logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

JOSEF JOHANN MAYER

O rodném Hašově

Mezi Štítary a Horním Metelskem (v originále "Schüttarschen und Obermedelzen", dnes jsou obě osady toliko částí města Horšovský Týn - pozn. překl.), 2 kilometry vzdálena od Svinné (v originále "Zwingau", i Svinná je dnes jen částí města Horšovský Týn - pozn. překl.), při pozemku řečeném "Reichstagh" na jižním svahu blízkého vrchu (rozuměj svah Chřebřanského vrchu /512 m/, německy na starší mapě "Haschowarerbirken Berg" - pozn. překl.) s nádherným dalekým výhledem (na obzoru musel být Čerchov (německy "Schwarzkoppe" /1042 m/ - pozn. překl.), leží ves Hašov (v originále "das Dorf Haschowa" - pozn. překl.). Patřívala k obci Svinná. Označení "Reichstagh" je poprvé zaznamenáno už v roce 1544, jak to potvrzuje disertace Ernsta Richtera. Jako mnohé vsi v okolí náležel i Hašov v roce 1789 k majorátnímu panství Horšovský Týn, ke statku Hostouň (v originále "zur Majoratsherrschaft Bischofteinitz, dem Gute Hostau" - pozn. překl.). Tehdy měl Hašov 16 domů, roku 1839 to bylo 20 domů a 134 obyvatel, v roce 1913 už 25 popisných čísel a 141 obyvatel a roku 1939 27 domů se 117 obyvateli. Před vysídlením 1945 bylo v Hašově 27 domů a 110 ovyvatel. Plošná výměra činila roku 1937 219 ha a dělila se následně na: 115, 77 ha polí, 15, 98 ha luk, 8. 62 ha pastvin a 70, 52 ha lesa. Hektarová sazba činila 700 (není uvedena měna, zřejmě jde o marky - pozn. překl.).
Hašov byl v dřívějších dobách přiškolen do Štítar (v originále "nach Schüttarschen" - pozn. překl.). V roce 1882 se dala osada od Štítar přiškolit do Chřebřan (v originále "nach Kscheberschan" - pozn. překl.). Roku 1909 byla pro obec Svinná zřízena v Hašově jednotřídní školní expozitura, která ve stavení čp. 25 existovala až do roku 1945. Posledním učitelem v ní byl Karl Uhl, který nalezl smrt ve sběrném lágru Chrastovice u Domažlic (v originále "im Lager Chrastowitz bei Taus" - pozn. překl.). Co lidé pamatují, nedošlo v Hašově k nijakému požáru. Farností náležela ves do Štítar, kam byla do kostela cesta značně dlouhá. Hroby zesnulých se nacházejí na vrchu Laurenziberg (dnes na mapách "Sv. Vavřinec" - pozn- překl.). V osadě bydlelo sedm větších rolníků a 14 malorolníků, jejichž hlavním povoláním byla zedničina. Byl tu i jeden kovář a také hostinec. V Hašově existovala jako ve všech našich vsích německá usedlostní jména (v originále "Hof- und Hausnamen", česky se říkalo těm označením "jména po chalupě" - pozn. překl.), ale byla široko daleko nejokázalejší, neboť tu byl jeden "Papst", jeden "Kaiser" a jeden "König" (tj. jeden "papež", jeden "císař" a jeden "král" - pozn. překl.).
Dne 27. dubna roku 1946 započalo násilné vysídlení (v originále "die Vertreibung" - pozn. překl.).


Bezirk Hostau : Heimat zwischen Böhmerwald und Egerland (1977), s. 350-351

Přiznám se, že základním podnětem k zařazení Josefa Johanna Mayera mezi autory Kohoutího kříže byla jeho ohromující kresba rodné vsi "v den vyhnání 27. dubna 1946", jak stojí, německy ovšem, psáno v jejím záhlaví. Textová ukázka je pouze malou ochutnávkou z obsáhlé publikace o téměř 500 stranách, jejíž anotaci ve znění "Josef Johann Mayer: Aus der Heimat vertrieben. Gemeinde Haschowa-Zwingau 1379-1946. Geschichte, Haus- und Familiengeschichten. München 1994. (492 S.) (Selbstverlag)" uveřejňuje web Wassersuppen, Nemanice, Kriegsende 1945 im Böhmerwald. Na snímku, připojeném k textu na následující straně knihy (tj. na straně 352) je se ženou Gieselou a synem Walterem zachycen učitel Karl Uhl (1897-1945), zavražděný (v textu "ermordet") v Chrastovicích, jak je zmíněno i v předchozí textové ukázce. Josef Johann Mayer se narodil v Hašově 14. října roku 1932, jak alespoň připomíná každoroční přání k jeho narozeninám v krajanském časopise "Hoam!" u rubriky "Aus dem Deutschen Böhmerwaldbund /München". V Mnichově léta žije, je však rodákem z Hašova, kde v seznamu domů a obyvatel (strana 353) je hned u stavení čp. 1 (Schleifer) uveden Josef Mayer, toho příjmení zde jediný (*1904, †1971) se ženou Magarethou, roz. Pechtlovou (*1906) a dětmi Annou a zřejmě "naším" Josefem. To je zatím vše. Ale ta kresba hovoří za mnohé.

- - - - -
* Hašov, Horšovský Týn / Horšovský Týn

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Gratulace k 90. narozeninám v krajanském listu
Jeho kresba rodné vsi
Plánky Hašova a jeho okolíPlánky Hašova a jeho okolí
Rodný Hašov dnesRodný Hašov dnes

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist