RUDOLF OTT
Německé divadlo v protektorátních Českých Budějovicích a jeho operetní soubor
Německé divadlo v Českých Budějovicích (v originále "Das Deutsche Theater in Budweis", přívlastku "České" byly protektorátní Budějovice zbaveny až v říjnu roku 1942 - pozn. překl.) hraje v následujících dnech:
v úterý střídavě veřejná představení v rámci KdF (rozuměj "Kraft durch Freude",blíže viz Wikipedia, šlo o nacistickou organizaci s úkolem formovat a usměrňovat volný čas obyvatel "Říše" - pozn. překl.) a uzavřená představení pro wehrmacht,
ve středu pro předplatitelskou skupinu A (v originále "Stammsitzmiete A" - pozn. překl.),
v pátek pro předplatitelskou skupinu B (v originále "Stammsitzmiete B" - pozn. překl.),
v sobotu a v neděli odpoledne a večer mimo předplatné.
Upozorňujeme na to, že pro veškerá představení s výjimkou představení pro wehrmacht, jsou zbylé vstupenky k dostání ve volném prodeji na denní pokladně pokaždé tři dny před inscenací. To znamená, že si každý návštěvník, který nemá předplatné, může ve volném prodeji zakoupit i vstupenky na představení pro předplatitele, pokud jsou ještě k dispozici volná místa. Telefonické objednávky pro volný prodej budou přijímány toliko tři dny před inscenací. Předplatitelé si ušetří zajištění místa a telefonování, proto se i ty staň předplatitelem Německého divadla.
Vstupenky na všechna objednaná sedadla musí být obratem vyzvednuta, jinak mohou být vydána někomu jinému. - Německé divadlo v Budějovicích otevírá své brány dne 27. a 28. září (rozuměj roku 1941 - pozn. překl.) představeními Schillerovy hry "Úklady a láska" (v originále jen "Kabale und Liebe" - pozn. překl.) a Straußovy operety "Netopýr" (v originále jen "Fledermaus" - pozn. překl.). Intendant (rozuměj Rudolf Ott - pozn. překl.) přeje všem předplatitelům a všem ostatním návštěvníkům divadla hluboký zážitek z inscenací, sloužících povznesení mysli i pobavení (v originále "eine der Erbauung und Erheiterung dienende Spielzeit" - pozn. překl.) a vynasnaží se dosáhnout toho prostřednictvím skutečného umění ve vážné i zábavné sféře.
Díky velkorysé péči říšského místodržícího a hornodunajského župního vedoucího (v originále "Dank der großzügigen Fürsorge des Reichsstgatthalters und Gauleiters von Oberdonau" - pozn. překl.) Eigrubera (August Eigruber je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.) je letos poprvé možno po dvaadvacetileté přestávce otevřít v Českých Budějovicích stálé německé divadlo (Jihočeské národní divadlo hrálo do dubna 1942, kdy mu byl doručen zákaz činnosti, na scéně českobudějovické Besedy, v sále restaurace Na Rychtě a na zájezdech, třeba uvést, že v Táboře, kde roku 1942 získalo koncesi, byl předseda Divadelní komise jihočeských měst Dr. Josef Stejskal nacisty popraven - pozn. překl.). Na základě důvěry župního vedoucího jsem se stal vedoucím tohoto divadlo. V září (rozuměj roku 1941 - pozn. překl.) bylo toto divadlo, které díky činorodé podpoře říšského protektora značně získalo přístavbou a přestavbou scény, slavnostně otevřeno slavnostním uvedením operety Johanna Strauße "Netopýr".
Pokusím se na jedné straně ospravedlnit důvěru župního vedoucího a říšského místodržícího, na druhé straně vyhovět uměleckým požadavkům německého obyvatelstva Českých Budějovic. Mým heslem budiž přinášet dobré německé, všem experimentům vzdálené divadlo (v originále "von allen Experimenten freigehaltenes Theater" - pozn. překl.).
