logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

PHILIBERT PANHÖLZL

K ustavení vikariátu cisterciáckých klášterů zemí Koruny české

Vikariát cisterciáckých klášterů zemí Koruny české byl v rámci řádových reformních snah ustaven na provinční kapitule řádu, konané za přítomnosti generálního opata a opata Citeaux Mikuláše Boucherata II. (1562-1625, generálním opatem byl od roku 1604 až do své smrti) v pražském domě zbraslavského kláštera v únoru 1616 a trval až do josefínských rušení v osmdesátých letech 18. století.


Folia Historica Bohemica, 29 (2014), č. 2, s. 348

Takto cituje sborník Historického ústavu Akademie věd České republiky z příspěvku pod titulem "Einiges über das Ordensleben im Vikariate Böhmen im 17. Jahrhundert", jehož autorem byl knihovník vyšebrodského kláštera Philibert Panhölzl, otištěn byl však v časopise "Cisterzienser Chronik" v roce 1940, tedy sedm let po Panhölzlově smrti. K vikariátu, o jehož ustavení roku 1616 autor píše, patřily mužské kláštery Českého království, které přežily krizi husitství a 16. století, to jest Sedlec a s ním od 15. století titulárně spojená (Klášterní) Skalice, dále Plasy, Osek, Vyšší Brod, Zlatá Koruna, Žďár nad Sázavou a Zbraslav, potom moravský Velehrad a dolnolužická Neuzelle (dolnolužicky "Kloštař Nowa Cala"), a kláštery ženské: Sankt Marienthal (hornolužicky "Klóšter Marijiny doł") a Sankt Marienstern (hornolužicky Klóšter Marijina hwězda) v Horní Lužici (v obou místech se uchoval jistě i díky klášterní tradici selský obyčej tzv. velikonočních jízd /lužicky "jutrowne jěchanje"/), Předklášteří u Tišnova a Staré Brno na Moravě a konečně Pohled v Čechách. Philibert Panhölzl (Philibert bylo jeho řádové jméno) přišel na svět 25. října 1860 v Blatné (Platten) čp. 1 (stavení s tím číslem popisným tam v Blatné nacházíme, nejde však o původní dům) u Frymburka (Friedberg) a kooperátor Ulrich Kindermann ho téhož dne ve frymburském kostele sv. Bartoloměje i pokřtil. "Franz Panhölzel", jak je psán v křestní matrice, byl synem blatenského rolníka Mathiase Panhölzla (Mathiasův otec Jakob Panhölzl hospodařil se svou ženou Katharinou, roz. Siegmüllerovou ze dnes zcela zaniklých Lindských Chalup /Lindner Waldhäuser/ čp. 3, farnost zaniklý Rychnůvek /Deutsch Reichenau bei Friedberg/, na témže stavení v Blatné čp. 1) a jeho ženy Kathariny, dcery Josefa Herbingera, rolníka ve Světlííku (Kirchschlag) čp. 37 (i toto číslo popisné tam lze dosud nalézt), a Marie, roz. Gabrielové z Mokré (Mugrau) čp. 7 (to už hledání odolává). Byl tudíž o 14 let starším bratrem Viktorina (původně Alexandra) Panhölzla, i samostatně zastoupeného na webových stranách Kohoutího kříže. Řeholní slib (profes) složil ve vyšebrodském klášteře 15. srpna 1884, na kněze byl vysvěcen 5. října téhož roku. V letech 1884-1891 byl kaplanem v Rožmberku nad Vltavou, 1891-1893 působil v mateřském klášteře jako kuchmistr a sklepník (Küchen- und Kellermeister), od roku 1893 byl farářem v Dolním Dvořišti, v letech 1895-1908 farářem v Hořicích na Šumavě, v roce 1908 se pak stal vyšebrodským klášterním knihovníkem a po onemocnění setrval v klášteře až do své smrti 10. února roku 1933. Ve zmíněném už časopise "Cisterzienser Chronik" publikoval v řadě čísel "Statuta Capitulorum Provincialum Ord. Cist. Vicariatus Bohemiae-Moraviae-Lusatiae" (Lusatia značí Lužici), materiál, který i edičně zpracoval. V témže prameni najdeme i jeho příspěvky německy psané.

- - - - -
* Blatná, Frymburk / Frymburk / Vyšší Brod / Rožmberk nad Vltavou / Dolní Dvořiště / Hořice na Šumavě / † † † Vyšší Brod

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Záznam o jeho narození ve frymburské matrice
Dnešní dům čp. 1 v Blatné není totožný s rodným, na snímku vidíme jedno z původních stavení
Vyšebrodská klášterní knihovnaVyšebrodská klášterní knihovna
Stropní malby v hlavním sále knihovnyStropní malby v hlavním sále knihovny

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist