QUIRIN MICKL

Na obraze Tadeaše Schueggera ze zlatokorunského cyklu portrétů významných osobností, vzniklého v letech 1777-1785

Repro Š. Belšíková - M. Gaži - J. Hansová, Opat Bylanský a obrazy zlatokorunské školy : osvícenství zdola v okrsku světa (2013), s. 19

Na frontispis nového vydání latinské básně o Kolumbově objevení Ameriky Plus ultra (1902)

Detail anděla držícího portrét opata Quirina Mickla na obraze Pětisté výročí cisterciáckého kláštera Vyšší Brod (viz i Karoline Pichlerová)

Repro Památky jižních Čech. 2 (2009), s. 82, foto Tomáš Halama

Jeho portrét zdobí i vyšebrodskou klášterní knihovnu

Foto Ivo Kareš

Jeho podpis v jednom ze spisů ve sbírkách Jihočeské vědecké knihovny

Záznam v borovanské matrice kupodivu škrtá křestní jméno "Joannes Christianus" a přepisuje je na "Antonius", datum křtu a jméno otcovo, i když psáno "Andreas Mükl", však nesporně svědčí o tom, že jde o jeho narození v Ostrolovském Újezdě, označovaném tu "Augesd"

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Mickl, narozený na zámečku v Ostrolovském Újezdě, byl sice křtěný v Borovanech, ale jelikož Ostrolovský Újezd tehdy patřil do farnosti Střížov, byl jeho křest (i většiny jeho sourozenců) dodatečně zapsán i v matrice ve Střížově - z tohoto záznamu je také patrno, že Ondřej (Andreas) Mickl používal ještě jméno Antonín (Antonius), což bylo bezpochyby jméno biřmovací (možná tady se někde skrývá příčina oné chyby s tím přeškrtnutým jménem dítěte a připsaným jménem Antonius)

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

Dva snímky jeho rodného Ostrolovského újezda

Repro D. Kovář, Tvrze, hrady a zámky Českobudějovicka (2011), obr. přil. s. XLIII, foto Daniel Kovář a foto Ivo Kareš

Náhrobek ve vyšebrodském klášteře

Repro Das Zisterzienserstift in Hohenfurth (2001), s. 13

Náhrobek jeho matky, Anny Alžběty Micklové, ve vyšebrodském klášteře

Foto Ján Trnka

Exlibris opata Quirina Mickla

Repro Deutsche Kulturlandschaft an Moldau und Maltsch, Der südböhmische Heimatkreis Kaplitz - Hohenfurth - Gratzen, Band I (1986), s. 156

Razítko s jeho znakem v jednom ze svazků vyšebrodské klášterní knihovny

Repro ze sbírek Cisterciáckého opatství Vyšší Brod, foto Patrik Červák

Frontispis v knihách, ve kterých figuroval opat Mickl jako dedikant

Repro ze sbírek Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích

Dedikace v jednom z náboženských spisů

Repro Tractatus VIII., Theologiae Scholasticae Augustiniano (1748)

Barevné provedení jeho znaku na výplni varhanní skříně v Přední Výtoni

Repro Památky jižních Čech 1 (2008), s. 97, foto Roman Lavička

Znak opata Quirina Mickla na mnišském chóru ve Vyšším Brodě

Repro Památky jižních Čech. 2 (2009), s. 57, foto Tomáš Halama

Takto na rytině vzniklé pravděpodobně mezi roky 1650 a 1671 (není na něm ještě barokní věž postavená za opata Claveye asi r. 1671 nebo krátce poté) měl klášter ve Vyšším Brodě vyhlížet při svém založení (to proto tu naň marně dorážejí vzbouřené vlny řeky Vltavy)

Repro Deutsche Kulturlandschaft an Moldau und Maltsch, Der südböhmische Heimatkreis Kaplitz - Hohenfurth - Gratzen, Band I (1986), s. 12

Vyšebrodský klášter na kolorované mědirytině, jejímž autorem je J. Janscha

Repro Deutsche Kulturlandschaft an Moldau und Maltsch, Der südböhmische Heimatkreis Kaplitz - Hohenfurth - Gratzen, Band I (1986), s. 86

Klášter a město Vyšší Brod na barevné litografii Augusta Hauna (1864)

Repro A. Haun, Album vedut Království českého (2007)

Vyšší Brod na ilustraci Karla Liebschera z Ottovy ediční řady Čechy

Repro F. A. Šubert, Čechy. Díl II., Vltava (1894), s. 12

Oltář klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Vyšším Brodě a jedno z vitrážových oken

Foto Leona Töröková

Iniciála A s obrazem apoštola Jana je součástí pětidílné bible z počátku 14. století ve fondu vyšebrodské klášterní knihovny

Repro K. Charvátová, Dějiny cisterckého řádu v Čechách 1142-1420. I., Fundace 12. století (2013), s. 127