MARIA MÜLLEDEROVÁ
|
Böhmische Freundschaft Van Hoizhackerhaus findst nur mehr mit Moos vawochsne Stoanareste. Nur sei Brunnenwasser erfrischt nu, so manche Wandergäste.. Va Schanz bis Stadlberg der Grenzweg is a Stückal van Nordwaldkammweg.. Wo einst fruchtbare Föda - iss nur Woid, der uns eigentlich ah recht gfoit. In Gedankn vasunkn geht ma dahin koan Blick gibt 's mehr af Buchers hin. Ab heuer san de Grenzen wieder offen, auf böhmische Freundschaft derf ma hoffen. |
České přátelství Z dřevorubcovy chalupy nenajdeš než kamení, na kterém mech jen roste. Vodou v kamenném žlabu, jestli chceš, se osvěž, mnohý hoste. Od Šancí k Stadlbergu hranice jde, na ní Šumavskou hřebenovou cestu značka chrání. Kdysi úrodná pole - teď jen les, líbí se nám to ticho stranou cest. V myšlenkách ponořeni jdeme tam, z Pohoří sotva co však spatřit nám. Letos se hranice zas otevřela, na české přátelství bych věřit chtěla. |
|
Slovníček: Stoanareste=kamenné pozůstatky, nu=nyní, Stückal=kousek, Föda=pole, Woid=les, gfoit=líbí, vasunkn=ponořen, geht ma=jdeme, derf ma hoffen=smíme doufat. P.S. Celá ta sbírka nářečních básní nese jméno "Böhmische Freundschaft". Ti lidé, za něž autorka hovoří, viděli z poklidné vsi Stadlberg, s níž kdysi na české straně přímo souvisela její část, na mapách někdy i česky značená Stodůlecký Vrch (dnes jen označení stejnojmenné "přírodní památky"), do roku 1989 zapovězenou hranici, ostatně až dodnes téměř vylidněnou, po níž nejen nevedla Šumavská hřebenová cesta (sahá díky politickému obratu při česko-rakouské hranici od vrcholu Třístoličníku /Dreisesselberg/ až k vrcholu Nebelsteinu), nýbrž která byla do té doby přímo synonymem nepřátelství a nedůvěry po zuby ozbrojeného "tábora míru"vůči mírumilovným, zde navíc neutrálním sousedům. |
|
|
A Christkindl Bundeslaund * Oberösterreich is bekaunnt ah ois Christkindl Bundeslaund! Bei Steyr findt ma dein kloan Ort - Christkindl - kennt ma net nur dort. De gaunze Wöt schickt d' Post doher, oi Joahr za Weihnochtn wird s' mehr! De Weihnochtspost soi gstemplt werdn 's Christkindl Postamt muß sich drum schern! Hochbetrieb herrscht zur Weihnochtzeit - gibt Oarbat für a Haufm Leut! Und "Stille Nacht" dos Weihnochtslied - wos auf da Wöt gern gsunga wird - - dazua hot da Innviertla Komponist - Franz Xaver Gruber d' Notn gwißt! A Weihnochtserzählung vom Dichter is "Bergkristall" van Adalbert Stifter! Und "Es wird schau' gleih dumpa" Liad, hot da Reidinger dicht und komponiert! Suacht wer den scheinsten Weihnochtsmoarkt, in Oberösterreich find er 'n sofort! Am 24. Dezember daun - foahrt am Pöstlingberg nu d'Grottnbauhn! De Deutschn haum d'Christbam eingführt, 1848 den erstn aufgstöt in Riad, 1930 ziagn s' daun ah in Ebmsee ei' - derfm seit 1960 am Linza Hauptplotz steih'! Seit 1200 haum Krippm Tradition 1603 erstmois in Linz aufgstöt schon! Bei uns is's Brauch - solaung ih woaß - d' Leut san so gern auf Kripperlroaß! Brauchtum is längst 's Friedensliacht holn seit 1986 derf 's a Kind bringa uns Olln! Es liegt hoit in unsera Natur - mia toan gern wos für d' Volkskultur! Drum is Oberösterreich bekaunnt ois dos Christkindl Bundeslaund! 13.12. 2013 Weihnachtzeit |
