KAREL PAWLÍK
Pawlíkův hmat
Tento hmat se skládá ze dvou fází: tzv. první Pawlíkův hmat pomáhá určit, která naléhající část plodu leží v podbřišku; pomocí metody uchopení podbřišku palcem a prsty pravé ruky těsně nad stydkou sponou a přibližováním palce a ostatních prstů se obejme dolní děložní oddíl spolu s jeho obsahem. Druhý Pawlíkův hmat pak pokračuje z předchozího sklouznutí ruky nahoru pro určení krční rýhy.
Česká gynekologie, 2010, č. 3, s. 220
Užívám tu popisu, zprostředkovaného statí o německém porodníkovi Christianu Gerhardu Leopoldovi (1846-1911), ovšem zachycujícího i jazykově nejnázorněji to, co Karel Pawlík podal svými přednáškami a spisy, též v němčině, tj. v jazyce matčině, a co jako zásadní sdělení lidem přežilo a přesáhlo v prostoru i čase dodnes. Pawlíkovou osobností se zabývá i webový server Šumavský rozcestník a nelze se jí v našem souboru "šumavské literatury" nijak vyhnout. "Pawlik-Handgriff" (viz třeba Deutsche Boigraphie), tj. palpace obsahu děložní dutiny, je prostě pojem. Jeho "autor" se narodil 12. března roku 1849 (křtil ho jmény Carolus Boromäus Franciscus Josephus zdejší "superior" Franz Tanner /1792-1876/) v Klatovech čp. 108 (přestavěný dům dosud stojí v klatovské ulici kpt. Jaroše blízko náměstí Míru). Otec Josef Pawlík, klatovský aktuár ("Herr Joseph Pawlik, Kriminal-Aktuar hierorts"), pocházel ze Staňkova a byl synem tamního pekaře a svého jmenovce (Stankau) Josefa Pawlíka a Barbary, roz. Langové, mlynářské dcery z Křenov (v matrice "in Krženowa"). Matka Anna, roz. Kiewegová, pocházela z jazykově německého klatovského měšťanského rodu (viz Šumava.net) a byla dcerou Adalberta Kiewega a jeho ženy Sophie, roz. Zacharové. Karlův otec zemřel na střevní tyfus v době, kdy synovi nebyl ani rok, matka musela žít z nízké vdovské penze a přivydělávala si příležitostnými pracemi. Syn navštěvoval gymnázium v rodných Klatovech a dokončil svá univerzitní studia ve Vídni doktorátem mediciny v roce 1873. Působil nejprve na chirurgické klinice vídeňské univerzitní nemocnice, specializoval se brzy na gynekologii a při praxi na vídeňských ženských klinikách se ve Vídni roku 1881 habilitoval i jako soukromý docent. V letech 1886-1887 byl vedoucím gynekologické kliniky vídeňské všeobecné nemocnice, od roku 1887 až do odchodu na penzi v roce 1913 byl řádným profesorem pražské univerzity a přednostou I. pražské gynekologické a porodnické kliniky. Díky svým jazykovým znalostem měl však žáky a posluchače po celé Evropě. Vedle řady vyznamenání nabyl titulu dvorního rady, což ve starém Rakousku bylo vlastně nejvyšším oceněním v oboru. Publikoval v němčině, angličtině i francouzštině. Zemřel v Praze už za první světové války 7. září roku 1914. Náležel mocnářství v tom nejhumanističtějším smyslu slova.
- - - - -
* Klatovy / † Praha / † † Klatovy
