EMIL MÜLLER

Záznam v křestní matrice farní obce Kunžvart svědčí o tom, že se tu narodil respicientovi finanční stráže Franzi Müllerovi (jeho otec Josef Müller byl pekařem v dnes zaniklém Grubergu mezi Srním a Prášily, matka Theresia, roz. Schmidová, byla rovněž odtamtud) a jeho ženě Marii, roz. Pöschlové, dceři Josefa Pöschla, soukromníka ze Slučího Tahu (Schnepfenstreich), a jeho ženy Franzisky, roz. Adlerové, z Gerlova (Gerlhof)) - není nijak "od věci" všimnout si faktu, že svátost křtu novorozenci uděloval tehdejší kunžvartský kooperátor a pozdější dlouholetý farář v zaniklé Zadní Zvonkové Dr. Alois Essl

Repro SOA v Třeboni - digitální archív

S prvým číslem "BHB" v ruce

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1993, č. 8, s. 367

V září 1949 vyšlo 13. číslo BHB s titulním článkem ke 200. jubileu narození Goethova

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1984, č. 9, s. 352

Dva jeho články ze starých ročníků Böhmerwäldler Heimatbrief, ten o Českých Žlebech ze srpna roku 1949 a ten o Lenoře z listopadu téhož roku

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2015, č. 9, s. 18-21

Kresba Martina Stachla ke dvacátému výročí BHB v jubilejním čísle 6 ročníku 1968

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1993, č. 6, s. 189

Záhlaví prvního a některých dalších čísel BHB z počátečních let existence pod Müllerovým vedením

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1993, č. 6, s. 187

Obálka (1996) knihy o jeho rodné obci, vydané k 50. výročí vyhnání v Tittlingu (nakl. Dorfmeister)

Parte

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 1971, č. 6, s. 223

Stará pohlednice Kunžvartu s dobře viditelným hradem téhož jména je dílem Josefa Seidela

Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírky Dr. Otto Spitzenbergera, Puchenau)

Interiér někdejšího farního kostela v jeho rodném Kunžvartě (dnes Strážný) a Madona se svatozáří rovněž z inventáře téhož domu Božího, stojící dnes v replice Stožecké kaple v bavorském Philippsreutu (viz i Hugo Rogmans)

Repro H. Gräf, Adlerhütte : ein Dorf im Böhmerwald (2008), s. 18 a 19

Snímek z roku 1964 zachycuje vnitřek kostela ve Strážném rok předtím, než byla celá budova stržena, pohled na kostel pochází z první poloviny 20. století

Repro Böhmerwäldler Heimatbrief, 2014, č. 5, s. 13