VIKTORIN PANHÖLZL
Jak byl v 17. století činěn pokus o řešení kvadratury kruhu
V roce 1687 vyšla u Wolfganga Maurize Endtera ve Würzburgu práce pod názvem "Tecnica curiosa sive Mirabilia artis libri XII comprehensa" od Kaspara Schotta S.J. (tj. jezuity - pozn. překl.), profesora matematiky ve Würzburgu. Osmá z těchto 12 knih, nazvaná "Mirabilia cyclometrica", pojednává o mnoha pokusech o řešení kvadratury kruhu, jimiž se Scott kdysi zabýval. Některé z těchto pokusů budou prezentovány v následujících řádcích. V návaznosti na ně byla užita nejlepší geometrická metoda aproximace, jaká vůbec existuje, jmenovitě ona, kterou zveřejnil Adam Adamandus Kochanski S.J. (tedy rovněž jezuita - pozn. překl.) v "Actis Eruditorum anno 1685" pod titulem "Observationes cyclometricae ad Facilitandam praxin accomondatae".
K lepšímu ocenění a k hlubšímu porozumění problému kvadratury kruhu předchází vlastnímu pojednání stručný přehled o jeho historii od nejstarších dob až k totálnímu řešení (v originále "bis zur vollständigen Lösung" - pozn. překl.), k čemuž byly jako prameny využity hlavně následující tituly:
Dr. Ferdinand Rudio: Archimedes, Huygens, Lambert, Legendre. 4 Abhandlungen über die Kreismessung. Leipzig (tj. Lipsko - pozn. překl.) 1892.
R.P. Claudii Francisci Milliet Dechales Camberensis Cursus seu mundus Mathematicus ed. Opera et studio R.P. Amati Varcin. Lugduni (tj. Lyon - pozn. překl.) 1690.
Alexandre Saverien: Dictionnaire universel de Mathematique et de Physique, I. Paris (tj. Paříž - pozn. překl.) 1753.
Acta Eruditorum annis 1682-1685 publicata. Lipsiae (tj. Lipsko - pozn. překl.).
Hanovius M.Chr. Impossibiltas Quadraturae Circuli a priori adserta. Gedani (tj. Danzig, tedy Gdaňsk - pozn. překl.)
a jiné, které budou příležitostně uvedeny.
Programm des k.k. deutschen Staatsgymnasiums in Budweis, veröffentlicht am Schlüsse des Schuljahres 1912-1913, s. (3)
Ani by mě nenapadlo, jak bohaté připomínky jména Kaspar (Gaspar) Schott (1608-1666) lze najít na digitálně dostupných matematických databázích a serverech všech možných jazykových mutací a jak souvisí spolu se svým učitelem Athanasiem Kircherem (1602-1680) nejen s českou, povýtce jezuitskou vědou a kulturou (divadelní "laterna magica" byla zpopularizována právě Kircherem a oživena později Alfredem Radokem z židovského rodu kolodějských Jihočechů), nýbrž jak jméno Kircherovo i Schottovo zapojil do svého literárního díla třeba filosof a spisovatel Umberto Eco (1932-2016). To ovšem daleko "evropsky" přesahuje pouhou připomínku jména vyšebrodského cisterciáka a matematika Viktorina Panhölzla, z něhož tu překladem úvodu jeho stati o historii (tedy nikoli řešení) problému kvadratury kruhu (vyšla ve dvou ročnících výročního "programu" německého státního gymnázia v Českých Budějovicích 1912/1913 a 1913/1914, tedy v sám "předvečer" první světové války, pro svůj rozsah text zde pochopitelně zcela nepoužitelný, k problému samotnému, prohlášenému už dost dávno za věc neřešitelnou či řešitelnou toliko přibližně, viz blíže Wikipedia) upozorňujeme pouze na to, kdo také vzešel ze šumavského venkova a z řad jazykově německého kněžstva v českých zemích, postižených nelítostným "odsunem" po roce 1945. Alexander Panhölzl, jak byl v den svého příchodu na svět ve vsi Blatná (německy Platten, dnes jen součást městyse Frymburk /Friedberg/) čp. 1 dne 15. září roku 1874 i pokřtěn ve frymburském kostele sv. Bartoloměje, byl synem blatenského rolníka Mathiase Panhölzla (Mathiasův otec Jakob Panhölzl hospodařil se svou ženou Katharinou, roz. Siegmüllerovou ze dnes zcela zaniklých Lindských Chalup /Lindner Waldhäuser, farnost rovněž zaniklý Rychnůvek /Deutsch Reichenau bei Friedberg/ čp. 3, na témže stavení v Blatné čp. 1) a jeho ženy Kathariny, dcery Josefa Herbingera, rolníka ve Světlíku (Kirchschlag) čp. 37 (i toto číslo popisné tam lze dosud nalézt), a Marie, roz. Gabrielové z Mokré (Mugrau) čp. 7 (to už hledání odolává). Řeholní slib (profes) cisterciáckého řádu složil Alexander Panhölzl dne 28. září roku 1897, přijal řádové jméno Viktorin a 17. července 1898 byl vysvěcen na kněze (téhož dne měl ve Vyšším Brodě primici - cisterciálem se stal již dříve i jeho bratr Franz (1860-1932), dlouholetý knihovník vyšebrodského kláštera s řádovým jménem Philibert, rovně zastoupený sanostatně na webových stránkách Kohoutího kříže). Stal se biskupským notářem a konzistoriálním radou v Českých Budějovicích, kde byl na místním německém státním gymnáziu profesorem matematiky a fyziky. Po vyhnání zastával totéž učitelské místo v rakouských klášterech Mehrerau, Admont a Sankt Florian. Zemřel v klášteře Heiligenkreuz im Wienerwald dne 2. srpna 1952. Neřešitelným tajemstvím je vlastně nejen kvadratura kruhu, nýbrž veškerý náš život.
- - - - -
* Blatná, Frymburk / Frymburk / Vyšší Brod / České Budějovice / † † † Heiligenkreuz (A)