Opereta divadla, podléhající mému vrchnímu režijnímu vedení, nasadí všechny své síly a schopnosti, aby v Českých Budějovicích znovuoživila dobrou starou tradici. Svižné valčíkové nápěvy Johanna Strauße budou zastoupeny operetami "Netopýr","Cikánský baron","Vídeňská krev" a "Noc v Benátkách" (v originále "Fledermaus","Der Zigeunerbaron","Wiener Blut","Nacht im Venedig" - pozn. překl.), mistr klasické operety Karl Zeller (rovněž samostatně zastoupený na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.) svou operetou "Sklepmistr" (v originále "Der Kellermeister" - pozn. překl.) a Ziehrerovy nepomíjivé melodie zaznějí ve veselé operetě "Tuláci" (v originále "Die Lanstreicher" - pozn. překl.). Franz Lehár, mistr současné (zemřel v roce 1948 - pozn. překl.) operety, se na herním plánu objeví svými tituly "Veselá vdova","Paganini" a "Země úsměvů" (v originále "Die lustige Witwe", "Paganini","Land des Lächelns" - pozn. překl.). Sudetoněmecký komponista Ralph Benatzky (uprchl navzdory tomuto účelovému intendantovu označení hned roku 1938 před nacisty přes Švýcarsko do USA - pozn. překl.) zaujme patřičné místo perlivými hudebními komediemi "Brána do nebe" a "Okouzlující slečna" (v originále "Axel an der Himmelstür" und "Das bezaubernde Fräulein" - pozn. překl.). K tomu se připojuje "hornodunajský" (v originále "Oberdonauer" - pozn. překl.) Nico Dostal (v originále "Niko Dostal" - pozn. překl.) s operetou "Uherská svatba" (v originále "Ungarische Hochzeit","Land des Lächelns" - pozn. překl.). Operety "Liebe in der Lerchengasse" (z roku 1936, nebyla nikdy česky uvedena, viz o ní blíže Wikipedia - pozn. překl.) od Arno Vetterlinga a "Die Herrin von Mitrova" (z roku 1922, nebyla nikdy česky uvedena - pozn. překl.) od Franze Werthera, dráždivá hudební komedie "Frauen haben das gerne" (z roku 1931, nebyla nikdy česky uvedena - pozn. překl.), jejímž autorem je Walter Kollo (původně Walter Elimar Kollodzieyski - pozn. překl.), lidová hra s hudbou "Fahr'n ma, Euer Gnaden" ( nebyla nikdy česky uvedena - pozn. překl.) od Gustava Hieße, to vše dále doplňuje herní plán, do něhož patří i nejnovější dílo moravského skladatele a houslového virtuóza Franze Drdly (rodák ze Žďáru nad Sázavou, zemřel roku 1944 v rakouském Bad Gasteinu /Rakousko bylo tehdy ovšem stejně jako Protektorát Čechy a Morava součástí nacistické "Říše"/, viz o něm blíže Wikipedia - pozn. překl.) "Bohyně lásky" (z roku 1940, jde o revidovanou operetu "Zlatá síť" z roku 1915, v seznamech Drdlových děl oboje uvedeno pod českými názvy - pozn. překl.).
A nyní k provedení. Nebylo za nynějších obtížných podmínek snadné získat dobrý operetní ansámbl. Právě opereta vyžaduje od všech jeho členů jen to nejlepší. Právě v operetě chce člověk vidět krásné lidi elegantního vystupování, dobře přitom hlasově vybavené a tanečně zdatné, herecky na výši. Kdo to dokáže spojit vjedno? Jen opravdu nemnozí. Díky finanční vstřícnosti hornodunajského župního vedení, úřadu pana říšského protektora a v neposlední řadě města České Budějovice (v originále "und nicht zuletzt der Stadt Budweis" - pozn. překl.) se mi přesto podařilo zajistit si operetní perzonál, který vysoko vyčnívá nad průměrem nějaké provinční scény. Balet se dvěma sólovými tanečníky, 8 skupinových tanečnic, soubor, který je k vidění i ve dvou vlastních baletních večerech (prostory pro baletní nácvik se staly součástí divadelní přístavby, zahrnující i herecké byty, v letech 1940-1941 - pozn. překl.) a je veden baletní mistryní Martou Feixovou z vídeňské Státní opery (v originále "von der Wiener Staatsoper" - pozn. překl.), sbor 8 dam a 8 pánů veskrze mladých a elegantních zjevů, dodává spolu s pečlivě zčásti ve vlastních, zčásti ve vídeňských zhotovenou výpravou operetě nezbytný rámec.
Učinili jsme tedy všechno, abychom zdejšímu německému publiku (v originále "dem Budweiser deutschen Publikum", o českém tu není řeč - pozn. překl.) nabídli divadlo, které vyhoví jeho nárokům. Příležitostná pohostinská představení operní přinesou vítanou obměnu. Tvým přínosem, milé obecenstvo. budiž pak hojná účast a přátelsky vlídné přijetí, které vytvoří úzký kontakt a spolupráci s německou scénou.
Budweiser Zeitung, 1941, č. 74, s. 15 a 20
Podle protektorátní policejní přihlášky, kterou laskavě vyhledal a okopíroval pracovník českobudějovického okresního archivu pan odborný rada PhDr. Jiří Cukr, narodil se divadelní intendant Rudolf Ott 16. dubna roku 1900 ve Štýrském Hradci (Graz) v rodině Franze Otta a jeho manželky Marie, roz. Froschauerové (bližší údaje nám nejsou dostupné i proto, že rakouské matriky obyvatel evangelického vyznání nejsou ještě digitálně dostupné). Se ženou Rose, roz. Mollerovou (*1906) a dcerou Susanou (na přihlášce uvedeno "Susana") bydlil v protektorátních Budějovicích naposledy na adrese "hereckého domu" Museumgasse 1 ještě v září roku 1944, dva roky předtím označovaného jako "Neubau" (tj. "novostavba"). Oficiální orgán "župy Horní Dunaj", kterým byl list "Oberdonau Zeitung", v roce 1943 uvádí v župní "divadelní statistice", že "Stadttheater in Budweis" má stálé "Gastspielbühnen", tj. pohostinské divadelní scény v Krumlově, Plzni, Prachaticích a v Táboře, jiné prameny přidávají i Kaplici a Freistadt. Dr. Anton Fellner (1908-1967), kuturní pověřenec župního vedoucího a říšského místodržitele Eigrubera, na stránkách téhož čísla "Budweiser Zeitung", odkud je převzata i naše do češtiny přeložená textová ukázka, přímo hovoří o rozšíření působnosti německého divadla daleko do prostoru jižních Čech a na celou Šumavu jako o dalším vítězství "němectví a míru (!) pro všechny budoucí časy" v originále "als ein weiterer Sieg des Deutschtums und des Friedens für alle Zukunft". Činohru měl v divadle ve vrchní režii Willi (Willy) Bankel (i samostatně zastoupený na webových stranách Kohoutího kříže). Rudolf Ott, který byl nejen intendantem celého divadla a operetním režisérem, nýbrž i uznávaným hercem zejména komického repertoáru (jeho parádní rolí byl např. švícko Knieriem v proslulé Nestroyově hře Lumpacivagabundus aneb Ludrácký trojlístek /v českých inscenacích má postava jméno Flok či Knejp apod./), ještě v srpnu 1944 vystoupil ve štýrském lázeňském městečku Bad Aussee (česky Uže) se svým budějovickým ansámblem v operetě "Monika", kterou dirigoval osobně skladatel Nico Dostal a v jejíž titulní roli vystoupila skladatelova manželka Lille Claus-Dostal. Dva roky nato, tj. v srpnu 1946, nacházme v komunistickém rakouském listu "Volkswille" zprávu, že "Grazer Ensemble", tj. "štýrskohradecký soubor" intendanta Rudolfa Otta vystupuje pohostinsky v korutanském Klagenfurtu s hudební veselohrou "Warum lügst du, Chérie?" židovských libretistů Hanse Lengsfeldera a Salo Siegfrieda Tische (hudba Leonhard Karl Märker /vl.jm. Kuhmärker/), kteří všichni emigrovali před nacismem do USA (Lengsfelder a Märker) a Velké Británie (Tisch). Až do roku 1949 nacházíme v rakouském tisku jeho jméno jako herce či režiséra představení operet v provedení souboru lineckého divadla. Dál nemáme o Rudolfu Ottovi nijakou zprávu (také proto, že rakouská periodika od roku 1950 nejsou zatím digitálně dostupná), pokud ho neztotožníme s hercem téhož jména, který v roce 1949 hrál ve filmu Hexen (Čarodějnice) a skonal v Badenu u Vídně dne 25. ledna roku 1970 (ten se ovšem podle databáze IMDb narodil v roce 1899). Pokud to má něco společného s operetou, má opereta něco společného s minulým stoletím naší společné střední Evropy.
- - - - -
* Štýrský Hradec (A) / České Budějovice / Český Krumlov / Prachatice / † † † Baden (A)
