FRANZ MATSCHE
Státní idea v pojetí monarchově
Státní idea v pojetí monarchově je u Karla VI. namísto politické literatury činěna zřetelnou prostřednictvím funkcí a podobou přiměřeně volených staveb, památníků a jiných objektů výtvarného umění.
N. Nußbaum, Barocke Hofkunst in Wien als politisches Programm? (Zeitschrift für Historische Forschung, 1983, č. 2)
Touto citací ze strany 426 habilitační práce, kterou pod titulem "Die Kunst im Dienst der Staatsidee Kaiser Karls VI., Ikonographie, Ikonologie u. Programmatik des "Kaiserstils" ve dvou svazcích vydal roku 1981 v renomovaném nakladatelství "De Gruyter (Berlin /New York)" Franz Matsche, dokládá se "habsburské baroko jako politický program". Autor díla (v jeho bibliografii nacházíme i text katalogu z roku 1971 k tehdy mnichovským sdružením "Adalbert-Stifter-Verein" (Franz Matsche byl od roku 1978 členem jeho představenstva) konané výstavě "Johannes von Nepomuk" ke 250. výročí světcova blahořečení /1721/) se narodil 3. prosince roku 1939 v jihočeských Chvalšinách (Kalsching), které se ovšem tehdy ocitly v pomnichovském záboru. Jeho otec Franz Matsche (má i samostatné zastoupení na webových stranách Kohoutího kříže) tam byl majitelem mlýna a pily "Marktmühle" čp. 78 a za nacizmu se stal "okresním selským vůdcem" (titul "Kreisbauernführer"). Krajanský časopis "Glaube und Heimat" referuje roku 1952 (č. 8, s. 29) o tom, že "Franz Matsche jun." z Marktmühle ve Chvalšinách úspěšně dokončil letošní studijní rok na misijním semináři kláštera Sankt Ludwig u Schweinfurtu, takže osiřelý syn a jmenovec opravdu existoval. "Náš" Franz Matsche studoval po válce dějiny umění, archeologii, křesťanskou i podmořskou, jakož historii na univerzitách ve Würzburgu, ve Vídni a v Marburgu a promoval v Marburgu roku 1970. Odborné zkušenosti shromažďoval od roku 1969 jako dálkový student (Werkstudent), zaměstnaný na bavorském ministerstvu práce, v řezenské Ostdeutsche Galerie a jako vědecký spolupracovník už zmíněného sdružení "Adalbert-Stifter-Verein" (ASV). Už v této době se vyvinul a prohloubil jeho vášnivý zájem o barokní umění, zejména o jeho zeměpisná těžiště ve Vídni a v Praze. V roce 1978 se Franz Matsche habilitoval na univerzitě v Heidelbergu už také zmíněnou prací o umění ve službách státní ideje Karla VI.. Rok nato byl povolán na univerztu v Münsteru jako profesor a vědecký rada, v roce 1986 pak převzal katedru zejména novějších dějin umění na "Otto-Friedrich-Universität" v Bambergu a setrval tam až do svého odchodu na penzi roku 2005. Matsche byl už od roku 1978 členem předsednictva ASV, přísedícím radou už zmíněné "Ostdeutsche Galerie" v Řezně (Regensburg) a členem instituce "Johann Gottfried Herder-Forschungsrat" od roku 1987, kdy byl přijat i za člena "Sudetendeutsche Akademie der Wissenschaften und Künste". To všechno by nemělo dát ustoupit do pozadí osobnosti císaře Karla VI., jehož vazbu na Čechy lze prezentovat už tím, že proslulý vídeňský chrám Karlskirche na náměstí pojmenovaném po vynálezci lodního šroubu Josefu Resselovi (ten působil i v Českých Budějovicích) svěřil duchovní správě jediného původem českého řádu křižovníků s červenou hvězdou a stejně jako jeho dcera Marie Terezie se dal korunovat na českého krále. Nedosti na tom: jeho osudovou příhodu z honu v okolí Prahy, na kterém omylem zastřelil Adama Františka zu Schwarzenberg, měla vyvážit příchylnost k rodu, jemuž potvrdil roku 1723 českokrumlovské vévodství, synovi zastřeleného Josefu Adamovi (*15. prosince 1722 v Českém Krumlově údajně na přímluvu Jana Nepomuckého, jehož byl císař velkým ctitelem) udělil v jeho 10 letech řád Zlatého rouna a když musela být po skonu chlapcova otce odložena velkolepá slavnost s operním představením v českokrumlovském zámeckém divadle, poctil Karel VI. svou návštěvou "alespoň" České Budějovice, jimž potvrdil jejich privilegia a z oken tehdy čerstvě dostavené Martínelliho radnice mohl shlédnout i nedlouho předtím dokončenou Samsonovu kašnu na českobudějovickém náměstí, které císař přirovnal k prostoru tehdy už ztraceného španělského Madridu v državě, o kterou tak bojoval. I po císařově odjezdu postavil jeho dvorní architekt Kilian Ignaz Dientzenhofer nad městem v Dobré Vodě okázalou mariánskou poutní svatyni (k tomu viz i Franz Matsche: "Die Barockbaumeister Dientzenhofer in Franken und Böhmen."= Bohemia : Zeitschrift für Geschichte und Kultur der böhmischen Länder. A Journal of History and Civilisation in East Central Europe 31, č. 1 (1990), s. 154-155 [Univerzita Bamberg]). Franz Matsche skonal v Bambergu dne 6. srpna roku 2017. Na jeho parte čteme v německém originále Eichendorffovo čtyřverší:
|
Und meine Seele spannte |
A rozpřáhla duše moje |
Tím tichým místem a krajem je v tomto případě šumavské Chvalšiny.
- - - - -
* Chvalšiny / Český Krumlov / České Budějovice / Dobrá Voda u Českých Budějovic / † † † Bamberg (BY)
