logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

JOHANN MÜLLER

Jubileum

Věřící farní obce Zátoň (Ottau) se těší, že budou smět 29. srpna roku 2010 slavit obzvláštní jubileum. Kostel Stětí sv. Jana Křtitele (v originále "Kirche 'Johannes Enthäuptung" - pozn. překl.) v naší šumavské vsi byl dne 29. srpna 1510 vysvěcen (před pěti sty lety tedy, původní podoba pozdně gotické svatyně byla ovšem románská a jako vůbec snad nejstarší církevní stavba jižních Čech odkazuje někam do 11. století - pozn. překl.) pražským světícím biskupem (byl tu i klášter s proboštstvím, náležející benediktinům v Ostrově /při Davli/, kde jejich komunita působila někdy od roku 999 - pozn. překl.).
Už léta se účastní lidé, kteří se cítí příslušet naší obci a farnosti, svou účinnou podporou obnovy našeho překrásného a pro svou starobylost i veškeré cti hodného domu Božího (v originále "unseres altehrwürdigen und wunderschönen Gotteshauses" - pozn. překl.).
Naši šumavští předkové se před pěti sty lety rozhodli zasvětit kostel i osadu události, při níž Jan Křtitel, předchůdce Ježíšův (v originále "der Vorläufer Jesu, Johannes der Täufer" - pozn. překl.), musil položit svůj život. Následoval příkazu Božího více nežli vůle a žádostí krutého panovníka Heroda.
Proč lidé té doby zvolili právě tuto událost z dějin naší spásy, aby tak dali výraz své víře, nevíme. Snad rozpoznali v prorockém vidění spojitost mezi žitou vírou, resp. věrností zákonu Božímu, a nezlomným odhodláním vytrvat na straně pravdy a spravedlnosti - to obojí podle příkladu Křtitelova.
Lidé oněch pěti století (nevíme, oč delší byl ovšem čas od vzniku svatyně předchozí - pozn. překl.) zdejšího křesťanského bytí milovali svou církev, svůj domov a svůj dům Boží, v němž se neděli co neděli shromažďovali, aby vzdali Bohu čest. Ti lidé snášeli po staletí pronásledování, zvůli a dokonce i smrt (v originále "nahmen durch Jahrhunderte Verfolgung, Willkür und sogar den Tod in Kauf" - pozn. překl.) - jako Ježíšův předchůdce Jan Křtitel.
Vedle apoštolských knížat Petra a Pavla vévodí především postava Jana Křtitele liturgii měsíce června - tak jak uctíváme v každém měsíci církevního roku světce naší církve a velké postavy dějin lidstva coby své vzory a přímluvce.
Ten, kdo pozná život těchto žen, mužů a mladistvých, kteří bytují při Bohu, aby tím i přijal jejich poselství, nabude pro svůj vlastní život a pro život svých blízkých sílu a pevnou důvěru. To Boží světlo se line z tváří světců až do naší doby a dává nám snést temnotu a zlo světa, překonat je a obrátit v dobro.
Patron našeho kostela Jan Křtitel je symbolem očekávání. Jeho životní příběh ho vtáhl do dění kolem Krista. Matka Alžběta a otec Zachariáš prokázali věrnost ve víře i za okolností, které se zdály slibovat jen zoufalou marnost. Stáli v jedné řadě se všemi, kdo dospěli k přesvědčení, že Bůh je ve všech zmatcích doby a někdy i na samém pokraji zániku s námi jako pastýř a pomocník, neustupující nikdy od toho, co nám přislíbil.
Víra, že přes vyhnání a nouzi vyjeví se na konci každé cesty Boží požehnání a starost o ty, kdo v Něho věří, ta víra provázela a provází mnohé v minulosti i v přítomnosti.
Místem pobytu Janova je zpočátku poušť; také naše doba a život mnohých z nás byly vnímány, zakoušeny a pociťovány jako poušť. Tváří v tvář často ve společnosti a církvi se vyskytující názorové dezorientaci mnoho lidí dopřálo sluchu slovům Janovým - a tím i Slovu Božímu nám všem určeným. Hlas "volajícího na poušti" své doby je i v roce 2010 a v letech budoucích hlasem varovným a nabádavým. Jeho slovo a jeho příklad udávají směr v časech velké nouze a bezradnosti.
Jan Křtitel povzbuzuje k životu ve víře, která počítá už předem se zásahy Božími a s přítomností Boha, stále nás doprovázejícího. Povzbuzuje nás zároveň vždy znovu odejít do pouště, abychom se byli schopni zbavit iluzí a zklamání. Pravda, spravedlnost a mír v životě jednotlivců i celých národů mohou získat prostor jen tehdy, zakoření-li spravedlnost Křtitelova, jeho láska k Bohu a k lidem v srdcích věřících, aby tam dokázala růst.
S přátelskými pozdravy a požehnáním Božím pro Vás všechny
"Pater Johann Müller SAC, MilDek. a.D., Zeppelinstraße 297, 88048 Friedrichshafen"


Glaube und Heimat, 2010, č. 6, s. 1

Narodil se 30. června roku 1939 v Branné (Pramles), dnes jako součást osady Běleň (německy Wieles) části obce Malšín (Malsching). Stal se po vyhnání ze Šumavy v Německu bratrem řádu palotinů SAC (tj. Societas Apostolatus Catholici, označení "palotini" či "pallotini" odkazuje k památce sv. Vincenta Pallottiho, /1795-1850/, kněze a zpovědníka v Římě, působícího mezi mládeží, sirotky, vězni, nemocnými a vojáky, zpovídali se však u něho i papež a kardinálové) a vojenským knězem bundeswehru. Kouzelná je v jeho kázání přítomnost Křtitelova i Kristova nejen v krajině kolem zátoňského kostela nad řekou Vltavou, mířící odtud k samému srdci Čech, nýbrž i v často vzdálených krajinách, kam byli odsud vyhnány jejich děti ve víře. Friedrichshafen, odkud i k nám míří kazatelovo slovo, je bádensko-württemberské město na severním břehu Bodamského jezera (Bodensee) v jižním Německu. Zemřel tam 25. března roku 2022 v nedožitých 83 letech a byl pochován u kláštera na zámku Hersberg při obci Immenstaad am Bodensee ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko

- - - - -
* Branná, Malšín / Zátoň, Větřní / † Friedrichshafen (BW) / † † Hersberg, Immenstaad am Bodensee (BW)

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Pohled zachycující dole vpředu jeho rodnou ves Branná (Pramles) uprostřed s někdejším hamrem, nahoře vpravo nad ní pak Nahořany (Hochdorf)
Rodná Branná na leteckých snímcích z let 1952 a 2008Rodná Branná na leteckých snímcích z let 1952 a 2008

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist