logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

HELMUT NODES

Vlastní životopis

Při našem letošním rodáckém setkání v Aigenu byly dotazy po nástupci zpravodaje (rozuměj rubriky zaniklé farnosti Dolní Vltavice /Untermoldau/ v krajanském časopise - pozn. překl.) Hanse Lepschyho. Projevil jsem v rozhovoru s Willim Studenerem ochotu ujmout se toho úkolu. Rád bych se vám při této příležitosti krátce představil. Jmenuji se Helmut Nodes a narodil jsem se dne 18. března roku 1943 ve vsi Geisleiten (zanikla po druhé světové válce pod českým jménem Kozí Stráň, v těch místech dnes blízko Lipenského přehradního jezera a hranice s Rakouskem existuje stejnojmenná přírodní rezervace - pozn. překl.). Mými rodiči jsou Karl Nodes ("po chalupě" Hounsn), zemřelý v roce 1948, a Maria Nodesová (roz. Kallischko, "po chalupě" Nuibaun). Jsem ženatý a mám tři dospělé syny. Profesně jsem byl činný jako diplomovaný sociální pedagog v psychoterapii a léčbě závislostí (v originále "in der Suchttherapie" - pozn. překl.). Od dubna roku 2003 jsem v důchodu. Jak se dá vysoudit z data mého narození, musel jsem jako tříletý chlapec opustit se svými rodiči náš domov. Dětská bezstarostnost mne dalekosáhle ušetřila bolesti nad ztrátou domova, kterou moji starší příbuzní a přirozeně i všichni ostatní vyhnanci utrpěli při plném vědomí. Když nyní přebírám tento skromný úkol, činím tak přesto s plným uvědoměním svých šumavských kořenů (v originále "in Bewusstheit meiner Böhmerwaldwurzeln" - pozn. překl.), které zahrnuje respekt k mým předkům a lásku k tomuto přenádhernému kusu země. Jistě chápete a já na to spoléhám, že mi poměry v naší domovské farnosti nemohou být známy z mé vlastní zkušenosti, nýbrž pouze z vyprávění mých příbuzných a blízkých. O to víc jsem odkázán na Vaši podporu v mé funkci zpravodaje. Prosím Vás tedy, abyste mi dali vědět o všech relevantních událostech jako jsou životní jubilea, památné dny, úmrtí a jiné důležité momenty v našem společenství. Jak už kdysi poznamenal můj předchůdce Hans Lepschy, je rodácké zpravodajství dobré jen do té míry, nakolik je zpravodaj zásobován informacemi (v originále "mit Nachrichten versorgt wird" - pozn. překl.). Poděkování si zaslouží příslib jak Williho Studenera, tak Hanse Lepschyho, že si mohu být jist podporou z jejich strany. Mohu jistě i vaším jménem ještě jednou Hansi Lepschymu vyslovit dík za jeho skvělou práci. Jeho podklady, které mi dal spontánně k dispozici, jsou mi velikou pomocí do začátku.


Hoam!, 2004, č. 11, s. 75

Podobných vyjádření bychom našli na stránkách krajanských periodik poměrně dost. Vyšší cenu mají vždycky v tom případě, že jde o komunitu zaniklých farností a jejich osad. Spolek "Dolní Vltavice žije" chtěl v září roku 2019 vykouzlit na vodní stěně obraz někdejší farní obce a přizval ke spolupráce ovšem i Helmuta Nodese. Článek v českobudějovickém časopise Barbar z té doby je uveden magickým titulkem "Doma jsem pod Lipnem", ale Nodes, jak v naší textové ukázce sám dosvědčuje, se nenarodil "v Borkové", která skončila skutečně pod hladinou přehradního jezera, nýbrž v zaniklé Kozí Stráni kus opodál vody, a to ve stavení čp. 16, kde ještě roku 1921 podle archu sčítání lidu hospodařil Helmutův děd Franz Nodes (*21. listopadu 1869 v blízkém, avšak rovněž dnes zaniklém Račíně /Ratschin/ čp. 33 jako syn tamního chalupníka Paula Nodese a Josefy, roz. Watzlové z Kozí Stráně čp. 16) se svou ženou Josefou (*14. prosince 1868 v také zaniklých dnes Slavkovicích /Schlackern/ čp. 5 jako dcera tamního rolníka Johanna Erhardta a Kathariny, roz. Hammerliedlové ze zaniklé Hostinovy Lhoty /Hossenschlag/ čp. 3. Měli spolu dceru Marii (*1900) a tři syny: Franze (*1902), Josefa (*1904) a Karla, otce "našeho" Helmuta. Karl Nodes přišel na svět v Kozí Stráni čp. 16 dne 15. listopadu roku 1908, jak se dočítáme v dolnovltavické oddací matrice ze záznamu o jeho svatbě 19. července 1937 s Marií, roz. Kallischko (*9. září 1915 v Dolní Vltavici čp. 49), dcerou chalupníka v Kozí Stráni čp. 17 Johanna Kallischko a Franzisky, roz. Wimbergerové právě z onoho čp. 17 na zmíněné už tolikráte Kozí Stráni. Celá rodina Nodesova měla podle Helmutova vyjádření pro časopis Barbar 11 hektarů pozemků na "české straně" Vltavy a podobně velkou jejich rozlohu na "rakouské straně". Děd Franz Nodes, na kterého vnuk vzpomíná jako na velice moudrého a zkušeného muže, se prý živil těžbou rašeliny, prací pro zdejší území typickou (ze soběslavských Blat vím podrobně, oč jde). Karl Nodes zemřel při nehodě 3 roky po válce a odsunu, jehož dobytčími vagony se vyhnanecká rodina dostala nejprve do městyse Bad Birnbach (nedaleko od Bad Füssingu), kde byli ubytováni v rodině jednoho ze zdejších sedláků. Ve dvou malých místnostech tam v Bad Birnbachu žilo vedle stájí osm lidí: rodiče, dvě sestry, prarodiče a teta. K tomu třeba přičíst většinově nevlídné přijetí ze strany místních. Už v roce a půl svého věku přišel malý Helmut o ruku poraněnou v řezačce a zachvácenou snětí. Amputace v českokrumlovské nemocnici byla jediným řešením, umožňujícím chlapci přežít. Díky tomu máme i my v jeho osobě jednoho z ručitelů za archiv, uchovávaný dosud ve sklepě městského úřadu v rakouském Aigen-Schläglu, živě však docelovaný korespondencí zpravodaje krajanského časopisu "Glaube und Heimat". Vyberte si, co z těch dvou slov představuje hodnotu trvalejší, zda víra nebo domov. V lidském srdci to dokáže splynout.

- - - - -
* Kozí Stráň / Dolní Vltavice / Český Krumlov

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Ema Kondysková a Helmut Nodes v archivu rodáků z Dolní Vltavice
Záznam dolnovltavické křestní matriky o narození dědově v Račíně čp. 33
Dědeček Franz Nodes na snímku ze Seidelova fotoateliéru z roku 1919

zobrazit všechny přílohy

TOPlist