Ježíška spolková zem Horní Rakousko je známo všem co Ježíška spolková zem! U Steyru malé místo, po něm zvané Christkindl, sotva jinde stejný známe. Celičkej svět posílá poštu tam co rok o Vánocích - vlastně sem k nám! Vánoční pošta razítko má svoje, chviličku jednu nedá si pokoje poštovní ouřad, dobře všecko řídí a dává práci spoustě tamních lidí! A "Tichá noc", ta píseň všude známá, kterou ve světě zpívají si s náma - tu složil innviertelskej komponista - Franz Xaver Gruber jářku dozajista! Vánoční povídka, má oucta veškerá, je "Horskej křišťál" pana Stiftera! Koleda k jesličkám Reidingerova má toho kněze muziku i slova! Vánoční trh kdo nejkrásnější hledá, najde ho hnedka u nás leda! Na Pöstlingbergu u Lince na Štědrej den - jeskynní dráhou se každej sveze vokouzlen! To Němci vánoční strom vymysleli, my v Riedu už 1848 první měli, 1930 vedle jesliček i v Ebensee měl stát na náměstí v Linci pak od roku 1960! Od roku 1200 je u nás betlemářská tradice, 1603 uveden živej betlém do Lince! Je u nás zvyk - a leckdo má ho rád - za betlémy po kraji putovat! Ze Svatý země vod nás kolkolem betlémský světlo předáváme všem! Je to už asi v naší nátuře - Vánoce máme ve svý kultuře! Tak Horní Rakousko je známo všem co Ježíška spolková zem! 13. 12. 2013 Vánoce |
|
Franz Stelzhamer - Österreichische Dialektplattform Slovníček: Wöt=svět, muß sich drum stern=musí se proto starat, Oarbat=práce, Haufm Leut=kupa lidí, dicht=zbásnil, suacht wer=jestli kdo hledá, daun=potom, d' Grottbauhn=jeskynní dráha, aufgstöt=vystaven, solaung ih woaß=pokud vím, Kripperlroaß=putování za betlémy, 's Friedensliacht=mírové světlo z Betléma, uns Olln=nám všem, mia toan gern wos=děláme rádi něco. P.S. Vedle Adalberta Stiftera má i Anton Reidinger z tohoto nářečního veršování své samostatné zastoupení na webových stranách Kohoutího kříže. Asi i přednost jesliček, resp. betlémů před tradicí vánočního stromu Rakousko a šumavský venkov navzájem sbližuje. |
|
|
Im Woidviertl Es gibt an kloan Ort, um an Mogn draht sa sich dort. D' Leut kinnan lebn davau, gern schau ma de Gegend au. Üwaroi Mognblüah - grod vor da Tür. Auf olle Föda - zwischn de Wöda. Mocht oan große Freud - de zauberhafte Mognblüahzeit. Vergänglih is de Art und de Farbm nur ganz zart. Ma siagt Föda in Weiß, Lila und Rot va weit und de Maler haum drau große Freud. De Blüah wiagn sih in Wind - der entblätter s' vü z' gschwind. De Fruchtkapsln haum koane Sorgn, de wochsen weita am nächstn Morgn.. Dort san de winzign Mognkörndln drin, de haum 's Reifwerdn schau im Sinn. So vü wird wa oana Kapsl gwunna, des iss für mih a großes Wunna. Jeds Körndl hot wieda de Kraft, des 's nächsts Joahr wieda zu Mognblüah schafft. De winzigen Samen keimen in da Erdn - wieda kinnan Mognföda draus werdn. |
Ve Waldviertelu Jsou tu místa třeba malý, mák tu zdávna pěstovali. Lidi něco z toho mají vočima kraj vobjímají. Všude kvíst mák uhlídáš, hnedka před domem ho máš. Stojí tu polem s lesama kolem. Člověku to radost dělá, když se pole máky bělá. Prchavou tu vidět krásu plnou něžňoučkýho jasu. Tu bílou, růžovou i rudou i malíři mít rádi budou. Květy se větrem kolíbají - až příliš zrychla vopadají. Makovice pak rostou hbitě, zavoblujou se při ousvitě. Zrnka máku cejtíš uvnitř zrát věději, co velí pravej řád. Co jediná makovice vydá, to na radosti mně věru přidá. V zrníčku každým eště síla spí, za rok se možná na květ probudí. Droboučké símě klíčí v rodné zemi - maková pole, sviťte mezi všemi! |
Slovníček: kolan Ort=malá osada, um an Mogn draht sa sich=kolem máku se točí, kinin lebn davau=můžou z toho žít, gern schau ma Gegend au=rádi se na ten kraj díváme, üwaroi=všude, Mognblüah=makový květ, grod=právě, přímo, zrovna, zwischnde Wöda=mezi lesy, vergänglih=pomíjivý, va weit=zdaleka, haum drau=mají z toho, wiagn sich=kolébají se, vü z' gschwind=až příliš rychle, Mognkörndln=maková zrníčka, gwunna=dobude, získá, Wunna=slast, wieda kinnan Mognföda draus werdn=znovu z toho můžou povstat maková pole.
