FRANZ MOTTL
Leopoldov, kdysi líbezná osada prostřed lesů
Stavení, patřící hraběti Buquoyovi, byla obydlena dřevorubci. Bylo to už tehdy podnikové ubytování pro celé rodiny. Většinou vlastnila každá z nich dvě krávy, také prasata a drůbež. Muži byli po celý rok zaměstnáni v lese, aby rodině zajistili obživu. Práce v lese byla velmi těžká, mohutné stromové kmeny byly poráženy ručně; kácení bylo často spojeno s nebezpečím života. Mít práci však přinášelo radost. Široko daleko v celém okolí nebyla nijaká fabrika.
Těžké dlouhé kmeny vozili sedláci s koňskými a volskými potahy k vazišti při Migalově jezu (v originále "zur Migal-Wehr" - pozn. překl.). Tam bylo dřevo pospojováno ve vorové tabule a ty zas v prámy (jinak vorové "prameny" z několika vorů - pozn. překl.). Délka jednoho prámu činila až 150 metrů a přepravilo se jím až 70 plnometrů dlouhého dřeva. Za normálních časů bylo po Pohořském potoce plaveno až 300 vorů a až 30 000 krychlových metrů polenového dřeva. Za tím účelem byly i vypouštěny okolní rybníky a nádrže. Jiná možnost než tato vodní cesta pro stavební dřevo neexistovala. - Ženy a dívky byly na jaře a v létě rády viděny při výsadbě mladých stromků. Každá mýtina musela být osázena znovu, aby bylo zajištěno stálé dorůstání lesa. Dřevorubci byli zapotřebí i při senoseči. Velká panská luka byla ještě sečena jen kosou. V zimě sloužilo pak množství sena ke krmení srnčí a jelení zvěře, kterou hrabě miloval a na kterou byl patřičně hrdý. - Jednou v roce tu bývalo opravdu veselo, a to o masopustu. To bylo všechno na nohou, samá zábava a šprým. Mladá chasa pořádala i průvod maškar. Večer se v hospodě u Marka (v originále "in der Wirtschaft beim Marko" - pozn. překl.) muzicírovalo a tancovalo, až to v krovech praštělo (v originále "dass sich die Balken bogen", jinak se rčení překládá ve spojení se slovesem "lhát" jako "až se hory zelenaly" či "až se od huby prášilo" - pozn. překl.). Nejpěknější byl dřevorubecký bál. To už bylo za přítomnosti lesních a jejich paní a štědře se objednávalo pivo dokola pro lesní dělníky bez rozdílu. Byla to prostě jedna velká rodina, která se nedala dělit. Mzda dělníkům byla vždy vyplácena ve vedlejší místnosti hostince. Tváře byly hned o poznání veselejší, hned se sedlo na jedno (či dvě... ) piva pospolu. Na každého zbylo štědrou dlaní, zpívalo se a povídalo; pivo chutnalo víc a víc. Cestou domů to bylo s rovnováhou chůze ovšem věru na pováženou. - Bohužel byl hospodský, mám dojem, že se tak stalo v roce 1936, který působil i jako lesní dozorce, odtud z Leopoldova (v originále "aus Leopolddorf" - pozn. překl.) přeložen. Krásný hostinec byl přeměněn na lesovnu. Mnohá žena se ovšem zaradovala, že střízlivý muž přinášel domů víc peněz. Vyhnáním pracovitých lidí německého jazyka ta pěkná víska zpustla a osiřela. Dnes tam pobývá toliko několik Slováků. Nám zůstaly jen pěkné vzpomínky.
Glaube und Heimat, 1992, č. 4, s. 83-84
Narodil se ve dnes skoro zcela zaniklých Pivonicích (Piberschlagl), vsi na severozápadním svahu Pivonických skal, v blízkosti rybníka Pivoňka na pravostranném přítoku Pohořského potoka, dne 10. ledna válečného roku 1916. Do červnového čísla krajanského měsíčníku Glaube und Heimat napsal v roce 1992 krátce po zveřejnění své vzpomínky na Leopoldov komentář ke snímku z roku 1922, zachycujícím žáky školy v Terčí Vsi (Theresiendorf, dnes Pohorská Ves) s jejich třídním učitelem Willi Brandtem, farářem Franzem Kuttanem a paní Pflegerovou, učitelkou ručních prací, která musila dvakrát týdně docházet do Terčí Vsi až z Německého Benešova (Deutsch-Beneschau, dnes Benešov nad Černou). Farář Kuttan se dal do Německého Benešova přeložit a po deseti letech tam i skonal, zatímco učitel Brandt se v Terčí Vsi oženil s kupeckou dcerou Friedou Neubauerovou a zůstal tomu koutu věren. Franz Mottl, autor naší textové ukázky a komentáře ke školní fotografii, na níž je coby prvňáček i sedící v prvé řadě zachycen (je tam docela rozpustile možná i vlastní rukou přečárán), se ovšem spolu s ostatními stal obětí odsunu a žil později v bavorském městě Moosburg, v jehož nemocnici dne 15. dubna roku 2005 i zemřel. Díky i za těch pár stop rodáka z Pivonic.
- - - - -
* Pivonice, Pohorská Ves / Leopoldov, Pohorská Ves / Pohorská Ves / † † † Moosburg (BY)
