 10. června téhož roku - Záblatí a další okolní obce pak získal jako úhradu žoldu (na snímku místo bitvy mezi Záblatím a Záblatíčkem)

Foto Ivo Kareš

Náhrobní kámen Benedicta Picchi, měšťana z Ancony, který padl v bitvě u Záblatí, v českobudějovickém klášterním kostele Obětování Panny Marie

Foto Pavel Polák

Nepříjemný, ale vzhledem k blízkosti s Marradasem spojené Třeboně pochopitelný omyl v článku Jaroslava Čechury k výročí bitvy na Bílé Hoře - obcí jménem Záblatí je v jižních Čechách několik, to správné je od Lomnice 40 km západně

Repro Lidové noviny, 30. 10. 2020, s. 16

Záblatí je dnes částí obce Dříteň, kde byl obnoven zámek, postavený na místě původní malovecké tvrzi ovšem až 30 let po Marradasově skonu (Dříteň přešla z majetku Malovců z Malovic do Marradasova vlastnictví po bitvě na Bílé hoře)

Repro Ivo Kareš

"Volarské šance" z třicetileté války na Zlaté stezce u Soumarského mostu a podkova nalezená při archeologickém průzkumu na snímcích z roku 2018

Foto Leona Töröková

Mapa Svaté říše římské za třicetileté války dokládá její vnitřní roztříštěnost

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2018, č. 6, s. 31