Svá životopisná data mi zásluhou paní Hadwig Voglové autorka předchozích nářečních textů na požádání vlastnoručním textem svěřila a tak je tu z německého originálu krátce reprodukuji. Maria Müllederová, roz. Hirschrodtová, se narodila dne 22. července válečného roku 1944 v rakouském Sandlu (na adrese Viehberg 5) jako první z devíti dětí Leopolda Hirschrodta a jeho ženy Marie, roz. Hießlové. Rodiče se ovšem brali až 19. října roku 1948, kdy se otec vrátil domů ze zajetí. Žili pak v Sandlu, Königsau 12. Otec převzal po rodičích dům s malým hospodářstvím, které obstarávala vedle domácnosti a starosti o rodinu i matka. Leopold Hirschroth pracoval jako dřevorubec při lesním úřadě Rosenhof, v lesích náležejících rodu Czerninů-Kinských (Theresia Kinsky, která zemřela v roce 1973, adoptovala v roce 1954 Josefa Czernina a deset let nato i jeho syna Stanislause Czernina, od té doby vystupující s titulem hrabat Czernin von Chudenitz-Kinsky), jednomu z největších vlastníků půdy v Rakousku vůbec. V letech 1950-1958 navštěvovala Maria osmiletou základní školu v Sandlu, poněvadž však matka stále churavěla, musela dívka zastat hospodářství, domácnost i kuchyni, než ji po dokončení své školní docházky vystřídala její sestra. V roce 1962 si Maria našla práci v Linci a 1. června 1963 se tam oženila s Josefem Müllederem. Sedm let zastávali domovnické místo u linecké stavební firmy Hamberger a narodily se jim mezitím 3 děti: v roce 1963 syn Josef, rok nato dcera Susanne Maria a v roce 1967 dcera Edith. V letech 1968-1970 si pořídili vlastní domek v Engerwitzdorfu na severovýchod od Lince. Roku 1970 začala pracovat v zásilkovém obchodním domě Quelle v Linci, pro nemoc však k 31. prosinci 1994 musela práci opustit a až do odchodu na penzi v roce 2001 zůstat bez zaměstnání. Věnovala se vnukům, ručním pracem, čtení a cestování, vlastivědě, spolkové práci a také nářeční poezii. Vydala 3 sbírky svých básní: Bei uns auf da Hoad (2008), Böhmische Freundschaft (2009), obě s podtitulem Mundart aus dem Dreiländereck Sandl-Stadlberg-Buchers, v roce 2012 pak vlastním nákladem vydanou a v Českých Budějovicích vytištěnou, rovněž nářeční sbírku Dahoam in Sandl - Sandl im Mundartgwandl. Je členkou sdružení rakouských nářečních autorů Stelzhamerbund, z jehož internetových stránek jsou i dvě z našich textových ukázek, spolku důchodců (Pensionistenverein) a stadlberského sdružení pro zachování kultury a krajiny (Verein zur Erhaltung von Kultur und Landschaft Stadlberg). I nám jde právě o to.
- - - - -
* Sandl (A) / Stadlberg, Karlstift, Bad Großpertholz (A) / Pohoří na Šumavě
